Výdaje na slovenské zdravotnictví dosáhnou v příštím roce úrovně 7,62 miliardy eur. Oproti loňsku tak vzrostou o 19,4 procenta. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu, který ještě v polovině října schválila vláda. Ten ale prošel jednáním s úpravami, neboť na prvotní návrh se vznesla vlna kritiky. Zdravotníci, odborníci, ale i někteří stínoví ministři zdravotnictví vládě vyčítali, že část peněz z rozpočtu byla sice přislíbena zdravotnictví, ale bez garance, kdy a za jakých podmínek je resort reálně získá. Text návrhu se po kritice změnil, ale odborníci na zdravotnictví se shodují, že ani po úpravách není ideální. Experti vládní garnituře vzkazují, že opakuje chyby z minulosti.
Ze schváleného rozpočtu pro zdravotnictví bude 6,74 miliardy eur (zhruba 165 miliard korun) v rámci veřejného zdravotního pojištění využitých na ústavní zdravotní péči, všeobecnou a specializovanou ambulantní péči, ale i na zdravotní záchrannou službu a lázeňskou zdravotní péči. Ministerstvo financí tvrdí, že v této částce je zahrnuto i zvýšení platů pro všechny zdravotnické pracovníky v celkové částce 394 milionů eur (zhruba 9,65 miliardy korun).
Samotné ministerstvo zdravotnictví bude mít v příštím roce k dispozici finanční prostředky z plánu obnovy v celkovém objemu 437,6 milionu eur (zhruba 10,71 miliardy korun). Ty budou směřovat hlavně na výstavbu, rekonstrukci a vybavení nemocnic, obnovu stanic záchranné zdravotní služby, podporu otevírání nových ambulancí v nedostatkových oblastech a na materiálně technické vybavení. Některé výzvy už ministerstvo vyhlásilo během letošního léta.
Tyto aspekty rozpočtu se oproti prvotnímu návrhu nezměnily. Upravily se jen pokyny, které byly ministerstvu financí vyčteny. Zdravotní analytik Martin Smatana pro Zdravotnický deník vysvětluje, že hlavní problém spočíval v tom, že platby za pojištěnce státu byly na úrovni současného roku a všechny nárůsty se „schovaly“ do transferů a rezerv v gesci resortu financí. „Ty sice byly v textaci hlavní knihy přislíbeny do sektoru zdravotnictví, ale bez garance kdy, zda a za jakých podmínek přijdou,“ tvrdí Smatana.
Analytik Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS) Martin Vlachynský krom toho připomíná, že se již několik let chyby při tvoření rozpočtu pro zdravotnictví opakují. „Odhady výdajů jsou velmi optimistické, stejně tak odhady úspor. V rozpočtech se zjevuje stále větší položka rezerv, které mohou být použity na cokoli a na nic,“ říká pro Zdravotnický deník Vlachynský s tím, že pak se v provozu systému objevují finanční díry už několik měsíců po začátku roku.
Pojišťovny by neměly peníze na mzdy a léky
Odborníci a zdravotníci v původním návrhu kritizovali zejména to, že slíbené zdroje mohly, ale nemusely přijít. Dohromady se jednalo o 340 milionů eur (zhruba 8,32 miliardy korun) do minimálních legislativních požadavků na příští rok, jako jsou například mzdy, a dalších minimálně 140 milionů eur (zhruba 3,43 miliardy korun) na jiné nezbytné výdaje, které se mohou čerpat z rezervy 400 milionů eur (zhruba 9,79 miliardy korun). Smatana ale připomíná, že by ani tyto položky nestačily k pokrytí všech požadavků v sektoru, jako například k dofinancování nemocnic či aktualizaci seznamu ambulantních výkonů.
„Kritika rozpočtu sestávala z toho, že pokud by se 340 milionový transfer neposunul do platby za pojištěnce státu, tak by pojišťovny neměly dost zdrojů na vykrytí nových mzdových koeficientů či inovativní léčbu. Protože nemají rezervy na to, aby zatáhly 340milionový výpadek v příjmech,“ vysvětluje Smatana. To by podle něj vedlo buď k tomu, že by pojišťovny odkládaly racionalizaci a měly by finanční problémy na hranici ozdravných plánů, nebo by prostě nenavýšily zdroje poskytovatelů.
