Evropská komise chystá novelizaci dvou významných lékových předpisů, nařízení o lécích na vzácná onemocnění a v pediatrické péči. Oba předpisy nabízí systém odměn a pobídek, které mají podpořit vývoj léků na vzácné choroby a v pediatrii. I přes veškerou snahu však ani veřejná podpora nemusí stačit, překážkou je věda samotná, říká v rozhovoru se ZD generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) Nathalie Mollová, sama vystudovaná biochemička, kterou věda provází celý její profesní život. I přes to by podle ní veřejné instituce ani farmaceutické společnosti neměly ustávat ve společném hledání vhodných cest, jak inovace tam, kde chybí, opravdu efektivně podpořit a léky k potřebným pacientům nakonec i reálně dostat.

Na říjnové konferenci českého předsednictví v Praze jste uvedla, že pokud jde o podporu vývoje léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, veřejné pobídky nemusí stačit. Velkou překážkou je totiž i věda samotná. Proč tomu tak je, jaký je rozdíl ve srovnání s jinými léky?

Inovace v oblasti velmi vzácných onemocnění skutečně maří obrovské vědecké výzvy. U většiny těchto onemocnění prakticky neexistuje základní výzkum a zvířecí a buněčné modely, které jsou nezbytné pro vývoj medicíny, jsou k dispozici jen zřídka.

Navíc nemusí být k nalezení ani žádní odborníci či výzkumné organizace zaměřené na danou nemoc. V důsledku toho je patofyziologie onemocnění málokdy známa. I když třeba rozumíme základní příčině onemocnění, životaschopné cíle léků identifikujeme jen zřídka. Bez solidního základního výzkumu, na kterém by se dalo stavět, nelze provádět ani translační výzkum a průmysl nedokáže identifikovat slibné léky k vývoji.

Kromě preklinického výzkumu se tyto vědecké výzvy projevují i během klinického vývoje. Je náročné navrhovat a organizovat klinické studie, když je pacientů tak málo. Provedení adekvátně obsazené studie tak může být statisticky nemožné. Může si vyžádat zařazení většiny diagnostikované populace pacientů, čímž se ale limituje potenciální komerční využití léku. Identifikaci a nábor pacientů navíc také komplikuje nedostatek diagnostických nástrojů a léčebných pracovišť. Chybí i pacientské organizace, které by mohly pomoci při formálním zapojování pacientů do designu studie.

Mohlo by vás zajímat

Je třeba prohloubit partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem

Co je tedy možné udělat?

Z šesti až sedmi tisíc identifikovaných vzácných onemocnění nemá schválenou terapii stále 95 procent z nich. Při současném tempu by vývoj léčby na všechny tyto choroby trval více než sto let. Potřebujeme dvě věci: zásadně podpořit inovace a zlepšit přístup k lékům, které se dostanou na trh.

EFPIA proto společně s nevládní organizací EURORDIS apeluje na zrychlení výzkumu. Naše výzva Moonshot pro vzácná onemocnění chce rozšířit partnerství veřejného a soukromého sektoru právě s tímto cílem. V současné době spolupracujeme s řadou partnerů, abychom identifikovali oblasti, kde můžeme spolupracovat.

EFPIA již také představila pět konkrétních bodů, které mohou zlepšit dostupnost léků. Sami jsme se zavázali podávat žádosti o stanovení ceny a úhrady ve všech zemích EU co nejrychleji a nejpozději do dvou let po registraci léku Evropskou komisí. Vytvořili jsme portál (European Access Portal), který zvýší transparentnost ohledně uvádění nových inovativních léků na trh napříč zeměmi EU a pomůže identifikovat a řešit hlavní příčiny zpoždění v dostupnosti. Vyvinuli jsme koncepční rámec pro cenotvorbu léků založenou na rovném přístupu (Equity-Based Tiered Pricing), abychom zajistili, že se cena inovativních léků bude odvíjet od platební schopnosti zemí. Apelujeme na rozvoj nových platebních a cenových modelů, protože mohou zrychlit dostupnost léku. Umožňují totiž plátcům snižovat míru klinické nejistoty, dopady na rozpočet a udržitelnost a zároveň podporují inovace. A průmysl bude také aktivně přispívat ke vzniku účinného systému hodnocení relativní účinnosti v době uvedení léku na trh v kontextu implementace nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA) (podrobněji jsme o návrzích psali zde).

Co z toho lze řešit v nadcházející revizi nařízení EU o lécích pro vzácná onemocnění?

Nařízení vzniklo v roce 2000 především s cílem povzbudit inovace v oblasti vzácných onemocnění. V té době bylo pro více než 6 000 známých vzácných chorob schváleno pouze osm léků. Hlavním problémem byl nedostatek investic do výzkumu a vývoje s ohledem na vědecké překážky a problémy s uplatněním na trhu. Tato legislativa ukázala, jak zásadní roli při získávání trvalých investic do výzkumu vzácných onemocnění hraje duševní vlastnictví. Proto musíme současné pobídky udržet a stavět na jejich úspěchu.

