Konec tápání. Unikátní portál umožní školám sestavit si zdarma prevenci na míru ze skutečně prověřených programů

Úspěšná prevence rizikového chování a podpora duševního zdraví u dětí není žádná intuitivní záležitost. I kvalitní preventivní program může uškodit, pokud je špatně veden, o těch nekvalitních ani nemluvě. Školy však doposud neměly k dispozici žádnou ucelenou nabídku vhodných a především odborně prověřených programů i s pokyny, jak je správně sestavit a vést, co si od nich slibovat a co naopak nikoli. Změnit to má nový portál IPREV – Interaktivní platforma podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování. „Hledali jsme způsob, jak dostat kvalitní prevenci do každé školy, ke každému dítěti,“ řekl včera novinářům přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a jeden z duchovních otců portálu Michal Miovský.

Portál IPREV, jehož provozovatelem je Univerzita Karlova, je určený pro více než čtyři tisíce českých základních škol, konkrétně pro jejich ředitele, školní poradenská pracoviště a školní metodiky prevence. Ti zde naleznou širokou nabídku programů a vzdělávacích kurzů ze všech oblastí prevence.

„Spuštění IPREV je skutečně průlomové. Završujeme jím dvacetileté celonárodní úsilí vybudovat komplexní, robustní systém v oblasti podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování dětí a mládeže,“ vyzdvihuje Michal Miovský a dodává: „Naším cílem je, aby platforma pokryla prevenci u dětí především na základních školách. Prevence má totiž nejlepší výsledky právě u žáků druhého stupně – řečeno v naší terminologii, je u nich nejvyšší míra preventability rizikového chování. Aby ale byla prevence účinná, je nutné na ni žáky připravit již na prvním stupni a realizovat část programů u mladších věkových skupin.“

„Jde o opravdu unikátní počin, precendent pro celou Evropu, který by měly převzít další země,“ pochválil před novináři platformu IPREV analytik Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost Gregor Burkhart. Podle něj takový „evidence-based“ přístup k prevenci, zdarma a s důrazem na to, že kdo prevenci dělá, měl by být k tomu i řádně vyškolen, není žádnou samozřejmostí. „Dělá to jen opravdu málo států. Například v sousedním Německu se o tom stále jen mluví,“ dodal.

Peníze na prevenci by měly jít do lidí, nikoli na copyright

IPREV má ambici nabídnout školám a dalším poskytovatelům prevence komplexní servis a sloužit odborníkům pracujícím s dětmi. Jeho základní součástí je databanka kvalitních a především ověřených programů, od základních až po specializované, které se zaměřují na problematiku šikany, výrazných projevů agresivity, návykových látek či sexuálního zdraví. Vedle prevence rizikového chování se ale věnuje i duševnímu zdraví dětí, kde se zaměřuje na rozvíjení seberegulačních dovedností. „Jde o to naučit děti, jak zvládat smutek a agresi, jak pomoci spolužákovi, který se necítí dobře, nebo jak reagovat v nejrůznějších psychicky náročných situacích,“ vysvětluje Jan Toman z Diagnostického ústavu a Střediska výchovné péče Praha 4.

Všechny oblasti prevence jsou propojené a navazují na sebe podle věku žáků. Součástí systému je schéma, které školám ukazuje, jak jednotlivé programy zavádět a pokrýt prevenci u všech dětí. Škola si tak bude moci s odbornou pomocí sestavit vlastní „mix“ preventivních programů podle svých potřeb. „Centrální řízení je pomalé a nefunguje. Diverzita je důležitý preventivní faktor. Modelů je nekonečné množství, každá škola si to musí přizpůsobit sobě na míru,“ zdůrazňuje Miovský. Zároveň však připomíná: „Obecně je problém číslo jedna pro českou školu šikana a agrese. Nelze však vynechat nic, jinak se sníží efektivita prevence.“

Mohlo by vás zajímat

Bludné balvany za čínské centrum v FN Hradec Králové i za diskreditaci medicíny

Databáze je kapacitně neomezená, přístupná kdykoli a pro všechny uživatele zcela zdarma. „Máme za to, že peníze na prevenci by měly jít především do lidí, kteří ji na těch školách dělají, a nikoli na copyrighty,“ pokračuje Miovský. Prevence by podle něj měla být státem garantovaná a dostupná na každé škole každému dítěti.

S výjimkou vysoce specializovaných programů by tak podle něj nemělo jít o komerční záležitost. „Chceme školy poučit, že ty jednoduché základní programy si mohou udělat samy. Může je doručit školní metodik, psycholog nebo speciální pedagog školního poradenského pracoviště. Jsou tam i programy, na něž lze natrénovat učitele. Nakupovat by se měly jen opravdu specializované programy, kde se to neobejde bez expertů. Vždy půjde o mix,“ zdůrazňuje profesor.

