Bez kvalitní datové základny nelze kvalitu zdravotnictví efektivně řídit a procesy v něm měřit, řekl v online diskusi navazují na summit Ekonomika zdravotnictví Martin Kolek ředitel HTA, OAKS Consulting. Podle něj se zdravotnická data šíří mimořádně pomalu, jsou zbytečně centralizovaná a mnohdy nedostupná. Na to, že data jsou sama o sobě k ničemu, pokud z nich neuděláme informace, zase upozornila Jana Skoupá, ředitelka EconHealth. Ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec doplnil, že informačním výstupem z dat celý proces nesmí končit, protože data je potřeba skutečně využít, ne jen prezentovat.
„Kvalita a dostupnost se ve zdravotnictví stále zlepšují, což je ale vyváženo obrovskými náklady. A dnes vlastně ani nevíme, jestli zvýšený jednotkový náklad přinese stejnou měrnou jednotku kvality a úspěšnosti moderních technologií,“ řekl Martin Kolek, ředitel konzultační firmy HTA OAKS Consulting, která poskytuje služby potřebné k zajištění vstupu léčivých přípravků a prostředků zdravotní techniky na trh. K tomu, abychom mohli kvalitu ve zdravotnictví řídit, podle něj stále chybí kvalitní datová základna.
Podle Kolka s daty výborně pracují Kancelář zdravotního pojištění a Ústav zdravotnických informací a statistiky, které spravují data od zdravotních pojišťoven. „S daty pracují, v některých terapeutických oblastech už to běží celkem dobře a některé indikátory kvality jsou funkční. Nicméně vzhledem k tomu, jak je zdravotnictví široké, kolik terapeutických oblastí a kolik dat v něm je, a také kvůli tomu, že na centrální úrovni je vždycky nějaký omezený tým lidí, který se tomu může věnovat, je podle mne rychlost, se kterou jsou data využívaná a utilitarizovaná do rozhodovacích procesů, extrémně malá,“ uvedl Kolek.
Zakopaná a roztroušená data
Podle něj je to dané tím, že jsou data centralizovaná a nejsou příliš dostupná pro ostatní subjekty, které se také pohybují ve zdravotnictví a které by mohly s těmito daty pracovat a přispět tak tomu, aby byla jejich využitelnost vyšší, rychlejší a kvalitnější. „Důležité také je vyměňovat si metodické názory a hledat nové metody, jak s daty pracovat,“ dodal Kolek.
Krom administrativních dat pojišťoven potřebujeme k řízení kvality podle Martina Kolka také kvalitativní údaje o pacientech, které jsou dnes „zakopané v nemocničních informačních systémech nebo roztroušené v různých registrech různé kvality.“ Podle ředitele HTA OAKS Consulting tedy chybí větší strukturovanost nemocničních informačních systémů, které by byly zabezpečeným způsobem schopné propojovat data od pojišťoven: „Díky automatizaci bychom byli schopni data daleko rychleji zpracovat, vyhodnotit a zjistit, co funguje a co nefunguje a navázat to i na dohody s plátci, že budou platit jen to, co funguje. A to, co nefunguje, by si výrobce technologie hradil na vlastní pěst.“
Podle Kolka chybí obecná metodika a obecný standard pro datovou strukturu. „Mělo by se vymezit, jaké subjekty mohou k datům přistupovat, jakou by měly mít kvalifikaci a jak by se získanými daty mohly nakládat,“ upozornil Kolek. Řešením by podle něj bylo něco jako „datový kiosek“, u něhož by si mohl subjekt s nějakým cílem analýzy zažádat o data. „Ty by dostal v relativně podrobné podobě tak, aby je mohl zpracovat, a s popisem metodiky poté výstupy z nich případně i publikovat a prezentovat,“ dodal.
Nezapomínat na financování
Další experti se ovšem shodli na tom, že data sama o sobě tuzemské zdravotnictví nespasí. „Data jsou podle mne naprosto k ničemu, pokud z nich neuděláme informace,“ konstatovala Jana Skoupá, ředitelka EconHelath. A dodala: „Já ani data nechci, výstupní informace z nich by mi k mé práci bohatě stačily. Ty bych chtěla, ale nemám je. Základní problém je v tom, že téměř každý chce mít obrovské množství dat. Kdo ale data nikdy nezpracovával, tak si ani nedovede představit, co to ve skutečnosti znamená, jak složité to je.“
Pokud se podle Skoupé bavíme o tom, že chceme vytvářet nějaké informační základny – ať už pro outcome-based schémata, nebo pro cokoli jiného – neměli bychom zapomínat i na diskuse o tom, kdo bude takové aktivity financovat. „Pojďme si říct, jak se který ze stakeholderů bude podílet na financování celého toho procesu. Zadarmo to totiž nikdo neudělá. A není ani správné, aby to platil průmysl,“ řekla Skoupá.
Informačním výstupem proces nekončí, ale začíná
S přístupem k datům, který zmínila Jana Skoupá, naprosto souhlasí ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec: „Musíme si uvědomit, že jakkoli velká hromada dat, která někde leží, sama o sobě k ničemu není. Dat jsme měli vždycky hodně, ale neměli jasně dané, kdo s nimi má pracovat.“ Klíčové proto podle něj je, aby s daty pracovaly instituce, které mají v systému nějaký vliv: „A také to, aby lidé, kteří s daty pracují, je chtěli skutečně využít. Ne jen někde ukázat obrázek, graf a tabulku – a tím to pro ně skončí.“
„A to je přístup, který jsme u nás v Kanceláři zdravotního pojištění zavedli. Že informačním výstupem celý proces nekončí, ale začíná. Navazuje implementační fáze, kdy se scházíme s lidmi, kteří v oboru pracují, vědí o něm víc a mohou do něj mluvit. Což jsou třeba pojišťovny nebo příslušný odbor ministerstva zdravotnictví. A ptáme se jich: Vidíme, jaká je realita. Co se tím dá dělat? Kdo to udělá? Dokdy?“
Podle ředitele Kanceláře zdravotního pojištění sehraje v blízké době velmi pozitivní roli návrh nařízení Evropské unie o evropském prostoru pro zdravotní data. „Předpokládám, že na základě tohoto nařízení bude přístup k datům shromažďovaným zejména v rámci státní správy mnohem snadnější i pro ostatní analytické a výzkumné instituce a účely. Takže za mne ne ‚datový kiosek‘, do kterého by si kdokoli pro cokoli sahal, ale nějaká organizovaná forma práce se shromažďovanými daty, které často leží bez využití na jednom místě,“ uzavřel Švec.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