Opačný přístup, totiž zkrácení období tržní exkluzivity, omezení pobídek pro vývoj, podpora rychlejšího uvedení generické konkurence na trh a omezení celkového počtu pacientů, kteří mohou mít prospěch z určitého léku, pravděpodobně omezí investice do výzkumu zaměřeného přímo na potřeby pacientů a oslabí sektor, který je zásadní součástí konkurenceschopnosti EU.

Musíme proto zachovat široké pobídky k usnadnění různých směrů výzkumu, zvážit další, cílené pobídky pro určité druhy léčby a identifikovat a vyřešit překážky v dostupnosti léčiv, které mají různé příčiny.

Ředitel EURORDISu Yann Le Cam představil na již zmíněné konferenci návrh na takovou cenotvorbu léčiv, která bude vycházet nejen z jejich hodnoty, ale i nákladů. Podle něj je obtížné vést debatu o ceně bez informace o nákladech (na jeho vývoj, uvedení na trh, komercializaci, postmarketingový výzkum atd.). Lépe by to podle něj odráželo realitu investic a snížené náklady na výzkum a vývoj v případě orphanů, jde také o „otázku důvěry“. Je průmysl připraven o tom diskutovat?

Oddělit náklady na výzkum a vývoj od ceny konkrétního produktu je nesmírně obtížné. Vývoj nového léku je složitý proces. Mnohé výzkumy nakonec neskončí konkrétním lékem, ale poznatky z něj se přenášejí do jiných terapeutických oblastí. Pokoušet se spočítat náklady na vývoj jednotlivého léku a použít předem definovanou ziskovou marži v tomto kontextu prostě nefunguje.

Délku tržní exkluzivity bychom mohli měnit

Pokud jde o výhradní právo pro uvedení léku na trh, zmínila Olga Solomon z Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, že Evropská komise zvažuje odměňovat vyšší míru inovace, která je skutečně potřebná a neřídí se jen tržními úvahami. Konkrétně hovořila o přidělování tržní exkluzivity v různé délce v závislosti na typu vyvinutého produktu a úrovni inovace. EFPIA již podobný návrh představila. Mohla byste jej popsat podrobněji?

Nejprve mi dovolte zopakovat, že současné pobídky zůstávají zásadní, protože ekonomické důvody pro investice do vzácných onemocnění jsou minimální. Existuje však potenciál pro to, aby se systém zlepšil tak, aby podpořil další investice v určitých nepokrytých oblastech, kde je výzkum a vývoj obzvláště náročný. EFPIA proto podporuje jednoduchý a předvídatelný systém pobídek, který zachovává současných deset let tržní exkluzivity jako základ a zavádí možnost jejího zkrácení či prodloužení podle jasných a předvídatelných kritérií, jež zohledňují specifické výzvy související s daným typem vývoje.

EFPIA tedy navrhuje dodatečnou dvouletou tržní exkluzivitu pro přípravky, které jsou u daného stavu úplně první nebo jde o přípravky zaměřené na nemoci s velmi nízkou prevalencí (<0,5/10 000). V těchto nepokrytých oblastech často chybí základní vědecké znalosti a komplikují je problémy spojené s prováděním klinických studií v malých populacích.

Na druhé straně by se doba trvání exkluzivity mohla zkrátit u dodatečných orphanových indikací u již schválených molekul a u zavedených přípravků s novou terapeutickou indikací, protože zde jsou již k dispozici znalosti a data, i když pro jiná použití. Naopak další dva roky by mohlo přinést dokončení plánu pediatrického výzkumu (PIP). Celkově by exkluzivita na trhu pro léky na vzácná onemocnění trvala minimálně sedm let a maximálně dvanáct let, resp. čtrnáct při zpracování PIP.

Máte k tomu již nějakou zpětnou vazbu?

Zatím jsme jen na úrovni diskuzí, protože potřebujeme zvýšit vzájemné pochopení a poučit se jeden od druhého.

Zmínila jste, že je potřeba také více podpořit výzkum v pediatrii. Proč a jak?

V letech po zavedení pediatrického nařízení bylo v EU schváleno více než 290 nových pediatrických léčivých přípravků a indikací pro děti. Vývoj pediatrické medicíny je nyní nedílnou součástí vývoje léků a podíl klinických studií, které zahrnují děti, se mezi lety 2007 a 2016 zvýšil o 50 procent. Je důležité uznat pokrok, když ho vidíme: děti v celé Evropě mají prospěch z této politiky a legislativy určené k urychlení vývoje pediatrických léčiv. Podařilo se identifikovat naléhavý problém, navrhnout řešení – a přineslo to své ovoce. Nadcházející revize nařízení nabízí příležitost posunout se z přístupu zaměřeného na dospělé k přístupu zaměřenému na děti.

Co navrhuje průmysl?

