Investiční dotace ve zdravotnictví by si zasloužily zpracování strategického dokumentu a měly by být přidělovány transparentně a férově bez ohledu na formu zřizovatele nemocnice, zaznělo na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví již nyní záměry investičních dotací konzultuje se Svazem měst a obcí a Asociací krajů. A soukromé nemocnice se také hlásí o slovo. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a člena správní rady VZP Jana Skopečka potřebuje Česká republika strategický dokument k investicím ve zdravotnictví z mnoha důvodů. Uvedl, že investiční možnosti aktuálně velmi ovlivňuje vysoká míra inflace a zadlužení, což nesvědčí investičnímu prostředí.
Skopeček také zdůraznil, že mezi vyspělými zeměmi jsme na poslední příčce kapitálových investic ve zdravotnictví. „Je zřejmé, že tady taháme za kratší konec provazu,” řekl Skopeček. Připomněl tlak na zvyšování platů, které investiční možnosti limitují. „Proto je potřeba investovat chytře a mít strategický plán,” uvedl. Strategie by měla podle něj zohlednit především stárnutí společnosti. Proto bude muset být podle něj více propojen sociální a zdravotní sektor. Strategii podle Skopečka potřebujeme i proto, že jsme v nedávné minulosti viděli velkou míru nekoncepčnosti, která se projevila „klikacími závody“ pro získání finančních prostředků z evropských fondů. “To by se opakovat nemělo,” zdůraznil Skopeček.
Podle Skopečka je třeba pečlivě vycházet z komunikace s poskytovateli zdravotní péče, aby byly finanční prostředky využity smysluplně. „Je přitom potřeba spravedlnosti a rovnosti v přístupu k dotačním penězům… podle kvality péče a nikoliv podle právní formy zřizovatele,” myslí si. S tím souhlasil také poradce předsedy vlády pro zdravotnictví Ivan Netuka, který uvedl, že rovný přístup k poskytovatelům bez ohledu na formu zřizovatele se musí důsledně uplatňovat.
Plánování podle demografických predikcí
Podle poradce ministra financí Martina Šamaje by se měly investice plánovat také podle demografických predikcí. „V některých regionech dochází k významnému nárůstu osídlení, jedná se zejména o Prahu a Středočeský kraj,“ uvedl Šamaj. Investice by tudíž měly být podloženy medicínsko-ekonomickými analýzami. „I u nás by mělo být běžným standardem to, co vidíme v okolních zemích, jmenovitě bych vyzdvihl i Slovensko. Tam totiž jak na ministerstvu financí, tak na ministerstvu zdravotnictví probíhají velmi detailní audity finančních medicínských modelů konkrétních alokovaných investičních prostředků. Jinak řečeno, management nemocnic si musí velmi pečlivě obhájit každou strategickou investici. A ta investice musí přinést nejen efekt v 3E (účelnost, efektivnost a hospodárnost – pozn. red.), ale musí následně ukázat i své opodstatnění s dopadem do provozu,“ řekl Šamaj.
A připomněl, že přesně tak se rozhodují soukromí investoři. V budoucích dotačních titulech by podle něj například v rámci medicínské regionality poskytovatelů zdravotnických služeb měly být některé programy otevřeny pro soukromé investory, nejen pro ty veřejné. „Například síť urgentních příjmů je v některých regionech pokrytá jen soukromými investory, takže předpokládám, že by měli mít právo sáhnout si na investiční prostředky stejně jako veřejné instituce,“ řekl Šamaj.
František Vlček, ředitel pro inovace a rozvoj AKESO holding, druhého největšího soukromého poskytovatele nemocniční péče v Česku, upozornil na to, že nerovný přístup stále cítí, přestože se situace v poslední době poněkud zlepšila. Na spoustu investičních dotací podle něj soukromí poskytovatelé ale stále nedosáhnou.
Na internách leží třetina pacientů, kteří tam nemají co dělat
Na zásadní problém poukázal i ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Ladislav Řípa. „V nemocnicích vidíme absolutní neprovázanost se sociálním systémem. Máme nedostatek lůžek. Na internách – což potvrdí i další ředitelé nemocnic – leží třetina pacientů, kteří tam vůbec nemají co dělat. A ti tam čerpají intenzivní a drahou péči. Máme nedostatek lůžek, na která bychom tyto pacienty mohli přesunout,“ konstatoval Řípa. Investice by podle něj měly směřovat do zařízení, která jsou na rozhraní sociální a zdravotní služby: „Zřízení sociálního lůžka je dnes z pohledu financování absolutní sebevražda. Nechtějí to dělat kraje ani obce, protože financování pacientů na takovém lůžku je nedostatečné. A přitom bychom v nemocnicích ušetřili tisíce akutních interních lůžek v České republice.“
Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Aleš Herman upozornil na problém stoupajících cen v čase přípravy a realizace investičních projektů, který nemusí být v souladu s dotačními podmínkami a jejich časováním. „Jestli chceme omezené dotační prostředky rozdělit efektivně, měla by být dobře definována požadovaná struktura poskytování péče,” doplnil ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jan Votava. Ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant vyzdvihl investiční aktivitu v nemocnicích v uplynulých letech, podle jeho názoru je vidět velice pozitivní rozdíl. Ocenil přitom také nová úhradová schémata pro jednodenní péči v úhradové vyhlášce na příští rok.
Účastníci summitu Ekonomie zdravotnictví sledují panelovou diskusi na téma Investiční politika ve zdravotnictví.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka budeme mít v následujících letech takový objem investičních prostředků do zdravotnictví, že je budeme mít problém v limitovaném čase správně proinvestovat. V několika následujících letech půjde o částku přesahující 50 miliard korun z různých evropských fondů. Ministerstvo zdravotnictví poskytuje dotace také komplexním onkologickým centrům v regionech, nejen svým podřízeným organizacím. Dvořáček zdůraznil, že ministerstvo diskutuje zaměření dotací s Asociací krajů a Svazem měst a obcí.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
