Pokračující vysoký růst nákladů veřejného zdravotního pojištění může podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) při konečném vypořádání nákladů v letech 2023 a 2024 ovlivnit schopnost pojišťoven platit péči. Svaz to dnes uvedl v tiskové zprávě. V letošním roce výdaje příjmy převyšují, pokryjí se z rezerv. Náklady veřejného zdravotního pojištění budou příští rok podle odhadů ministerstva zdravotnictví činit 471,7 miliardy Kč, příjmy 432 miliard Kč.
Konečné vypořádání plateb za daný rok zdravotní pojišťovny uzavírají v polovině roku následujícího, rok 2022 tak bude vypořádaný v létě 2023. „Pro rok 2022 už výdaje převyšují příjmy systému, nicméně budou pokryty z rezerv pojišťoven. Při přiměřeném nárůstu výběru pojistného lze takto pokrýt i rok 2023. Konečné vypořádání roku 2023 a rok 2024 se ale při tomto trendu již může dotknout platební schopnosti některých nebo spíš většiny pojišťoven,“ uvedl svaz, ve kterém je sdruženo šest menších zdravotních pojišťoven kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
V letech 2020 a 2021, kdy zdravotnictví zásadně ovlivnila epidemie koronaviru, stouply náklady systému o téměř 100 miliard korun. Podle svazu pojišťoven ale v systému zůstaly a spolu s dalším meziročním navyšováním vytvořily u poskytovatelů zdravotní péče rezervu.
„Když srovnáme vývoj nákladů ve zdravotnictví v letech 2019 až 2022, tak i při započtení letošní extrémní inflace rostly náklady veřejného zdravotního pojištění skoro dvakrát tolik,“ uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich. Klienty pojišťoven sdružených ve svazu je asi 40 procent populace, ostatní jsou u VZP.
Platby pojišťoven se podle něj v době epidemie o náklady, které přinesl zdravotnímu systému covid-19 navýšily, ale po opadnutí jejich nejhorších vln už se o ně nesnížily. „Takovou dynamiku si systém nemůže příjmově dovolit. Buď se pro rok 2023 růst zpomalí na zvladatelných pět až šest procent, nebo bude muset koncem roku 2023 přijít mimořádné navýšení příjmů od státu nebo od pojištěnců. Tím by celý smysl úpravy automatické valorizace platby státu padl,“ dodal.
Systém automatické valorizace plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění za děti, seniory nebo nezaměstnané, letos schválila vláda. Počítá s navázáním plateb na inflaci a růst reálné mzdy. Příští rok by měl být 1900 korun měsíčně, celkově za 5,9 milionu státních pojištěnců asi 140 miliard korun.
Odbory volají po zvýšení tarifních platů zdravotníků o 15 procent právě kvůli pokračující vysoké inflaci. Vláda ale slíbila navýšení o deset procent jen policistům, hasičům a vojákům. Podobně na vysoké náklady, zejména na energie, upozorňují i nemocnice nebo výrobci léků či zdravotnických prostředků.
Podle Fridricha je ale inflace jen jedním z parametrů, podle kterého pojišťovny plán nákladů pro příští rok stanoví. „Tím klíčovým by mělo být komplexní posouzení dopadů všech plánovaných změn pro další rok a jejich korekce s ohledem na udržitelný vývoj zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven. Tedy střednědobá ufinancovatelnost celého systému,“ dodal.
Porovnání inflace, růstu HDP a nárůstu nákladů systému veřejného zdrav. pojištění:
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | kumulovaně | |
| Inflace | 2,8 % | 3,2 % | 3,8 % | odhad 17 % | 28,8 % |
| Růst HDP | 2,3 % | -5,6% | 3,3 % | odhad 2,2 % | 1,9 % |
| Růst nákladů veřej. zdrav. pojištění | 9,0 % | 13,7 % | 14,8 % | 6,8 % | 50,6 % |
| Příjmy veřej. zdrav. pojištění | 326 mld | 353 mld | 400,4 mld | odhad 428,8 mld | – |
| Výdaje veřej. zdrav. pojištění | 311 mld | 359 mld | 427 mld | odhad 471,7 mld | – |
zdroj: SZP
-čtk-
