Bakteriální rezistence je vážný problém. Jde o tikající časovanou bombu, která už na některých místech světa takřka exploduje. Odolné bakterie mají na svědomí asi 1,3 milionu životů ročně a podle vědců se situace bude zhoršovat. Kolem roku 2050 zemře kvůli málo účinným antibiotikům až 10 milionů lidí ročně. Spojené státy proto zvažují zřízení fondu, který by výzkum nových léků proti „superbakteriím“ podpořil, jak uvedl britský list Financial Times.
„Trh je fundamentálně poškozený. S vidinou nízkých objemů prodejů a nízké ceny nemůžete uspět. Musíme začít odměňovat farmaceutické firmy za to, že nám dodají nové léky. Musíme zcela změnit stávající model,“ řekl britskému listu Financial Times Aleks Engels, partner v dánské společnosti Novo Holdings, která je významným investorem na poli léků zachraňujících život.
Podle něho se za poslední dvě desetiletí trh s antibiotiky výrazně scvrknul. Vývoj nových antibiotik totiž nepředstavuje lukrativní byznys, přitom investice, které vývoj spolyká, jsou obří. Farmaceutické společnosti proto nemají zájem do inovací v oblasti antibiotik investovat. Bakteriální rezistence sice představuje vážnou hrozbu, ale zatím nejde o tak široký problém, aby vyvolal potřebu masivních investic ze soukromých zdrojů. Zkrátka a dobře, investovat do nových antibiotik se nevyplatí.
147 miliard korun na vývoj antibiotik
Ve Spojených státech se ale začíná blýskat na lepší časy. Americký Kongres totiž zvažuje přijetí zákona, na jehož základě by vznikl fond veřejných peněz, z něhož by byl vývoj nových typu antibiotik financován. Jde o takzvaný „PASTEUR bill“, což je zkratka pro Pioneering Antimicrobial Subscriptions to End Upsurging Resistance (doslova „průkopnické antimikrobiální předplatné s cílem skoncovat s rostoucí mikrobiální rezistencí).
Fond má postupně akumulovat až šest miliard dolarů (asi 147 miliard korun) během příštích deseti let. Z něho by měl být vývoj nových antibiotik financován. „Tohle opravdu urgentně potřebujeme. Je za pět minut dvanáct a stahují se mračna,“ uvedl pro Financial Times Kevin Outterson, šéf neziskové organizace Combating Antibiotic-Resistant Bacteria Biopharmaceutical Accelerator a profesor práva na Bostonské univerzitě.
Outterson naráží na skutečnost, že se blíží volby do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, v nichž ovšem hrozí, že demokraté v obou komorách ztratí stávající většinu. „Ve Washingtonu platí, že dokud není cokoli schváleno, není možné s tím počítat. Ale dosud jsme neměli od lídrů Kongresu takovou podporu jako nyní,“ dodal Kevin Outterson.
Fond, ale i pobídky pro výzkum
Spojené státy ale podle listu Financial Times nejsou jedinou zemí světa, která změnu přístupu k vývoji nových antibiotik podporuje. Podobná iniciativa vzniká také ve Velké Británii, kde už funguje pilotní projekt, v jehož rámci jsou garantovány peníze pro firmy, které se do vývoje nových antibiotik pustí. Stojí za ním japonská farmaceutická společnost Shionogi a americká farmaceutická supina Pfizer.
Zavedení nových finančních pobídek zvažuje po výzkum antibiotik zvažuje také Evropská unie. Měly by zahrnovat například delší patentovou ochranu stávajících i nově vyvinutých antibiotik. Ve Švédsku, Německu nebo Francii už se o takových pobídkách debatuje. Svou skupinu expertů, kteří se budou pobídkami pro vývoj antibiotik zabývat, dává dohromady také Kanada. Japonsko si vývoj nových antibiotik dá jako jednu z priorit svého předsednictví skupině G7.
Je třeba kontrolovat i lékaře
Zmíněné iniciativy ale nejsou přijímány výlučně s nadějí na řešení existujícího problému mikrobiální rezistence. „Nemám absolutně žádné iluze. Lékaři dávají při předepisování antibiotik přednost nejprve těm lacinějším,“ řekl listu Financial Times Yusuf Hamied, šéf společnosti Cipla, indického výrobce generických léků.
Podle něho jen pobídky nestačí. „Musíme dohlížet také na to, že lékaři léky nezneužívají, že nepředepisují nekontrolované množství antibiotik,“ dodal Hamied. Nadužívání antibiotik však není problémem pouze chudších zemí, nýbrž i těch ekonomicky rozvinutých. Jednou z možností je, aby antibiotika předepisovaly lékárníci bez zapojení lékařů. Takový návrh představila Thérése Coffeyová, současná britská ministryně životního prostředí, která ale krátce (od 6. září 2022 do 25. října 2022) sloužila jako ministryně zdravotnictví. Podle tamních expertů by ale takové řešení vedlo k přesnému opaku.
Petr Musil
