Německé nemocnice nepolevují ve svém tlaku na spolkovou vládu i vlády spolkových zemí, aby co nejdříve získaly finanční injekce, jež jim pomohou zvládnout následky energetické krize. Přestože kabinet Olafa Scholze již odklepl obří balík peněz na kompenzace pro domácí průmysl, domácnosti i veřejné instituce, dosud chyběla kritéria, na jejichž základě se peníze budou rozdělovat. A ta nyní představil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD), jak informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
„Pro nemocnice máme vyčleněno šest miliard eur, pro lůžková pečovatelské zařízení pak dvě miliardy eur,“ uvedl začátkem tohoto týdne spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Vedle přímých finančních injekcí budou oba typy zařízení moci využít také takzvanou cenovou brzdu, na jejímž základě spolková vláda bude kompenzovat příliš vysoké náklady na elektřinu a plyn. Celkově tedy vláda nemocnicím a pečovatelským zařízením poskytne dvoucifernou miliardovou sumu.
„Mechanismus, podle kterého se peníze budou přidělovat, bude vycházet z počtu lůžek. Nemocnice také musí počítat se spoluúčastí,“ pokračoval Lauterbach s tím, že by se proces rozdělování neměl zdržovat přebytečnými požadavky na dokladování toho, jak významně nemocnicím stouply kvůli drahým energiím náklady.
Peníze budou rozdělovány po dobu tří let
„Chceme rychlý a nebyrokratický postup. Matematika rozdělování peněz sice není jednoduchá, ale alokace finančních prostředků ano,“ dodal spolkový ministr zdravotnictví.
Nemocnice by mohly žádat o příspěvek na tři druhy dodatečných nákladů: na plyn, na elektřinu a na nepřímé náklady na energii, například na prádelny. Peníze se navíc nebudou rozdělovat jen pro jediný rok, ale finanční injekce bude rozložena na tři roky, počínaje letošním.
V roce 2023 už by měla platit takzvaná plynová brzda. Stát musí ještě stanovit kritéria pro její uplatňování. V příštím roce bude platit také brzda u ceny elektřiny a vyšší ceny energií se promítnou také do základních úhrad za zdravotní péči. V roce 2024 se pak zdražení energií do těchto úhrad promítne v ještě větší míře.
Nikomu nesmí být zima
Podle Lauterbacha existuje celkem devět oborů, pro které jsou finanční prostředky přiděleny. Nemocnice budou muset také následně předkládat vyúčtování. Lauterbachův rezort totiž zmínil, že nelze vyplácet podpory, které nesouvisejí s energií, protože by to bylo v rozporu s evropským soutěžním právem.
Spolkový ministr financí rovněž zdůraznil, že snižovat spotřebu energie nelze za každou cenu. „Úspora energie je vždy správná věc. Nikomu by ale neměla být v nemocnici zima a žádnému pacientovi by neměla selhat například magnetická rezonance jen proto, že elektřina nebo plyn jsou tak drahé. To se nesmí stát,“ řekl Karl Lauterbach.
Takovou krizi jsem nezažil
Šéf zdravotnického rezortu připomněl, že nemocnice odvedly skvělou práci během pandemie koronaviru. Také tehdy jim stát pomohl a musí jim pomoci i v energetické krizi. „Nepomáhat jim by bylo v této situaci neetické,“ dodal Karl Lauterbach.
Nemocnice by tak mohly poměrně brzy získat peníze, které jim i kvůli energetické krizi chybí. Jejich zástupci na stupňující se problém upozorňovali již několik měsíců. „Nemocnice nemají šanci získat peníze na drahé energie v rámci systému úhrad zdravotní péče. Německým nemocničním prostředím se zabývám od roku 1985, ale takovou krizi jsem dosud nezažil,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Josef Düllings, prezident Asociace ředitelů německých nemocnic.
Petr Musil
