Německé lékárny si stěžují na přetrvávající problémy se zásobováním řady léků. Patří mezi ně zejména dětské sirupy proti horečce, blokátory žaludeční kyseliny nebo léky na snížení krevního tlaku. Na vině jsou potíže se zásobováním, které se vystupňovaly během pandemie koronaviru. Německo však čelilo nedostatku některých léků již před covidem, jak připomněl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

„Situace je špatná. Je to velká výzva, která bude ještě nějakou dobu trvat,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt předseda pobočky Spolkové asociace německých lékárníků v Severním Porýní Thomas Preis. Podle svých slov za třicet let své dosavadní kariéry nic podobného nezažil.

Thomas Preis upozornil, že nejvíce chybí léčiva s účinnou látkou pantoprazol, která se používá k léčbě žaludečních potíží. Lékárny se proto snaží pacientům nabídnout alternativní lék, jenže to někdy může být spojeno s riziky. Právě v případě pantoprazolu je alternativou omeprazol, který má ale více interakcí s jinými léky.

Situace se bude ještě zhoršovat

Momentálně tak sice nikdo neodchází z lékárny bez léků, ale nabídnutá alternativa může podle Preise znamenat zhoršení kvality. „Očekáváme, že deficit v dodávkách léků bude ještě narůstat,“ dodal Thomas Preis.

Podle průzkumu Spolkového svazu výrobců léčiv (BAH – Bundesverband der Arzneimittelhersteller) již potíže s nedostatkem léků pociťuje kolem 18 procent Němců. Úzká hrdla v dodávkách jsou pro lékárny nepříjemná, protože někdy musí léčivé přípravky pacientům připravovat samy. A to je pro ně časově náročné, a tedy nákladnější.

Spolkový institut pro léky a léčivé přípravky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) v současné době eviduje asi 300 hlášení o problémech v zásobování s přibližně 100 tisíci v Německu schválenými léky.

Mohlo by vás zajímat

Ale i tento úřad pacienty uklidňuje. „Úzké hrdlo dodávek konkrétního léku nemusí nutně znamenat úzké hrdlo v zásobování léky obecně,“ zdůraznil BfArM. Podle něho prý nehrozí akutní zhoršení zásobovací situace léky v Německu. A to právě z důvodu existence účinných alternativ, a úřad eviduje jen deset případů, kdy na trhu chybí konkrétní účinná látka.

Je viníkem globalizace?

Vinu na současném stavu podle řady expertů nese především globalizace produkce léků. Studie Asociace výzkumných farmaceutických společností totiž uvádí, že přibližně 68 procent výrobních míst pro účinné látky určené pro Evropy, leží mimo Evropu, a to zejména v Asii. Ta je totiž z hlediska výrobních nákladů nesrovnatelně lacinější.

Daní za to je ale náchylnost dodavatelsko-odběratelských řetězců na problém globálního významu. „Před několika desítkami let by byla současná úzká hrdla v dodávkách léků nemyslitelná. Německo bývalo světovou lékárnou, dnes tuto roli převzaly Čína a Indie,“ zmínil Thomas Preis. Podle něho by bylo skutečně důležité, aby se co nejvíce produkce léků vrátilo zpět právě do Německa.

Jenže dozvuky covidové pandemie jsou jen část problému. Tou možná dnes významnější je dramatické zdražení energií i vstupních surovin, a v neposlední řadě enormní nárůst nákladů na dopravu léčivých látek z Asie.

Ceny léků jsou ale regulované, a tak výrobci nemohou jen tak přenést vyšší náklady do cen, a tedy na zákazníky. V případě léků na předpis musí výrobci poskytovat zdravotním pojišťovnám slevy podle toho, co mají dohodnuté ve smlouvách. Vedle toho jsou stanoveny maximální částky, které zdravotní pojišťovny za lék hradí. To má přispět k omezení nekontrolovaného růstu výdajů ve zdravotnictví, ale také brzdit růst odvodů na zdravotní pojištění ze strany pojištěnců.

Nejde o německé specifikum

Podobným problémům se zásobováním léky čelí také české lékárny. Podle prezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Aleše Krebse jsou nejčastější „výrobní důvody“, které ale mohou znamenat širokou škálu příčin. V minulosti například vyhořela továrna v Asii, která produkovala účinnou látku pro všechny výrobce. Jarní výpadek antibiotických sirupů pro děti pak zapříčinil posun sezóny respiračních infekcí do března a dubna, kdy obvykle tyto sirupy už nejsou tak žádané a firma je v tomto období nevyrábí.

Někdy může být za výpadkem i panika, při nedostupnosti léku se lékárny či pacienti zásobí jeho náhradou. „Pokud výpadek dominantního léku není, začne se zvyšovat spotřeba těch dalších. Často je to celoevropský problém,“ dodal Krebs. Výpadek tak není možné řešit ani mimořádným dovozem z jiné země.

Za problém lékárníci považují také to, že se výroba velké části léků přesunula mimo Evropu. Zejména jde o takzvaná generika, tedy léky se stejnou účinnou látkou, ale jiným názvem než originál. „Většina výroby generik je ve třetích zemích, u originálních a centrových léků je většina na území EU,“ dodal Krebs.

-cik-