Zdravotní sestry dnes nejsou v rámci zákona o regulaci reklamy považovány za odborníky, což vede k tomu, že k nim farmafirmy nemohou směřovat informace o přípravcích na předpis. To je paradox, protože to často bývá právě sestra, která pacienta edukuje, jak má léčbu správně užívat. Vzhledem k omezením daným evropskou legislativou bychom ale tento realitě neodpovídající stav mohli narovnat tím, že specializovaným sestrám přiznáme kompetence, které již beztak mnohdy neoficiálně vykonávají – totiž předepisování léků u chronických pacientů, kde nedošlo ke změně stavu ani léčby. Na druhém ročníku konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví to řekla prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

„Legislativa říká, že sestra pro účel reklamy není odborník ve zdravotnictví. Sestra odborníkem ve zdravotnictví je, pracuje se zdravotnickými prostředky a edukuje pacienty. Pokud nemůže být informována o tom, jak správně edukovat, tak to nedává smysl. Situace komplikuje práci sester i komunikaci farmaceutických firem směrem k sestrám. Je to nekomfortní, protože stav vychází ze staré legislativy, která má požadavky, jenž se v současnosti nedají příliš naplnit,“ uvádí Martina Šochmanová.

Sestry dnes například učí pacienty, jak používat inzulinová pera, nicméně farmaceutické firmy jim správně vzhledem k zákonu o regulaci reklamy nesmějí poskytnout informace tak, jak tomu mohou učinit u lékařů. Protože jsou dle této úpravy sestry považovány za laickou veřejnost, je možné jim poskytovat jen informace o volně prodejných léčivých přípravcích, nikoliv o lécích na předpis. Výsledkem tak může být, že pacienti nejsou náležitě edukováni, protože na takovou činnost nemají lékaři prostor, a nemocní pak léčbu neužívají správně. Ta ve výsledku nemusí být tak efektivní, nebo dokonce může pacienta ohrozit.

Zařadit v zákoně sestru mezi odborníky by u Evropského soudu neprošlo

Řešení by mohlo být nasnadě – totiž doplnit do definice zdravotnického odborníka v českém zákoně i sestru. Jenže to není tak jednoduché. Definice totiž vychází z evropské legislativy, která stanovuje, že jde pouze o osobu, která může vydávat nebo předepisovat léčivé přípravky, což je u nás jen lékař či lékárník.

Pokud bychom tedy v Česku zařadili mezi odborníky ve zdravotnictví v rámci zákona o regulaci reklamy i sestru, že dost možné, že bychom s touto změnou u Evropského soudu zřejmě nepochodili. Upravit evropskou legislativu v dohledném časovém horizontu je věc téměř nadlidská, takže je snaha vydat se trochu jinou cestou.

Diskuzní blok věnovaný informacím a reklamě ve zdravotnictví. Zleva výkonný ředitel AIFP David Kolář, ředitelka SÚKL Irena Storová, šéfredaktor ZD a moderátor debaty Tomáš Cikrt, prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová a ředitel odboru živností a spotřebitelské legislativy na ministerstvu průmyslu a obchodu Jan Strakoš.

„Spojila jsem se s předsedou České lékařské společnosti profesorem Štěpánem Svačinou a snažím se ovlivňovat předsedy jednotlivých odborných společností s tím, aby sestra mohla být ten, kdo bude preskribovat chronickou medikaci. Je to ale velmi těžké pole, protože je malá snaha, aby tomu tito odborníci byli pozitivně nakloněni. Lékařům proto vysvětlujeme, že sestra určitě nechce být tím, kdo bude určovat diagnózu, navrhovat léčbu a to, co pacient bude užívat, tedy poprvé preskribovat léčbu. Bylo by to pouze o preskripci chronické medikace,“ vysvětluje Martina Šochmanová.

Například sestra pečující o nemocné s chronickým srdečním selháním se přitom už dnes o dlouhodobé pacienty vesměs stará sama a mnozí se při opakovaných návštěvách ambulance s lékařem ani nevidí. Veškerá měření a kontroly provádí sestra, načež ale dochází k tomu, že i když nedošlo ke změně pacientova stavu, musí nemocný za lékařem jen kvůli receptu na chronické léky, které jsou přitom stejné jako při poslední návštěvě. Česká asociace sester by proto stála o to, aby v takovémto případě mohla preskripci vydat sestra.

Mohlo by vás zajímat

„Důležité ale je zdůraznit, že by to samozřejmě bylo vázáno na to, že by tato kompetence nebyla plošně přidělena všem sestrám. Nebude to tak, že všichni, kdo získají kvalifikaci všeobecné sestry, automaticky takovou kompetenci získají. Bude to striktně vázáno na další specializační vzdělávání, a teprve sestry, které získají zvláštní odbornou způsobilost, budou moci kompetenci vykonávat,“ vysvětluje Martina Šochmanová.

Mnozí lékaři se brání, přitom by jim to usnadnilo práci

Podobně to ostatně funguje v některých evropských zemích, kde sestry mohou být informovány ze strany farmaceutických firem – mají totiž v kompetenci některé léky předepsat.

Samozřejmě ne všechny sestry budou mít o rozšířené kompetence zájem, ovšem pro ty, které se dané problematice do hloubky věnují, by to znamenalo usnadnění práce. Už nyní přitom Česká asociace sester pořádá certifikované kurzy pro sestry v diabetologii, kde by taktéž mohl do budoucna být pro rozšíření kompetencí prostor.

„Usnadnilo by to i práci lékařům, kteří se tomu brání nejvíce. Sestra by tuto práci dělala za ně, což už se beztak mnohdy děje i dnes, potřebovali bychom k tomu ale i právní oporu. Je to tedy legalizace činností, které už dnes sestry dělají, a není to o tom, že by chtěly zasahovat do činností lékařům a do medikace,“ podtrhává Šochmanová. Dodává zároveň, že ne všichni lékaři jsou proti – například v pražském IKEM, kde Martina Šochmanová působí jako náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, tuto aktivitu sester lékaři podporují.

Prezidentka ČAS Martina Šochmanová (vpravo), ředitelka SÚKL Irena Storová (vlevo) a šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt.

Poděkování za podporu konference patří generálním partnerům Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu, Takeda Pharmaceuticals, Amgen, ORCZ a partnerům Novartis, MSD, Alk, Remmark a Vojenské zdravotní pojišťovně.

Foto: Radek Čepelák

Michaela Koubová