Téměř tři čtvrtiny české populace starší 65 let trpí minimálně jednou vážnou chronickou nemocí. Značný podíl z toho činí nemoci oběhové soustavy. Právě ty představují v současnosti velkou a stále rostoucí epidemiologickou zátěž, jak ukazují data z Národního kardiologického informačního systému (NK-IS), která na kulatém stole Zdravotnického deníku k tématu sekundární prevence, kvalita péče a data v oblasti kardiovaskulárního zdraví představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Finální online podobu NK-IS by Dušek rád představil příští rok v květnu na výročním sjezdu České kardiologické společnosti.
V Česku žijí téměř tři miliony lidí s některou z nemocí oběhové soustavy. Jejich počet od roku 2011 setrvale stoupá a podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška jen tak stoupat nepřestane. „Do roku 2040 se toto číslo zvýší o 30 až 40 procent. To už nikdo nezastaví a je třeba se na to připravit,“ varuje Dušek, podle něhož tento vývoj odpovídá trendům, jež vykazují země na západ od nás.
Ačkoli data vykazují pokles ve výskytu akutních infarktů myokardu a a ischemické choroby srdeční, roste počet diagnostikovaných srdečních selhání nebo arytmie. „Problém se týká většiny dospělé populace,“ říká Dušek. Celková zátěž nemocemi oběhové soustavy je rovnoměrně rozložená po celém Česku, neplatí to však, podíváme-li se na jednotlivá onemocnění zvlášť. Například akutní infarkt myokardu byl v roce 2021 nejčastěji podle Duška diagnostikován v Ústeckém kraji, nejméně v Praze – stejně jako v případě srdečního selhání. To se zase loni nejčastěji objevovalo v anamnézách sepsaných v Plzeňském kraji.
Tato významná epidemiologická zátěž, která je jedna z nejvyšších v Evropě, se projevuje i ve vysoké mortalitě. Kardiovaskulární onemocnění dlouhodobě představují hlavní příčinu úmrtnosti v ČR. „Nicméně v důsledku neustále se zlepšujících výsledků léčby podíl těchto onemocnění na celkové mortalitě české populace v čase klesá, z 55 procent v roce 1994 na loňských 35,2 procent,“ upřesnil Dušek.
To je také jeden z důvodů, proč na Česko tak těžce dolehl covid-19. Naprostá většina zemřelých se základní příčinou úmrtí covid-19 (podle validovaných listů zemřelých) i hospitalizovaných na JIP s covidem 19 měla vysoký krevní tlak. „Pouze dvacet procent zemřelých na covid-19 nemělo žádnou komorbiditu,“ upozorňuje ředitel ÚZIS. Podobně ÚZIS v minulých dvou letech zaznamenal vysoká nadúmrtí u pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem a ischemickou chorobou srdeční. „Máme velký epidemiologický problém,“ konstatuje Dušek.
Během covidu zřejmě selhal celý řetězec
Výše uvedená epidemiologická data jsou součástí Národního kardiologického informačního systému (NK-IS), který ÚZIS již několik let staví na základě dat plynoucích do ÚZIS od zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb. Systém by měl ale ukázat i další údaje spojené s nemocemi oběhové soustavy. Například jejich podíl na celkových hospitalizacích a nákladech na ně, jak jsou evidovány v systému CZ-DRG. „V roce 2019 tvořily hospitalizační případy pro nemoci a poruchy oběhové soustavy 12 procent ze všech případů. To ale neznamená, že všichni tito pacienti leželi na kardiologii. Tam je vykazováno pouze 4,3 procenta,“ vysvětluje Dušek a dodává, že tento podíl, tedy mezi čtyřmi a pěti procenty, se neměnil ani v letech následujících. „Třeba v okresních nemocnicích leží hodně těchto pacientů na internách, což může být jeden faktor, který ovlivňuje prognózu těchto lidí,“ dodává.
Data také ukazují, že právě v oblasti kardiologie došlo k velkému propadu v době vrcholící pandemie covidu-19. „Pokud se člověk dostal do centra včas, mortalita se v nemocnicích během covidu nezměnila. Bohužel se velké množství lidí včas k péči nedostalo, a pak narostla i mortalita,“ komentuje ředitel ÚZIS. Největší rozdíly zaznamenaly hospitalizace s ischemickou chorobou srdeční, které v letech 2020 a 2021 dosahovaly poklesu třiceti i čtyřiceti procent. „Letos to začíná zase stoupat. Podobně pozoruji harvesting nádorů. Lze předpokládat, že další dva roky budou o dosběru zanedbaných onemocnění,“ zdůrazňuje.
Obecně nicméně platí, že počty hospitalizací z důvodu nemocí oběhové soustavy v čase klesají, a stejně tak se zkracuje i jejich délka. „Jde o výsledek včasného záchytu onemocnění a zkvalitňující se přednemocniční i nemocniční péče o pacienty,“ komentuje to Dušek. Zásadní zlepšení zaznamenala v posledních deseti letech i dlouhodobá mortalita, nicméně již několikrát zmíněný covid-19 tento trend otočil zpět. „Zdá se, že selhal celý řetězec, stejný trend vykazuje i onkologie,“ připomíná Dušek.
V NK-IS budou moci kardiologové také ověřit personální kapacity oboru. A zde data ukazují lepší zprávy. „Kardiologů máme dostatek, saturována jsou i menší sídla, až na výjimky jako Karlovarský kraj. Personálně i infrastrukturně jsme vybavená země. Kapacita systému je tedy na objem pacientů připravená, “ je přesvědčený Dušek.
Potřebujeme zanalyzovat velké množství dat
Jak již bylo zmíněno, popsaná data proudí do NK-IS z registrů ÚZIS, kde se sbíhají informace od zdravotních pojišťoven i poskytovatelů zdravotní péče. „Tato data bude nutno otevřít, podobně jako u covidu. To nezanalyzuje jeden člověk, jedna parta,“ vysvětluje ředitel ÚZIS. Během příštího roku, konkrétně v květnu na výročním sjezdu České kardiologické společnosti, by tak rád spustil moderní online portál, který tato data zpřístupní. „Měla by tam být vidět – anonymizovaně a agregovaně – i trajektorie pacienta, jak prochází systémem, protože s výjimkou opravdu náhlé příhody se bavíme o dlouhodobější péči,“ slibuje.
„V informačních zdrojích, které ÚZIS má, je velké množství dat, jež potřebujeme zanalyzovat do hlubšího detailu,“ doplňuje k tomu předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Ten na kulatém stole Zdravotnického deníku upozornil, že tak velké množství pacientů, které navíc stále bude narůstat, systém zvládne jen pokud bude mít kvalitní data a na základě nich vhodně nastaví prevenci i léčbu.
„Do budoucna potřebujeme také laboratorní data a některá další, která zatím nenajdeme zatím v žádném systému v alfanumerické podobě,“ naráží Linhart na zatím nijak nestandardizovanou podobu přijímacích a propouštěcích zpráv. Apeluje proto na rychlejší postup elektronizace a digitalizace. „Propouštěcí zpráva by měla existovat v elektronické podobě. Navíc odstraní duplicity jako opakovaná laboratorní vyšetření, tam se mrhají prostředky,“ dodává Linhart na závěr.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
Kulatý stůl byl uspořádán za podpory generálního partnera akce Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