Deficit by se pak podle Smatany rozložil na ambulance či nemocnice, které také nemají žádný „nárazník“ na takový nedostatek. Výsledkem by tedy bylo ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče. „Pokud se 340 milionů eur rozpustí do platby za pojištěnce státu, ale zbývající 400milionová rezerva už ne, tak sice nehrozí takto negativní scénář, ale náš sektor bude během roku dále postupně degradovat,“ říká analytik a dodává, že klíčové by bylo i to, jak by takový rozpočet vyhodnotili stávkující zdravotníci.
Rozpočet není ani po úpravách ideální
Ministerstvo některé výhrady zapracovalo i do schváleného návrhu, ale podle analytiků to stejně stále není ideální. „Původní rozpočet bych ohodnotil akademickým F. Tento si zaslouží D. Pokud se jasně určí, na co přesně, kdy a za jakých podmínek bude použita rezerva, a pokud bude opatření na kompenzaci cen energií vykrývat náklady, tak bych dal C,“ oznámkoval úpravy v rozpočtu pro zdravotnictví Smatana.
V novém návrhu se například uvádí, že 340 milionů eur (zhruba 8,32 miliardy korun) v transferové položce se závazně rozpustí do platby za pojištěnce státu. Mělo by se to stát od data platnosti zákona. Pokud projde návrh rozpočtu i parlamentem, bude to od ledna 2023. Původně byl problém i s kompenzacemi za růst cen energií, které byly určeny pro sektor jako celek. Po úpravách je jasné, že se budou poskytovat kromě státních i soukromým ambulancím či nemocnicím.
„Znamená to snížení nejistoty ohledně rezervy a v případě energií by státní poskytovatelé měli konkurenční výhodu z daní všech, proto je správné, že došlo i k zahrnutí nestátních poskytovatelů,“ hodnotí změny v textu návrhu rozpočtu Vlachynský. Zároveň ale dodává, že nejistota při rezervách v rozpočtu pro zdravotnictví nebyla až tak „dramatická“, protože v celém státním rozpočtu jsou naplánovány rezervy na úrovni 3,5 miliardy eur (zhruba 85,7 miliard korun).
Dolévání veřejných peněz nebude fungovat navěky
V rozpočtu se ale nevyřešilo všechno. Například rezerva na úrovni 400 milionů eur nebyla rozdělena na jednotlivé položky a není tak jasné, kdy se rozpustí. Smatana ale připomíná, že ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) na tiskové konferenci deklaroval, že půjde do platby za pojištěnce státu. „Předpokládám, že se Matovič setká se zástupci sektoru, aby si prošli jejich požadavky a asi se pak i dohodli s ministerstvem financí,“ myslí si Smatana.
Ministerstvo financí chce ještě řešit i letošní příjmy zdravotních pojišťoven. „Dostáváme se do časů recese, klesajících reálných příjmů a v takových časech bude disbalance příjmů a výdajů ještě výraznější. Nemusí být daleko doba, kdy se do vážných finančních problémů dostanou všechny zdravotní pojišťovny. Vláda jako kdyby se na tuto možnost už nenápadně připravovala, protože nenápadně připravila změnu zákona, která umožní pojišťovnám fungovat i při záporném jmění,“ upozorňuje na připravované změny Vlachynský.
Zůstává také sporné, jak se na aktuální podobu rozpočtu budou dívat zdravotníci, kteří se připojili k hromadné výpovědi. Výpovědní lhůta totiž plyne více než dvěma tisícům lékařů na celém Slovensku. Smatana například upozorňuje, že rozpočet nepočítá s vícero opatřeními, která požadují lékařští odboráři. Jedná se například o finanční stabilizaci nemocnic. „Pokud zdravotníci nenajdou pochopení pro rozpočet na příští rok, může to počet výpovědí ještě navýšit,“ varuje Smatana.
To by v praxi mohlo znamenat nouzový stav či povolání lékařů z jiných zemí. Analytik Vlachynský ale dodává, že zdravotní péče funguje také na válečné frontě, ale jen v patřičné kvalitě a kvantitě. „To platí i pro slovenské zdravotnictví. Při zachování současných trendů bude klesat dostupnost tedy čekací doby a schopnost přihlásit se k lékaři, ale také kvalita jako například čas, který lékař věnuje pacientovi,“ vysvětluje analytik z INESS.
Jak dodal, Slovensko bude mít v příštím roce osmimiliardový deficit a úroky na státních dluhopisech rychle rostou. „Dolévání veřejných peněz bude fungovat už jen nějakou dobu. Zdravotnictví potřebuje rozsáhlé změny, které přinesou vyšší efektivitu, škálovatelnost, změnu kompetencí a větší zahrnování pacienta,“ uzavřel Vlachynský.
Miroslav Homola
