Systém zákonného zdravotního pojištění se podle mínění většiny německých pojištěnců během koronavirové pandemie osvědčil. Skoro sedm z deseti Němců je s tamním zdravotnickým systémem spokojeno. O něco více lidí než před pandemií koronaviru hodnotí kladně způsob, jakým se zdravotnický personál chová k pacientům. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který si nechala vypracovat Národní asociace zákonných zdravotních pojišťoven.
„Solidární zdravotnický systém prošel zátěžovým testem. Většina pojištěnců se domnívá, že se v koronavirové pandemii osvědčil. Převážně kladně je hodnocena i nabídka zdravotní péče. To je dobrá zpráva, ale nemůžeme usnout na vavřínech,“ komentovala průzkum agentury Ipsos Sefanie Stoff-Ahnisová, členka představenstva Národní asociace zákonných zdravotního pojišťoven (GKV – Spitzenverband).
Podle ní existuje celá řada oblastí, ve kterých je stále co zlepšovat. „Jednou z nich je flexibilnější ambulantní péče. Výhledovým prvkem pro další zlepšování je videokonzultace, ke které mají naši pojištěnci kladný vztah. O to důležitější je, aby ji využívalo ještě více praktických lékařů, a tím i pacientů,“ dodala Stoff-Ahnisová.
Sedm z deseti Němců je se zdravotnictvím spokojeno
A jak tedy průzkum spokojenosti s německým zdravotnickým systémem, který probíhal od konce února do 11. března letošního roku, dopadl? 69 procent dotázaných uvedlo, že je se systémem zákonného zdravotního pojištění v Německu spokojeno.
Nadpoloviční většina lidí (51 procent) řekla, že se zdravotnický systém během koronavirové pandemie osvědčil. Přitom 36 procent dotázaných s takovým hodnocením souhlasí naprosto, 15 procent spíše souhlasí, 16 procent neví a podle zbývající třetina ohodnotila funkčnost zdravotnického systému během pandemie koronaviru negativně.
58 procent dotázaných je přesvědčeno, že zdravotnický personál, ať už v ordinacích praktických lékařů nebo klinikách, se k pacientům chová vstřícně a poskytuje adekvátní péči. V roce 2019, tedy před propuknutím pandemie koronaviru v Evropě, poskytovanou péči a chování zdravotníků hodnotilo kladně jen 50 procent respondentů.
Klesl také podíl pacientů, kteří zdravotní péči hodnotí jen jako částečně dobrou. Zatímco v roce 2019 se takto vyjádřilo 35 procent dotázaných, letos na přelomu února a března to bylo jen 32 procent.
Spokojenější jsou muži
Z průzkumu také vyplynulo, že existují poměrně velké rozdíly v hodnocení zdravotní péče mezi pohlavími. Mnohem více jsou spokojeni muži – zdravotní péči považuje za jednoznačně kvalitní 64 procent mužů, ale jen 53 procent žen. To se zrcadlí ve vyjádření částečné spokojenosti – ženy zdravotní péči v Německu takto hodnotí ve 35 procentech případů, u mužů je to jen 28 procent.
Autoři průzkumu se pojištěnců ptali také na jejich názor na digitalizaci zdravotnictví. Pro polovinu z nich je digitalizace důležitá nebo velmi důležitá. Pouze 13 procent lidí uvedlo, že elektronická nemocenská nebo e-recept považuje spíše nebo zcela za nedůležité. Více než třetina pak nedokázala význam digitalizace zdravotnictví posoudit.
Oproti roku 2019 se pak téměř nezměnil zájem o videokonzultace s lékařem či lékařkou. Letos by takovou nabídku využilo 23 procent pojištěnců, před třemi lety to bylo 20 procent. Naproti tomu lidé, kteří už videokonzultaci využili, jsou s ní v drtivé většině (82 procentech případů) spokojeni.
Funkčnost ordinace praktiků nanejvýš důležitá
Z průzkumu dále vyplynulo, že se během tří let výrazně zvětšil podíl pacientů, kteří v ordinaci přišli do kontaktu jen s pomocným zdravotnickým personálem (zdravotní sestra či bratr), ale nikoli se samotným lékařem. V roce 2019 takových bylo 21 procent, v roce 2022 už téměř třetina. Autoři průzkumu to přisuzují očkováním proti koronaviru nebo testováním na přítomnost koronaviru, kdy přímá účast lékaře na daném úkonu není nutná.
Němečtí pojištěnci také dávají velký význam dobře fungující ordinaci praktického lékaře. Osm z deseti dotázaných považuje za velmi nebo spíše důležité, aby lékař a zdravotnický personál v ordinaci byl kompetentní a přátelský, a aby ordinace byla dobře organizována. Na druhém místě (necelých 80 procent dotázaných) považuje za důležité, aby existovala důvěra mezi lékařem a pacientem.
Průzkumu se zúčastnilo 2240 osob ve věku 18 až 79 let a soubor obsahoval reprezentativní vzorek německých účastníků systému zákonného zdravotního pojištění.
Petr Musil
