Požadavky lékařských odborářů jsou oprávněné, myslí si poslanci slovenského parlamentu

Za oprávněné označili požadavky Lékařského odborového sdružení (LOZ) oslovení členové Výboru Národní rady SR pro zdravotnictví, kterých se Zdravotnický deník zeptal na jejich názor na jednání lékařských odborářů s MZ SR a na návrh státního rozpočtu. LOZ se totiž ani po několika měsících nedohodlo s Ministerstvem zdravotnictví SR (MZ SR), a tak nemocniční lékaři začali podávat výpovědi. Aktuálně je jich více než 2100 a stále přibývají.

Odboráři říkají, že problémy slovenského zdravotnictví nedokáže vyřešit samotné MZ SR, ale že je třeba, aby se mu věnovala Vláda SR. Navíc Ministerstvo financí SR (MF SR) zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2023, který i ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský označil za neakceptovatelný.

Zdravotnictví musí být premiérské téma

„Požadavky odborářů jsou známy již několik měsíců a nikdo je nezpochybnil. Problém je v tom, že se jimi nikdo, ani Vláda SR a ani MZ SR, ještě nezabýval. V této situaci, kdy nám hrozí odchody lékařů, ke kterým se mohou přidat zdravotní sestry a odchody hrozí i záchranáři, nemocnice říkají, že při současném finančním nastavení nepřežijí. Proto se musí tímto problémem zabývat celá vláda. Ministr zdravotnictví nic nezmůže, protože nemá oporu u ministra financí,“ říká Richard Raši, poslanec NR SR.

I Eva Horváthová, poslankyně NR SR, považuje požadavky lékařských odborářů za velmi opodstatněné, i když u některých z nich je otázkou jejich praktická realizace. Jde například o navýšení počtu zdravotnických pracovníků při současné personální krizi v celé Evropě. “Zdravotnictví musí být premiérské téma, s aktivní účastí ministra zdravotnictví, protože je reálně ohroženo zdraví našich pacientů,” dodává Eva Horváthová.

Poslanec NR SR Tomáš Lehotský sice souhlasí s většinou požadavků LOZ, ale s některými se ztotožnit nedokáže. „Například s tím, že bychom měli zajistit, aby lékařské fakulty na Slovensku produkovaly více lékařů, což je požadavek LOZ. Měli bychom spíše udělat všechno proto, aby lékaři, kteří studovali na Slovensku, na Slovensku i zůstali. Jinak budou slovenské fakulty jen produkovat více lékařů pro zahraničí,“ upozorňuje.

Za oprávněné považuje požadavky LOZ i další poslanec NR SR Miroslav Urban, o čemž podle něj svědčí množství výpovědí lékařů. Vyjádřil i překvapení, že ministerstvo zdravotnictví už léta ignoruje naléhavé otázky ve zdravotnictví. „Ministr zdravotnictví je politický nominant vládnoucí strany, jeho působení se jeví výrazně limitované ministrem financí,“ konstatuje Miroslav Urban.

Mohlo by vás zajímat

Naděje pro lidi s posttraumatickou stresovou poruchou? MDMA psychoterapie, naznačují klinické studie

Dohoda je možná, obě strany ale musí chtít

Možnost dohody podle Evy Horváthové existuje vždy, ale obě strany si musí navzájem naslouchat a hledat konkrétní řešení. „Chci věřit, že se tohle děje. Reálné platby pojišťoven nemocnicím za realizované úkony už měly být dávno, protože zadlužování, které takto vzniká, neúměrně zvyšuje celkové náklady a motáme se v začarovaném kruhu,“ dodává poslankyně NR SR.

I Richard Raši si myslí, že přestože je každým dnem možnost dohody menší, stále není vyloučena. „Stačí splnit to, co lékaři žádají. Jinak budeme mít zdravotnictví bez lékařů, a to nemůže přežít v žádném státě,“ připomíná Richard Raši.

„Celou vládu řídí jeden člověk – ministr financí a předseda nejsilnější vládnoucí strany v jedné osobě. S přihlédnutím k jeho charakterovým autoritativním vlastnostem nepředpokládám vstřícnost a snahu o dohodu z jeho strany. Možná bude muset ústavní zdravotní péče zkolabovat, aby vláda začala reálně řešit problémy slovenského zdravotnictví,“ upozorňuje Miroslav Urban.

Návrh rozpočtu musí projít úpravami

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 tak, jak jej předložil ministr financí, je podle Richarda Rašiho výsměchem do tváře všech zdravotníků. „Takto navržený rozpočet nezajistí ani to, aby se v našich nemocnicích a ambulancích svítilo, natož aby v nich někdo pracoval. Tento rozpočet pouze prohloubil krizi důvěry mezi zdravotníky a vládou. Pokud by prošel v takovéto podobě, můžeme naše nemocnice, ambulance, záchranky či laboratoře rovnou zavřít,“ dodává Richard Raši.

Eva Horváthová zase doufá, že dojde ke korekcím, ale i s nastavením procesů tak, aby se peníze v systému neztrácely. Tomáš Lehotský je rozhodnut, že takto navržený rozpočet nepodpoří. „Kromě jiného nedostatečně řeší financování ambulantní sféry, což vnímám jako zásadní problém,“ upozorňuje.

„O zdravotnictví se mluví jen před volbami, po volbách je už zdravotnictví nezajímavé a nepříjemné téma. Se zlepšením zdravotní péče se při plánování rozpočtu se nepočítá. Rozpočet projde, pokud si vládní koalice „koupí“ nezařazené poslance. Naše vláda preferuje zhojení před zdravotnictvím,“ uzavírá Miroslav Urban.

Jozef Brezovský