Náklady na DPH u několika rozsáhlých zdravotnických projektů v Praze a Brně, které jsou financované z Národního plánu obnovy, zaplatí nakonec stát. Na dotaz poslance za ANO Kamala Farhana to tento týden na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Oddychnout si tak může vedení Fakultní nemocnice v Motole, brněnského Masarykova onkologického ústavu a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

O pokrytí zhruba 1,7 miliard korun na DPH u projektů financovaných z Národního plánu obnovy vedených svými přímo řízenými organizacemi požádalo ministerstvo zdravotnictví své kolegy z ministerstva financí již letos v létě. DPH totiž není podle unijních pravidel v tomto případě uznatelným nákladem. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v této souvislosti vyjádřil obavy, že nemocnice na zaplacení tak vysoké částky vlastní prostředky neseženou a projekty nebude možné nakonec realizovat. Žádost ale rezort financí nakonec odmítl s tím, že by se jednalo o nebezpečný precedens, který by ignoroval postup schvalování státního rozpočtu.

„U projektů ve Fakultní nemocnici v Motole, Masarykově onkologickém ústavu a Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně bude DPH kofinancováno ze státního rozpočtu na rok 2023,“ oznámil nicméně ministr tento týden na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví v reakci na dotaz poslance za ANO Kamala Farhana, který Válkovu neúspěšnou korespondenci s ministerstvem financí připomněl. „Předpokládám, že na účtu Fakultní nemocnice v Motole neleží volně miliarda korun,“ uvedl Farhan.

Podle ředitelky odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví Kateřiny Grygarové proběhlo se zástupci rezortu financí několik schůzek, na nichž se dohodlo, že státní rozpočet nakonec vybraným nejnákladnějším projektům DPH uhradí. Grygarová také ujistila, že unijní prostředky mají pokrýt náklady na projekty v plné výši.

„Chtěli bychom podobně – úhradou DPH – podpořit další projekty,“ doplnil k tomu ministr. Podle něj aktuálně probíhají jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu o možnosti podpory z Národního rozvojového fondu.

Mohlo by vás zajímat

Z Vinohrad a Bohnic do Motola

Nejvíce se v této souvislosti ulevilo pravděpodobně řediteli Fakultní nemocnice v Motole Miloslavu Ludvíkovi. V areálu nemocnice má do tří let vyrůst Motolský onkologický ústav za 3,7 miliardy korun. Jen v tomto případě dělá DPH dalších zhruba 800 miliónů korun. K tomu zde ještě díky Národnímu plánu obnovy vznikne nové simulační centrum pro výuku intenzivní medicíny za další zhruba půl miliardy.

Oba projekty měly ještě podle původních představ Babišovy vlády vyrůst na jiných místech v Praze, a to ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (původní Český onkologický institut za sedm miliard korun) a v Psychiatrické nemocnici v Praze – Bohnicích. Ale nakonec to byla pouze motolská nemocnice, která díky vypořádaným pozemkům a platnému stavebnímu povolení na opravu a výstavbu nového onkologického oddělení pro dospělé v blízkosti Nemocnice Na Homolce byla jako jediná schopná zajistit včasnou realizaci stavebních projektů takového rozsahu, jak členům výboru popsal Ludvík.

Původním investorem zmíněného simulačního centra byl Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Podle Válka ale IPVZ nemá žádné investiční zkušenosti a ani investiční oddělení. Projekt proto ministerstvo přesunulo do Motola, potřebnou částku snížilo na 565 milionů korun a další část peněz využije na podporu simulační výuky na dalších lékařských fakultách. Nemocnice tomu přizpůsobila projekt původně plánovaný pro oddělení mikrobiologie (ta zůstane) a patologie.

„Když se Motol propojí pomocí nějakého koridoru s vedlejší Nemocnicí na Homolce, kde je velmi silná radiační onkologie, a tímto simulačním centrem, vytvoříme jeden logický celek,“ uvedl Válek, který nepochybuje o tom, že by stavby podaří dokončit.

