Výdaje zdravotních pojišťoven na léky se za posledních deset let prakticky nezměnily. V segmentu došlo k velkému poklesu příjmů, upozorňuje šéf lékárníků Aleš Krebs

Za posledních deset let stouply výdaje zdravotních pojišťoven na léky o 6,7 procenta, zatímco náklady na systém veřejného zdravotního pojištění vzrostly o dost výrazněji. S ohledem na nárůst inflace a dalších výdajů tak v tomto segmentu došlo k velkému poklesu příjmů, upozornil prezident České lékárenské komory Aleš Krebs v dnešních Otázkách Václava Moravce během diskuse s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenou Storovou o výpadcích některých léků v českých lékárnách. Podle obou nicméně není třeba vytvářet žádnou paniku, drtivou většinu léků, které vypadnou z trhu, se daří nahradit.

„Podíváme-li se na vývoj v čase, je opravdu negativní v porovnání s inflací. To je třeba vyřešit,“ uvedl Aleš Krebs v dnešních Otázkách Václava Moravce. „Výdaje zdravotních pojišťoven na léky se za posledních deset let nemění, zatímco výdaje systému výrazně narůstají. Je možné, že i výpadky léků budou kvůli (reálnému poklesu příjmů v segmentu) narůstat,“ dodal s odkazem na přemíru regulace v oblasti stanovování cen a úhrad léčivých přípravků. Ta podle něj neumožňuje cenu léku valorizovat s ohledem na náklady na jeho výrobu či rostoucí inflaci. „Pak může docházet i k tomu, že výrobce limitovaného množství léku se rozhodne jej přednostně dodat na jiný trh, kde utrží víc,“ upozorňuje.

Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové je zde třeba nicméně rozlišovat mezi léky na předpis a volně prodejnými léky. „U těch druhých žádná cenová regulace není, to nejsme schopni ovlivnit,“ tvrdí s tím, že u léků na předpis došlo letos kvůli příliš vysokým nákladům na výrobu pouze k sedmi případům výpadku. „Je to velmi minoritní důvod,“ zdůrazňuje. A dodává, že zdravotní pojišťovny mají možnost se s výrobci dohodnout na navýšení ceny a úhrady „Jen v červenci bylo u nás podáno dvacet žádostí o navýšení ceny a úhrady. Šlo například o antibiotika či léky na hormonální léčbu. Došlo k jednání a my cenu a úhradu navýšili,“ popisuje Storová.

Jen žádnou paniku

Nejčastějším důvodem, proč v lékárně není dostupný lék, jsou podle Storové problémy ve výrobě či distribuci nebo významný nárůst poptávky. Kvůli globalizované výrobě se často účinná látka pro především generické léky různých výrobců vyrábí v Asii, někdy i jen v jediné továrně. „Tyto výpadky jsou obtížně nahraditelné. I pokud by se nějak razantně vyřešila cenová a úhradová regulace léků, nevyřeší to tyto situace,“ uvedla šéfka SÚKL.

Nejčastější výpadky zaznamenaly za posledních pět let podle dat SÚKL především protizánětlivé léky, na astma, horečku, epilepsii či prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Podle Storové nicméně ani v poslední době SÚKL nezaznamenal ve výpadcích nijak výrazný nárůst. „Je třeba rozlišit počet hlášení (držitelů registrace) a skutečné výpadky. Může jít také o opakovaná hlášení týkající se jediného léčiva,“ vysvětluje Storová. Výrobce například nejdřív nahlásí potenciální nedostatek, posléze že obnovuje dodávky, které se ale mohou zase zpozdit, takže znovu podává hlášení. „K jednomu přípravku může být za rok i několik desítek hlášení. Pacient to leckdy nemusí ani pocítit. Někdy třeba držitel hlásí výpadek i z toho důvodu, že dělá inventuru ve skladu. Toho si lékárna nemusí ani všimnout,“ konstatuje.

Podle Krebse se naopak také SÚKL o některých výpadcích nemusí dozvědět. Například když se výroba „nepotká se sezonou“, což se stalo letos, kdy se prodloužila sezona akutních respiračních onemocnění a začaly docházet sirupy. Někdy jsou léky nedostupné jen v některých lékárnách, nejde tedy o plošnou nedostupnost. „Obecně ale cítíme, že ten nedostatek je vyšší než býval. Není ale na místě vytvářet paniku v tom, že pacienti nebudou léčeni. Drtivá většina léků se daří nahradit,“ zdůrazňuje však Krebs.

Mohlo by vás zajímat

Vojtěch: Hackeři se už pokusili o útok na nemocnice i ministerstvo

Pokud není dostupný lékařem předepsaný lék, může pacient dostat jeho generickou variantu, přípravek s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou. Nahrazení je podmíněno souhlasem pacienta, vydání léku v jiné formě nebo s jinou účinnou látkou musí lékárník konzultovat s lékařem. Pokud s vydáním jiného léku pacientovi lékař nesouhlasí, může recept už předem označit slovem “nezaměňovat”.

Ne vždy je to ovšem tak jednoduché, doplňuje Storová. „Pak třeba komunikujeme i s odbornými společnostmi o možnostech náhrady. Ale všichni s tím umí pracovat. Těch procesů u nás běží tolik, že se to často k občanům ani nedostane,“ upřesňuje.

Je potřeba postupovat společně na úrovni EU

Krebs i Storová se shodují v tom, že jde o problém, s nímž se potýká celá Evropa, a proto je třeba hledat společný postup na úrovni EU. „Měli bychom umět předvídat výpadky a zajistit si v tom soběstačnost,“ je přesvědčený Krebs.

Ředitelka SÚKL v této souvislosti upozorňuje, že i v reakci na zkušenosti z pandemie covidu-19 byly posíleny pravomoci Evropské lékové agentury (EMA) ohledně monitoringu výpadků na úrovni EU. Do roku 2025 má také vzniknout společná platforma, kde se budou potřebné informace shromažďovat. „Zatím se ale neví, jestli bude sloužit jen zúčastněným stranám nebo i veřejnosti,“ upřesnila. Nicméně státy EU již podle ní na pracovní úrovni informace o výpadcích sdílí.

„Soběstačnost ve výrobě je spíš otázka na politiky. Znamená to celou řadu strategických rozhodnutí,“ uvedla dále Storová. A připomíná nedávnou podrobnou analýzu Evropské komise o příčinách výpadků léčiv v Evropě, která vyústila v šestnáct návrhů na konkrétní opatření. „Chystá se revize farmaceutické legislativy, pracuje se na tom, jen to trvá déle,“ konstatuje.

Krebs souhlasí s tím, že žádný stát není schopen zajistit si kompletní lékovou soběstačnost ani v základním portfoliu léků. Důležité podle něj je, abychom si byli schopni připravit seznam kritických léčiv, na něž bychom se měli zaměřit. „A je důležité, aby na tom byla i shoda v rámci EU, abychom věděli čemu se věnovat, do čeho investovat,“ dodal na závěr. (O hledání evropské soběstačnosti ve výrobě léků jsme podrobněji psali zde.)

-sed-