Zároveň připouští, že debata s poskytovateli o tom, aby své programy portálu nabídli zdarma, není jednoduchá. „Snažíme se je přesvědčit, že není v silách jediné organizace, aby vyvinula praktické komplexní programy pro všechny cílové skupiny. Jinými slovy, budoucnost prevence vidíme ve výměně zkušeností a sdílení programů. Říkáme jim: nebojte se sdílet své programy, protože klíč je v zacvičování, vývoji a hodnocení programů. Nebojte se, protože bez vašich lidí to stejně realizovatelné není. To oni budou spolu se školami vytvářet definitivní komplex programů. Do jaké míry na to uslyší, ještě uvidíme,“ vysvětluje Miovský.

Součástí je hodnocení kvality

Vedle samotné nabídky programů obsahuje portál i metodickou podporu pro vedení školy či vzdělávací programy, včetně ceněného mezinárodního online kurzu pro prevenci závislostí INEP (Úvod do prevence založený na důkazech) ve verzi pro ředitele škol i ve verzi pro pedagogy včetně metodiků prevence. Podobně obsahuje i část pro veřejnost, kam se mohou obrátit rodiče, pokud se chtějí dozvědět něco více o kvalitní prevenci na školách, jak postupovat, když se objeví problém, a třeba se i poučit, co je v prevenci rizikového chování reálné a co již méně.

Klíčovou součástí platformy je dále systém hodnocení kvality programů, který se má propojit s Národním monitorovacím systémem SEPA (Systém evidence preventivních aktivit). Uživatelé by se tak měli dostat k i informacím o tom, jak poznat bezpečný a kvalitní preventivní program, jaké jsou standardy kvality a certifikace odborné způsobilosti. „To, co se dětem doporučí, bude průběžně monitorováno. Budeme sledovat, zda se situace zlepšuje, i třeba jak rychle jsme schopni adekvátně zareagovat na nové události – jako například v současnosti na rostoucí užívání kratomu,“ popisuje Miovský. Zároveň to umožní i školám samotným sledovat a vyhodnocovat, jak s dětmi v průběhu let pracovaly a co jim bylo doručeno.

Platforma zároveň slouží i jako výukový a tréninkový prostor pro studenty a pedagogy Univerzity Karlovy, kteří zde naleznou data pro realizaci výzkumných a evaluačních studií. „Nabízíme vysokým školám, aby jejich studenti mohli v rámci svých diplomových a dizertačních prací provádět evaluace těchto programů. I to je pobídka pro poskytovatele, aby své programy platformě nabídli – můžeme jej zdarma spárovat s akademickým pracovištěm, které provede publikovatelnou evaluaci jeho programu,“ upozorňuje Miovský.

Funkční to bude jen tehdy, pokud každý bude dělat, co má

Platforma nabízí celý komunikační systém, který má propojit školy, regionální organizace, krajské koordinátory či pedagogicko-psychologické poradny a pomáhat rozvíjet strategii komunitní preventivní práce. Neobejde se tak bez spolupráce s krajskými a okresními metodiky prevence, zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstva zdravotnictví a dalších resortů. „Opravdu funkční to bude jedině tehdy, pokud budou jednotliví aktéři plnit své role, kvůli kterými byli zřízení,“ zdůrazňuje Miovský.

Podle ústředního školního inspektora České školní inspekce Tomáše Zatloukala patří v oblasti vzdělávání prevence a řešení rizikového chování, podpora duševního zdraví a celkově pozitivního a zdravého klimatu mezi nejvýznamnější témata současnosti v oblasti vzdělávání. „Třídní kolektivy jsou velmi heterogenní a ve školách jsou vzděláváni žáci různorodých charakteristik a potřeb. To s sebou nese velké nároky na vedení škol i učitele, kteří musí disponovat rozmanitými znalostmi a dovednostmi, aby si v takto složitých podmínkách dokázali poradit. K tomu samozřejmě potřebují adekvátní podporu, a právě systém IPREV bude nepochybně významnou pomocí v jejich náročné práci,“ zdůrazňuje Zatloukal.

A ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Michal Černý věří, že se IPREV stane „samozřejmou součástí práce našich škol a metodici školní prevence budou vědět, že tady vždy najdou všechny informace, které potřebují.“ Podle něj si je rezort velmi dobře vědom, že jejich význam v prevenci rizikového chování, stejně jako v případě výchovných poradců, psychologů či speciálních pedagogů, neustále narůstá, přitom školy k tomu přistupují různě. „Dostali jsme se do situace, kdy to není úplně systémové. V současnosti se proto zabýváme určitou transformací těchto školních poradenských pracovišť,“ popisuje Černý.

Rezort školství podle něj chystá novou definici školního poradenského pracoviště, která by měla systémově popsat všechny jeho funkce. „Mělo by být jasně popsáno, čím se která pozice zabývá, včetně metodika prevence. Zároveň připravujeme návrh jakési banky odpočtů vyučovacích hodin na celé školní poradenské pracoviště tak, aby si sám ředitel mohl rozhodnout, kolik hodin odečte komu podle toho, koho tam má. Chápeme, že na malých školách bude docházet k překryvu kompetencí,“ vysvětluje ředitel Černý a na závěr dodává: „To je naše idea, které bychom rádi dosáhli v nějakém relativně rychlém časovém horizontu.“

Helena Sedláčková