Slovenské zdravotnictví již několik týdnů žije zdravotnickou krizí. Hromadnou výpověď totiž podalo již více než 2100 lékařů z více než tří desítek nemocnic. Důvodem jsou stále nesplněné požadavky Lékařského odborového sdružení (LOZ). Většina z nich podala výpověď ještě v září. To znamená, že po dvouměsíční výpovědní lhůtě bude mít slovenské zdravotnictví již v prosinci velký problém. Zdravotnický deník proto zjišťoval, jaká je situace na severu a východě země.
Ve slovenských médiích již bylo publikováno, že v Univerzitní nemocnici Bratislava, která je největším zdravotnickým zařízením na Slovensku a tvoří ji pět nemocnic, pracuje celkem 1490 lékařů, přičemž výpovědi podalo 500 z nich. Situace v jiných částech země ale nemusí být až tak dramatická. Někde podalo výpověď jen pár lékařů, jinde nikdo.
Jedním ze zdravotnických zařízení, ve kterých se lékaři k hromadné výpovědi nepřidali, je například Východoslovenský ústav srdečních a cévních chorob v Košicích. „K dnešnímu dni neevidujeme žádné výpovědi lékařů ani sester v rámci hromadných výpovědí, které zastřešuje LOZ,“ řekl Zdravotnickému deníku mluvčí košického ústavu Igor Michalčík.
Ředitel Nemocnice s poliklinikou sv. Jakuba v Bardějově Marián Petko už v rozhovoru pro Zdravotnický deník potvrdil, že v jeho nemocnici zatím nikdo výpověď v rámci akce lékařských odborářů nepodal. Nepřidaly se k nim ani zdravotní sestry. „Ale nevylučuji, že se to může změnit,“ řekl Petko, který je zároveň prezidentem Asociace nemocnic Slovenska.
Hromadné výpovědi na východě
Jiná situace je ale například v Prešově. Ředitel Fakultní nemocnice J. A. Reimana Ľubomír Šarník totiž Zdravotnickému deníku potvrdil, že do konce září dalo v nemocnici výpověď 152 lékařů, což představuje zhruba třetinu z evidenčního stavu lékařského personálu.
„Následující dva měsíce vedení nemocnice ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví využije k tomu, aby od prvního prosince nedošlo k omezení zdravotní péče. Věříme, že se nám podaří situaci vyřešit,“ řekl Šarník. Na otázku, zda a jak to ohrozí chod nemocnice, však neodpověděl.
Několik lékařů se k odborářům přidalo i v Univerzitní nemocnici Martin (UNM). „V UNM podalo výpovědi sedm lékařů z pracovišť, která bezprostředně neohrozí chod nemocnice. Sestry výpovědi nepodaly,“ řekla Zdravotnickému deníku mluvčí martinské nemocnice Katarína Kapustová.
Ministerstvo hledá řešení
Lékaři své výpovědi stáhnou až poté, co s nimi současná vláda podepíše závazné memorandum. Měla by se v něm zavázat, že bude plnit požadavky na zlepšení zdravotnictví. Samotné ministerstvo přitom již avizovalo, že je otevřeno novému požadavku na podepsání závazné dohody. Mezitím už parlament schválil i zvýšení platů zdravotníků, což byl jeden z požadavků odborářů.
Od příštího roku tak bez příplatků automaticky dosáhne začínající lékař zvýšení platu o 279 eur (v přepočtu 7 tisíc korun), začínající sestra o 202 eur (5 tisíc korun). Lékař se specializací a dvacetiletou praxí bude mít plat vyšší o 421 eur (10 500 korun), sestra o 444 eur (11 100 korun). Navýšení ohodnocení se však týká i záchranářů, farmaceutů, laborantů, sanitářů a dalších zdravotnických povolání.
Ministerstvo přitom ale tvrdí, že zvyšování platů je jen jedním z kroků, jak napravit problémy ve zdravotnictví. „Ministerstvo předložilo a pracuje na dalších systémových změnách, které pomohou zkvalitnit aktuální stav, například na spravedlivém systému financování jednotlivých zdravotnických úkonů, reformě zdravotního pojištění, či na investicích z plánu obnovy do zdravotnických zařízení,“ napsalo tiskové oddělení Zdravotnickému deníku.
Ministerstvo také prověřuje situaci s výpověďmi lékařů v nemocnicích. Zařízením byl ještě v září zaslán dotazník, aby bylo možné připravit se na možné scénáře. Po návratu a vyhodnocení dotazníků by měl resort disponovat odhadem toho, jaká je skutečná situace v jednotlivých nemocnicích.
Miroslav Homola
