Manžel, manželka, rodiče, děti či například zmocněnci by mohli vidět vidět výsledky pitvy své blízké osoby. Vyplývá to z návrhu novely zákona o zdravotních pojišťovnách a dohledu nad zdravotní péčí, kterou do připomínkování předložila skupina slovenských poslanců. Samotný návrh je již předložen také k projednávání v parlamentu. Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí (ÚDZS) se ale nelíbí, že poslanci chtějí rodinám ukazovat detailní popisy nálezů nebo fotodokumentaci. Některé části výsledků pitvy tak zřejmě přístupné nebudou.
Návrh novely předložili poslanci z vládního hnutí Jsme rodina Boris Kollár, Petra Krištúfková a Jozef Hlinka. Protože neprošel klasickým legislativním procesem, musel projít alespoň připomínkovým řízením. Cílem návrhu je podle poslanců umožnit, aby mohli žádost o nahlédnutí do pitevního protokolu a vyhotovení jeho fotokopie podávat blízké osoby, rodina a zmocněnci zesnulé osoby či lidé, kterým pacient za svého života udělil souhlas k přístupu k údajům z elektronické zdravotní knížky.
Současná legislativa zmiňuje jen provádění pitvy, ale neumožňuje pozůstalým získat pitevní protokol, protože není součástí zdravotní dokumentace. „Tato dokumentace je však podstatná ke stanovení skutečné příčiny smrti pro účely znaleckého dokazování a zpřístupňuje se až na dožádání soudu nebo orgánů činných v trestním řízení, čímž jsou pozůstalí přímo nuceni podat trestní oznámení nebo civilní žalobu, aby se dostali k pitevnímu protokolu,“ tvrdí poslanci v návrhu.
Každý, kdo bude chtít nově nahlédnout do výsledků pitvy své blízké osoby, o to bude moci podle návrhu požádat právě ÚDZS. Návrh již připomínkováním prošel v polovině října letošního roku. Celkem se při něm objevilo 13 připomínek, z nichž tři jsou podle předkladatelů zásadní. Pokud zákon projde parlamentem, začne platit od začátku prosince letošního roku.
Riziko mylné interpretace
Nejrozsáhlejší připomínku poskytl právě ÚDZS, který bude poskytování pitevních protokolů podle návrhu zastřešovat. Úřad chce novelu změnit tak, že by lidé mohli namísto pitevního protokolu dostat jen jeho výpis. V praxi by tak rodina dostala jen část relevantní dokumentace z pitvy a nemohla by si pořizovat fotokopie pitevního protokolu.
„Nahlížet do pitevního protokolu a dělat z něj fotokopie není potřebné ani žádoucí, protože to s sebou přináší riziko mylné interpretace popsaných nálezů a postupů a může to vést k nesprávným nebo účelovým zkreslením jednotlivých nálezů. Z etického hlediska vůči zesnulému a pozůstalým nepovažujeme za žádoucí, aby některé části protokolu, jako detailní popisy nálezů nebo fotodokumentace byly přístupné žadatelům,“ vysvětluje svou připomínku ve svém odůvodnění ÚDZS.
Výsledky pitvy, kterou nařídí prohlížející lékař, mohou blízké osoby získat dokonce již v současnosti díky zákonu o svobodném přístupu k informacím. Soudní pitvy nařizují vždy orgány činné v trestním řízení. ÚDZS při těchto soudních pitvách sice poskytuje potřebnou součinnost, ale závěry pitvy k dispozici nikdy nedostává. Ze soudní pitvy se také nevyhotovuje pitevní protokol, ale znalecký posudek.
„V každém jednom případě úřad poskytuje na žádost příbuzných výpis z pitevního protokolu současně s možností konzultace závěrů pitvy v případě potřeby. Zpřístupněním výpisu z pitevního protokolu namísto úplného pitevního protokolu nebude úřad povinen zpřístupňovat fotografie z pitevních nálezů, což je z našeho pohledu eticko-morální problém, protože multimediální dokumentace je skutečně jen pro odborníky, kterým ji vydáváme,“ píše ÚDZS v připomínce.
Připomínky podaloi ministerstva investic
Dvě z připomínek jsou také přímo od ministerstva investic. Resort v nich žádá doplnit a upravit návrh tak, aby bylo zřejmé, která osoba bude oprávněna zpřístupňovat pitevní protokoly po smrti pacienta. Ministerstvu v zákoně také chybí přesnější způsob přístupu ÚDZS k údajům o osobě s uděleným oprávněním nahlížet do zdravotní dokumentace pojištěnce u poskytovatele.
„Přístup Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí k údajům z dokumentace poskytovatele za účelem vyhodnocení pitevního protokolu, který by byl proveden bez zákonného oprávnění by mohl být v kolizi s ústavním principem, podle kterého státní orgány mohou jednat pouze na základě ústavy, v jejích mezích a v rozsahu a způsobem, který stanoví zákon,“ píše ministerstvo investic a regionálního rozvoje v připomínce.
Miroslav Homola
Foto: Freepik
