Politici koaličních ODS a STAN se v reakci na včerejší stranický projev ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), kde hovořil i o nadstandardech ve zdravotnictví, staví rezervovaně. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News zdůraznil, že dostupnou kvalitní péči musí dostat všichni lidé, kteří odvádějí zdravotní pojištění. Podle poslance hnutí STAN Ondřeje Lochmana nesmí nastat snížení kvality u standardní péče. Opoziční hnutí ANO podle poslance Martina Kolovratníka se zavedením nadstandardů jednoznačně nesouhlasí. Zdravotnické a sociální odbory dnes v tiskové zprávě označily jeho návrh přímo za asociální. Tvrzení, že nadstandardy by přinesly zkvalitnění péče pro všechny pacienty, je podle nich demagogické.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima ve reakci na projev, který včera přednesl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na programové konferenci své strany, zdůraznil, že „základním principem, který naše vláda striktně dodržuje, je ten, že se musí dostat dostupná kvalitní peče všem občanům, nebo všem těm, kteří platí zdravotní pojištění. To je přece naprosto nezpochybnitelné.“ Debata je podle něj možná o zavedení možnosti dobrovolného doplňkového připojištění, což je v programu kabinetu. „Rozhodně nesměřujeme v žádném případě k tomu, aby docházelo ke snižování velice dobrého standardu českého zdravotnictví“, dodal.
Rovněž poslanec za STAN Ondřej Lochman uvedl, že rozhodně nesmí nastat snížení podle něho vysoké kvality u standardní péče. „Můžeme se o tom bavit, ale zatím bychom k tomu byli velmi opatrní,“ podotkl k nadstandardům. Martin Kolovratník z ANO pak míní, že rizikem je i možný přesun dobře placených výkonů z veřejných nemocnic do soukromých zařízení, a tedy úniky peněz ze systému. „Vždycky budeme proti, takovou věc nikdy nemůžeme podpořit,“ řekl.
Někdejší sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla pokládá Válkův návrh za katastrofu. Rozdělil by podle Špidly zdravotnictví „podle peněženky“ a standard by byl „zoufale slabý“. „Chcete-li to řešit připojištěním, do připojišťovacích částí se musí vložit dostatek výkonů. Systém vysaje všeobecné zdravotní pojištění, tak jak je dnes, a přesune to ve prospěch lidí, kteří mají peníze,“ uvedl.
Je to bezohledné, tvrdí odbory
Se zavedením nadstandardů ve zdravotnictví, které by omezily rozsah hrazené péče, nesouhlasí ani Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Podle něj je návrh asociální. Za demagogické pak odbory označily v dnešní tiskové zprávě tvrzení, že nadstandardy by přinesly zkvalitnění péče pro všechny pacienty.
Je velmi bezohledné přijít s návrhem v nynější ekonomické krizi, kdy se mnoho lidí obává o svoji budoucnost a kdy strmě roste počet lidí, kteří už se propadají do chudoby a pro které je problém vyjít s penězi, uvedl Svaz dále. Připomněl, že kabinet letos prosadil odebrání zhruba 14 miliard korun ze zdravotnictví snížením plateb za státní pojištěnce na loňskou úroveň. „Sobotní vyjádření politiků TOP 09 vedou k vážnému podezření, že současná vládní koalice úmyslně vytvořila ve zdravotnictví krizi, aby ji nyní mohla řešit zredukováním péče hrazené ze zdravotního pojištění a ponecháním kvalitnější péče pouze pro ty, kteří si budou moci platit připojištění,“ stojí v tiskové zprávě odborů.
„V souvislosti se současnou vládou se často uvádí, že ji občané zvolili proto, že si přáli změnu. Ale opravdu si voliči vládních stran přáli změnu našeho zdravotního systému a rozdělení zdravotní péče na kvalitnější péči jen pro bohaté a horší péči pro ty, kteří nebudou mít na připojištění?“ citoval odborový svaz v tiskové zprávě svou předsedkyni Dagmar Žitníkovou. Poukázala také na to, že peníze z připojištění by nepřicházely do zdravotnictví, ale do zdravotních pojišťoven. „Do zdravotnictví by se dostaly teprve tehdy, až dojde k pojistné události a až ji pojišťovna bude ochotna proplatit,“ dodala Žitníková.
Novelu zákona z dílny tehdejšího ministra zdravotnictví TOP 09 Leoše Hegera, jež umožnila dělit zdravotní péči na „základní“ a „ekonomicky náročnější“ variantu, které ovšem měly obě stejný terapeutický účinek, zrušil před zhruba devíti lety Ústavní soud. Pojišťovny měly plně hradit základní variantu, rozdíl v nákladech na tu „ekonomicky náročnější“ doplácel pacient. Návrh byl však Ústavním soudem shledán v rozporu s Listinou základních práv a svobod, protože o tom, které varianta péče je která, se bylo možné dozvědět až z vyhlášky, nikoli ze zákona.
-čtk-
