V ČR je stále přes 200 tisíc neočkovaných seniorů, méně chráněno je 1,7 milionu lidí v rizikových skupinách
I když už covid není takovou hrozbou, jakou byl před jedním či dvěma lety, stále ještě může napáchat nemalé škody. Celkem 212 tisíc lidí ve věku nad 65 let totiž nepodstoupilo žádné očkování a ani neprodělalo samotné onemocnění. Ve všech rizikových skupinách pak u 1,7 milionu lidí uběhlo více než osm měsíců od poslední dávky nebo prodělaného onemocnění, což znamená, že proti covidu nejsou dostatečně chráněni. V nedělních Otázkách Václava Moravce to řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
V tuto chvíli je v nemocnicích 1300 hospitalizovaných, na druhou stranu je ale méně těžkých případů v porovnání s předchozími lety. “Populace není vůči variantám omikronu imunologicky naivní. Promítnutí nákaz do supertěžkých průběhů nemoci je řádově menší, než bylo třeba před rokem. I nástup těžkých hospitalizací je výrazně pomalejší, což ale neznamená, že dál neporoste – poroste. Pokud tu ale zůstane stejná varianta omikronu, která populaci imunizovala, a pokud se nám podaří akcelerovat očkování posilující dávkou u zranitelné části populace, tak věřím, že predikce může být pro další podzimní i zimní období optimistická,” říká Ladislav Dušek.
Ani předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek nevidí budoucnost pesimisticky, pokud zvládneme základní opatření. “Nejdůležitější je, aby každý nemocný šel k lékaři, byl diagnostikován a zůstal doma – všímat si nemocných, izolovat je a léčit je základní opatření. Je také třeba hledat ty, kdo potřebují přeočkování. Máme tu novou variantu vakcíny, která by mohla lépe reagovat na aktuální variantu viru. Až z třetí pozice mohou nastoupit respirátory a omezování, což má význam v nemocnicích, domovech důchodců a kolektivních zařízeních. Určitě bych ale nyní nezpřísňoval v tom smyslu, že bych všem nasadil respirátory,” vysvětluje profesor Chlíbek.
Přeočkování je důležité proto, že se virus snaží imunitu v nových variantách obejít, což se projevuje v reinfekcích. Právě teď je tak vhodná doba, kdy by rizikové skupiny měly přeočkování novou variantou vakcíny podstoupit. Nyní je přitom v Česku 1,7 milionu lidí v rizikových skupinách, kteří mají více než osm měsíců od poslední dávky nebo prodělání nemoci, čili nejsou tolik imunitně chráněni.
“Máme tu ale skupinu 212 tisíc lidí ve věku 65+, kteří prokazatelně nemají ani jednu dávku očkování a v dohledné době nemají prokázanou nákazu. Ti nejsou vůbec nijak chráněni. I v této éře jim tak hrozí těžký průběh nákazy, a průšvih s novými variantami je jejich vysoká virulence a rychlost, jakou stihnou populaci nakazit,” podtrhává profesor Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Roman Chlíbek zároveň připomíná, že lidé, kteří nemají posilovací dávku nebo prodělali omikron v původní variantě, nejsou dostatečně chráněni. “Čím více tu budeme mít lidí, kteří jsou vnímaví na nové varianty 4 a 5, tím více může virus v populaci cirkulovat, šířit se z člověka na člověka a začít hledat nové mutace, jednu či dvě za měsíc. Pak hrozí, že vznikne nová subvarianta, na kterou bude krátká naše imunita a budeme muset upravovat i vakcínu. Čím více lidí tak proočkujeme, tím méně dáváme viru prostor na to, aby se množil,” vysvětluje Chlíbek.
Nezapomínejme i na prevenci dalších chorob
Zároveň je ale třeba nezapomínat ani na další onemocnění. “V domovech pro seniory se stále řešil covid, ale nikdo si neuvědomil, že i pneumokok se zápalem plic může zabíjet. Podobně je to i s chřipkou. Navíc dospělí chodili méně na preventivní prohlídky, kdy se má vždy očkování zkontrolovat, případně doočkovat,” poukazuje Roman Chlíbek.
Potřeba se v nadcházející sezónou chránit je o to důležitější proto, že v minulých dvou letech byl výskyt respiračních infekcí včetně chřipky nižší díky ochranným opatřením, jako bylo nošení respirátorů. U nás je přitom proočkovanost proti chřipce nízká – u rizikových skupin kolem 27 procent (u covidu je to 90 procent), zatímco ve vyspělých státech je to kolem 70 až 80 procent. Očkování proti chřipce je přitom možné nyní absolvovat při jedné návštěvě spolu s očkováním proti covidu.
“Během covidu ale nebyla upozaděna jen chřipka, ale i kolorektání karcinom, nádory obecně, kardiovaskulární onemocnění a celá řada chorob, které tu mohou nechat mortalitní stopu ještě větší než doposud covid. Je třeba se vrátit do normálního světa a začít se bavit i o těchto nemocech,” uzavírá Ladislav Dušek.
Úvodní foto: Pixabay
-mk-
Michaela Koubová