EFPIA navrhuje rámec MoA PIP (Mechanism of Action Pediatric Investigation Plan), založený nikoli na indikaci pro dospělé, ale na pediatrické neuspokojené léčebné potřebě. Jinak řečeno, PIP bude navržen s ohledem na to, jak přípravek funguje (jeho mechanismus účinku, MoA) a jaké nenaplněné potřeby u dětí by mohl pokrýt. To by znamenalo, že lék vyvinutý pro onemocnění dospělých může být také studován u jiného dětského onemocnění, protože obě nemoci mají stejnou příčinu a léčba může fungovat u obou. Tento přístup zaměřený na děti by vyžadoval značné úsilí a představoval by nové vědecké výzvy. Rozhodující bude zajistit, aby byl založen na robustní vědě a byl koncipován způsobem, který zajistí, že takové PIP zaměřené na děti budou vědecky a klinicky smysluplné, proveditelné a nebudou nepřiměřeně zatěžovat inovace.

Díky pokroku ve vědě jsme nyní schopni porozumět hlavním příčinám mnoha nemocí. Jedná se o zásadní změnu v objevování nových způsobů léčby: vyvinulo se mnoho léků, které se zaměřují na příčinu daného onemocnění. Mechanismus účinku takového léčiva jej může učinit vhodným pro použití u více než jednoho určitého stavu, pokud lze prokázat, že takový stav je spojen se stejnou hlavní příčinou. Navrhujeme proto upravit, jak je nemoc (nebo daný stav) definována, aby zahrnovala příčinu nemoci, kdy je ta vazba je vědecky prokázána na základě nejaktuálnějších důkazů.

86 nových přípravků na portálu o dostupnosti

Jaký je aktuální stav Vámi zmíněného portálu, který mapuje uvádění nový přípravků na trhy ve státech EU? Nedávno jste zmínila, že společnosti do něj již informace zadávají.

Uvedla jsem, že členské společnosti EFPIA se zavázaly podávat žádosti o stanovení ceny a úhrady nového přípravku ve všech zemích EU co nejdříve, nejpozději však do dvou let od registrace Evropskou komisí, pokud to místní systémy umožní. Tento závazek je navržen tak, aby pomohl zajistit rychlejší a spravedlivější přístup k lékům pro pacienty v celé Evropě. A je podpořen spuštěním tohoto online portálu, kde mohou držitelé rozhodnutí o registraci poskytovat včasné informace o harmonogramu a úrovni zpracování svých žádostí o stanovení ceny a úhrady v zemích EU. Větší transparentnost ohledně překážek a zpoždění v uvádění na trh usnadní společné hledání řešení.

Portál jsme oficiálně spustili 11. dubna. V ten samý den jsme zahájili první cyklus sběru dat, který skončil 5. června. Držitele rozhodnutí o registraci přípravků schválených centralizovaně v roce 2021 jsme požádali o vyplnění údajů. Během tohoto prvního cyklu zapsalo do portálu 42 společností celkem 48 přípravků (včetně sedmi biosimilárních).

11. října jsme zahájili druhý cyklus sběru dat a držitele rozhodnutí o registraci přípravků schválených centralizovaně v roce 2021 a v prvních šesti měsících roku 2022 jsme opět požádali o vyplnění informací. Tento druhý cyklus skončí 5. prosince, zatím bylo přidáno 38 nových přípravků, včetně tří biosimilárních, od 28 společností.

Portál tedy aktuálně zahrnuje celkem 86 produktů. Držitele rozhodnutí o registraci žádáme, aby své již vyplněné informace aktualizovali, zkontrolovali, validovali anebo doplnili, a zároveň vyplnili informace o přípravcích nových.

Z uvedených 86 produktů jich patří 42 členským společnostem EFPIA. Míra odezvy mezi nimi je asi 50 procent a očekáváme, že se bude zvyšovat. Společnosti si musí ještě nastavit interní procesy pro centralizaci a vykazování dat.

Kdy budou k dispozici první analýzy či zprávy o zjištěních, zveřejníte je? Pokud nikoli, kdo si je přečte?

První průběžná zpráva pro ty, kteří přispěli, nabrala zpoždění, protože čekáme na vytvoření příslušné komise (Appropriate Use Governance Board). Zveřejnění první zprávy stále plánujeme na duben 2023.

Helena Sedláčková

Generální ředitelkou Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací se Nathalie Mollová stala v dubnu 2017. Před tím se přes dvacet let pohybovala v biotechnologickém průmyslu. V roce 2013 založila European Biotech Week a ve stejném roce získala ocenění za inovace Technovisionaries Women Innovation Award, kterou organizuje Women & Technologies®. Vystudovala biochemii a biotechnologie na skotské St. Andrews University.

Rozhovor se uskutečnil u příležitosti mezinárodní odborné konference Jak by měla vypadat nová nařízení k lékům na vzácná onemocnění a v pediatrické péči, kterou v Bruselu uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) pod záštitou českého předsednictví v Radě EU. Záznam z celé akce je možné shlédnout zde.