Financování infrastruktury z evropských fondů se zjednodušuje, žadatelem může být nově i kraj nebo obec, uvedla Kateřina Grygarová z ministerstva zdravotnictví na summitu
U žádostí o evropské dotace v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 dochází k určitým změnám tak, aby se celý proces zjednodušil. Novinkou je i to, že žadatelem může pro toto programové období být i kraj nebo obec – jako zřizovatel některých zdravotnických zařízení, uvedla na summitu Ekonomika zdravotnictví, který pořádal Zdravotnický deník, Kateřina Grygarová, ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví. Ta podrobněji představila nejen tento operační program, ale i Národní plán obnovy.
Ve zdravotnictví existuje řada typů financování infrastruktury. Krom vlastních zdrojů mohou zdravotnická zařízení využít i peníze z národních prostředků a investic. „Na ministerstvu zdravotnictví používáme programové financování, vypisujeme programy reprodukce majetku a podporujeme infrastrukturu našich organizací, především fakultních a státních nemocnic“ uvedla Grygarová. Subjekty všech typů mohou čerpat – a dlouhodobě čerpají – z evropských strukturálních a investičních fondů a jednotlivých operačních programů. „Podle posledních statistik jsou dvě třetiny všech investic v České republice – a to nejen ve zdravotnictví – financovány nebo minimálně spolufinancovány z evropských zdrojů,“ upřesnila Grygarová. Dalšími možnostmi financování infrastruktury je využití možností Národního plánu obnovy, komunitárních programů Evropské unie anebo finančních mechanismů, jakými jsou například tzv. norské fondy nebo Švýcarský příspěvek II, který je aktuálně vyjednáván ze strany ministerstva financí.
Vyjednávání evropských fondů a evropské podpory obecně je podle Kateřiny Grygarové relativně dlouhý a náročný proces. „Česká republika musí plnit stanovené takzvané základní podmínky, pro oblast zdravotnictví mezi ně patřilo vypracování strategického dokumentu, který měl mapovat potřeby v oblasti zdravotní péče v naší zemi, včetně zpracování regionální analýzy, která byla připravena ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky,“ vysvětlila Grygarová. Možnosti podpory v rámci jednotlivých operačních programů jsou velmi široké, organizace v nich mohou čerpat dotační prostředky na modernizace urgentních příjmů a integrované onkologické péče, ale třeba i podporu zdravotnického IT nebo rozvoj stravovacích zařízení a prádelen v nemocnicích. Zdravotnické organizace mohou o dotační podporu žádat v rámci jednotlivých výzev, které jsou vypisovány postupně jednotlivými Řídicími orgány.
Klíčovou roli ve financování z evropských zdrojů hrál v poslední době podle Grygarové nástroj podpory REACT-EU, který zásadním způsobem přispěl k podpoře zdravotnické infrastruktury. Vznikl v reakci na pandemii covidu-19 a jedná se o dodatečný finanční nástroj na podporu členských států. České zdravotnictví bylo v rámci REACT-EU podpořeno celkovou částkou ve výši 22 miliard korun. Zásadní je pro české zdravotnictví i Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP), skrze který české zdravotnictví obdrží z EU 9,5 miliardy korun a jehož cílem je “zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodině a komunitně založené péči“.
Nesoutěžně nastavené výzvy
Z výzev, které budou v rámci IROP v příštích měsících vyhlašovány, bude nejvíce finančních prostředků alokováno do těchto tří: Podpora rozvoje a dostupnosti následné péče (listopad 2022, 1,9 miliardy korun), Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik (březen 2023, 1,84 miliardy korun) a především Vznik a modernizace urgentních příjmů ČR (září 2023, 3,74 miliardy korun). Pro dosažení na finance z výzev hraje roli i region, v němž se žadatel nachází, zvýhodněny jsou zejména ty méně rozvinuté. „Ze strany Evropské unie je daný přísný alokační klíč, podle kterého se finanční prostředky rozdělují. Takže se může stát, že pokud například v rámci následné péče bude žádat organizace z Ústeckého kraje, tak limit pro jejich projekt může být vyšší než pro organizaci v Jihočeském kraji,“ upozornila Grygarová.
U vypisování výzev dochází i k určitým změnám. „Všechny výzvy budou průběžné a nově budou zveřejňována avíza výzev, a to přibližně týden před jejich vyhlášením,“ řekla Grygarová. Hodnocení projektů bude probíhat formou obecných a specifických kritérií přijatelnosti, přičemž specifická kritéria přijatelnosti budou zohledňovat nepodkročitelné kvalitativní parametry. „Výzvy budou nastaveny nesoutěžně, například prostřednictvím finančních limitů na žadatele. Aby se nestalo to, co v REACT-EU, kde velká část žádostí skončila pod čarou,“ vysvětluje. A dodává: „Novinkou je i to, že žadatelem může pro toto programové období i kraj nebo obec – jako zřizovatel zdravotnických zařízení. Dosud to mohl vždy být jen přímo poskytovatel péče.“ Podmínky stanovené vůči zdravotnickým zařízením budou muset být nicméně plněny i v případě, kdy je žadatelem kraj nebo obec.
Žadatelé pravděpodobně ocení i zjednodušení celého procesu žádosti o dotace. Byly zjednodušeny metody vykazování i studie proveditelnosti, dále byla zrušena povinnost předkládat cost-benefit analýzua sledovat příjmy v projektu. Došlo také ke zrušení etap a automatickému přesunu úspor mezi sledovanými obdobími. Žadatelům o dotace je nově k dispozici také konzultační servis Centra regionálního rozvoje.
Reforma geriatrické péče jako priorita
Velmi významným dotačním nástrojem je i Národní plán obnovy. „Jedná se o program přímo řízený Evropskou komisí, který byl schválen vládou již v květnu 2021,“ řekla Grygarová. Začátkem letošního roku byly resorty – včetně ministerstva zdravotnictví – vyzvány k jeho věcné a finanční revizi, kdy ministerstvo zdravotnictví ponechalo věcné směřování podporovaných oblastí, navrhlo pouze vnitřní úpravy s cílem zajistit úspěšnou realizaci všech stanovených cílů a milníků. A kam peníze směřují? Mezi komponenty plánu obnovy patří například vznik simulačního centra intenzivní medicíny, vybudování centra kardiovaskulární a transplantační medicíny, rozvoj rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech, vybudování Českého onkologického institutu a Motolského onkologického centra nebo rozvoj vysoce specializované hematoonkologické a onkologické péče.
„Z názvů jednotlivých aktivit komponent vyplývá, že některé projekty už jsou předem definované a musí být realizované tak, jak je schválila Evropská komise,“ doplnila Grygarová. Nechybí ale ani otevřené výzvy. Národní plán obnovy již běží. Ministerstvo vyhlásilo již tři výzvy na předem definované projekty, do konce letošního roku je předpoklad vypsání dalších čtyř výzev.
Aktuálně je v rámci Národního plánu obnovy prioritou Ministerstva zdravotnictví vyjednání podpory reformy geriatrické péče. Tato reforma by byla podpořena z dodatečných prostředků pro ČR, ze kterých ministerstvo žádá o příspěvek v celkové výši 3,3 miliard korun.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
Jakub Němec
