Slovensko již dlouhodobě bojuje s nedostatkem všeobecných lékařů ve většině regionů země. Ministerstvo zdravotnictví proto spustilo program cílený na podporu ambulancí všeobecného lékařství v nedostatkových oblastech. Lékaře se snaží z vlastní iniciativy nalákat i samosprávné kraje. Společnost všeobecných lékařů Slovenska (SVLS) ale tvrdí, že opatření státu nemají žádaný efekt. Systém prosazovaný ministerstvem zdravotnictví je podle nich těžkopádný, byrokraticky náročný, často nepřehledný a lékaře dokonce odrazuje od otevření ambulance.

Ministerstvo zdravotnictví každoročně vyhodnocuje stav sítě všeobecných lékařů v rámci celé země. Poslední známé výsledky jsou ze začátku letošního roku a podle nich aktuálně na Slovensku chybí 400 všeobecných lékařů pro dospělé a 223 ambulantních pediatrů. Resort proto spustil cílené „schéma“ na podporu ambulancí všeobecného lékařství v oblastech, kde je jich nedostatek. Celkově je na to z plánu obnovy vyčleněno více než deset milionů eur.

Pomoc má fungovat tak, že v rámci výzvy mohou nové nebo již existující ambulance získat 50 až 60 tisíc eur v závislosti na okresu a obci. Cílem výzvy je podle ministerstva zdravotnictví podpořit vznik 170 všeobecných ambulancí v nedostatkových oblastech. Podpůrné schéma je přitom součástí probíhající reformy všeobecné ambulantní péče. Všeobecní lékaři by měli po ní získat i více kompetencí.

„Výzva je jen jedním krokem na dlouhé cestě jak zastabilizovat a následně rozvíjet sektor všeobecného lékařství na Slovensku. Věřím, že i prostřednictvím výzvy jsme na dobré cestě, jak současný a nevyhovující stav napravit. Na dalších krocích v rámci celkové reformy intenzivně pracujeme,“ citoval resort ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského, když byla výzva koncem září zveřejněna.

V současnosti mezi lokality s nejvíce ohroženou sítí ambulancí všeobecného lékařství patří okresy Považská Bystrica, Zlaté Moravce, Krupina či Poltár. Mezi regiony s nejslabší zastoupenou sítí pediatrů zase patří okresy Krupina, Velký Krtíš, Gelnica a Malacky. Příspěvek je vyplácen ve čtyřech částech během dvanácti měsíců

Mohlo by vás zajímat

Jedná se o administrativní opatření, tvrdí lékaři

Ministerstvo také změnilo původní způsob, jakým se vyhodnocoval stav veřejné minimální sítě všeobecných lékařů a primárních pediatrů. Poprvé je síť definována podle nových pravidel a místo krajů se vytvořila mapa na základě okresů. Od změny si resort slibuje účinnější cílení podpory tam, kde je situace nejkomplikovanější. Potřebnou kapacitu chce stát v okresech zvýšit právě pomocí kompenzace nákladů při zřizování a provozování ambulancí během jejich prvního roku fungování.

Podle všeobecných lékařů ale jde o administrativní opatření, která nemají žádaný efekt. „Systém prosazovaný ministerstvem zdravotnictví je těžkopádný, byrokraticky náročný, často nepřehledný a často lékaře odrazuje od otevření ambulance. I proto všeobecným lékařům pomáháme překonat všechny překážky. Takto jsme už pomohli desítkám mladých všeobecných lékařů při přebírání ambulancí od starších kolegů a také při zakládání nových ambulancí,“ řekla Zdravotnickému deníku prezidentka SVLS Monika Palušková.

Pokud chce stát řešit nedostatek všeobecných lékařů v regionech, je podle Paluškové nezbytné začít se snížením byrokracie, odbřemeněním všeobecných lékařů od servisu pro jiné poskytovatele zdravotní péče a stabilizováním ambulancí finanční podporou jejich provozu v době zvyšování nákladů. „Následně je třeba upravit legislativu se zaměřením na reálný provoz ambulancí. Tak se stanou atraktivními pro nové všeobecné lékaře,“ dodala prezidentka SVLS.

Více kompetencí pro všeobecné lékaře

Ministerstvo zdravotnictví také připravilo návrh nové koncepce všeobecného lékařství a primární pediatrické péče, který obsahuje návrh i proces posílení kompetencí všeobecných lékařů. „Do celého procesu přípravy, tvorby i implementace návrhů a opatření uvedených v návrhu koncepce byli pozváni a jsou aktivně zapojeni všichni zástupci ambulantního sektoru. Ministerstvo přijme a následně zveřejní novou koncepci a začne s postupnou implementací navrhovaných opatření,“ vysvětlilo Zdravotnickému deníku tiskové oddělení resortu zdravotnictví.

Podle ministerstva je nezbytné, aby samotný proces posílení kompetencí všeobecných lékařů byl úzce propojen se změnami ve vzdělávání, tvorbou standardních diagnostických a terapeutických postupů, které budou jasně definovat role jednotlivých zdravotnických pracovníků, uvolňováním preskripčních omezení, úpravou výkonů v katalogu výkonů, financováním a žádoucí diskusí. Palušková ale tvrdí, že stát by měl nejprve ulehčit všeobecným lékařům od „obludné byrokracie“, která jim ubírá čas na odbornou práci. „Zároveň je naprosto nezbytné neházet na všeobecné lékaře práci jiných ambulantních nebo nemocničních lékařů včetně předepisování léků, které indikují jiní poskytovatelé zdravotní péče. Pokud stát chce udělat z ambulancí všeobecného lékařství vysunutá administrativní pracoviště jiných ambulancí a nemocnic, nelze vůbec mluvit o přenesení dalších úkonů na jejich ramena,“ řekla Palušková s tím, že pokud se neuvolní kapacity všeobecných lékařů pro vlastní práci pro pacienty, žádné další kompetence už systém není schopen absorbovat.

Miroslav Homola