Nechci, aby docházelo ke „kanibalizaci“ personálu

Oddychl si jistě i ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) Marek Svoboda, který má za 826 milionů korun postavit nové Centrum prevence a infrastruktury pro inovativní a podpůrnou péči. MOÚ dostaví jednu ze svých budov a částečně využije novou, kterou koupil. Do ní se pak podle Svobody přestěhuje ambulantní péče o osoby, které podstupují preventivní vyšetření. Kapacity současného centra se tak podle něj navýší zhruba o pětinu, počítá se s edukačním centrem pro pacienty i místem pro vzdělávání studentů medicíny.

DPH z 1,3 miliardy korun nebude muset zaplatit ani Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH), které z prostředků Národního plánu obnovy plánuje rozšířit své stávající kapacity a zlepšit dostupnost léčby nemocí srdce a cév a transplantací na jihu Moravy. „Stavba se přesunuje z Fakultní nemocnice u svaté Anny z naprosto nevyhovujících prostor do Fakultní nemocnice Bohunice, kde jsou na to vyčleněné pozemky. Částka byla původně nedostatečná, navýšil jsem ji asi o 400 milionů korun. I tak se na tom nemocnice bude muset zásadně podílet,“ popsal poslancům Válek.

Ministr připustil, že v souvislosti s potřebou navýšit personální kapacity ve zmíněných nemocnicích může docházet k „přetahování“ personálu. „Mám lehce obavy o některé kategorie, zvlášť u specialistů. Nerad bych, aby třeba MOÚ přetahoval doktory z jiných přímo řízených organizací v Brně, stejně tak v Praze,“ uvedl. „Nařídil jsem proto řediteli Michálkovi (ředitel odboru přímo řízených organizací Jan Michálek – pozn. red.), aby mě svolal ředitele fakultních nebo přímo řízených nemocnic. Budou mít společné jednání, kde od nich budu chtít společnou strategii a jasnou garanci, že k nějaké takové vnitřní kanibalizaci nedojde,“ dodal.

Byla by tragédie, kdyby se peníze musely vrátit

Peníze z Národního plánu obnovy ministerstvo využije také třeba na digitalizaci systému postgraduálního vzdělávání lékařů a další rozvoj onkologických preventivních programů včetně propagační kampaně. Lékařské fakulty se budou moci hlásit o peníze na rozvoj svých simulačních center a poskytovatelé následné péče na již zmíněnou rehabilitaci pacientů po kritických stavech.

„Když jsem přišel na rezort, byly dvě třetiny komponent (dílčích kapitol Národního plánu obnovy – pozn. red.) zabarveny červeně jako ohrožené. Dnes máme jednu oranžovou a všechny ostatní jsou zelené. Ne všechny rezorty jsou na tom takhle dobře,“ pochválil se ministr. A upřesnil, že vládní rezorty, včetně zdravotnictví, připravují i variantní projekty, které by se případně mohly zafinancovat z prostředků, jež se některému z rezortu nepodaří vyčerpat. „To, na čem jsme se shodli my, a získali k tomu podporu MPSV, MMR, MF i (Evropské) komise, je reforma geriatrické péče. Jde o částku 3,3 miliardy korun,“ uvedl Válek. Tento projekt je rezort připraven propojit s modernizací a rozvojem rehabilitační péče, na níž je v Národním plánu obnovy vyčleněno 1,9 miliardy korun.

Ministr zároveň vyzval poslance, aby realizaci projektů z Národního plánu obnovy sledovali a kontrolovali. „O totéž bych chtěl požádat senát, protože si myslím, že je to důležitá věc, která přesahuje jedno volební období. A byla by prostě tragédie, kdyby se pak ty peníze musely vracet. Tady to musí dobře dopadnout,“ zdůraznil Válek.

-sed-