Česká republika skončila na druhém místě z deseti zemí střední a východní Evropy ohledně připravenosti zdravotnictví na budoucí výzvy, jako je stárnutí populace, nárůst chronických onemocnění nebo další vlny infekčních omezení. Analýzu, která se týká roku 2021, vypracovala nevládní organizace Globsec, jež výsledky dnes poskytla ČTK.
Na čele žebříčku ze zmíněné desítky států se umístilo Slovinsko, na posledních místech pak Bulharsko a Rumunsko. Ze zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) skončilo nejhůře Slovensko. To například vynakládá mnohem méně peněz s ohledem na výkon ekonomiky do preventivní zdravotní péče než jeho sousedé z V4 a než je unijní průměr.
V rámci celé Evropy nejlepších výsledků dosáhlo Norsko, které je příkladem pro řadu zdravotnických systémů.
Organizace při hodnocení využila veřejně dostupných informací, mezi nimi například údaje o počtu zdravotníků, odvratitelných úmrtí či naděje dožití. Analyzovala také připravenost na budoucí výzvy. Celkově Globsec hodnotil 23 indikátorů.
-čtk-
