Ačkoli pandemie covidu více postihla seniory, důsledky opatření k jejímu potlačení se projevují zejména u mladších lidí – a to na jejich životním stylu i duševním zdraví. Více než polovina populace u sebe pozorovala některý z příznaků dlouhého covidu. Vyplynulo to z dlouhodobého slovinského on-line průzkumu lidského chování během pandemie covidu. Ten na konferenci Population Health in the Face of Crisis (Zdraví populace tváří v tvář krizi), která se uskutečnila v polské Vratislavi, představila doktorka Ada Hočevarová-Gromová, vedoucí Centra pro analýzu a rozvoj zdraví slovinského Národního zdravotního ústavu.
„Lidské chování je pro nás někdy mysteriem a často nedokážeme předvídat, jak se lidé budou chovat. Pokud ale jejich chování zkoumáme, můžeme je lépe pochopit a na základě toho přijímat lepší opatření a činit lepší rozhodnutí. Pandemie covidu byla velkou zdravotní krizí a obrovskou zátěží pro všechny. A znalost lidského chování v takové době je zvláště důležitá pro politiky, aby mohli s lidmi správně komunikovat a činit vhodná a účinná zdravotní opatření,“ řekla ve svém projevu na půdě Vratislavské lékařské univerzity Hočevarová-Gromová.
Politici proto podle ní v pandemii covidu potřebovali průzkum, který by byl věrohodný, jednoduchý, pravidelně opakovatelný, snadno a flexibilně se přizpůsobující měnícím se podmínkám, levný, ale především takový, jehož výsledky by byly okamžitě k dispozici. Ve Slovinsku vznikl na základě této poptávky v prosinci 2020 průzkum SI-PANDA. Probíhal mezi účastníky online panelu ve věku od 18 do 74 let celkem devatenáctkrát (s dvoutýdenní a později měsíční frekvencí). Každého kola průzkumu se zúčastnila zhruba tisícovka lidí, pro každé kolo se složení internetového panelu obnovovalo, takže šlo vždy o převážně nové respondenty. Základní kostra průzkumu vycházela z dotazníku Světové zdravotnické organizace, který byl přizpůsobený podmínkám ve Slovinsku a doplněný o dotazy z The Mental Health Inventory (krátký screeningový dotazník pro depresi a úzkostné poruchy), o aktuální témata a o dotazy týkající se připravenosti na očkování.
Největší výkyvy u těch nejmladších
„Jedním z nejpřekvapivějších výsledků průzkumu pro nás bylo, jak moc se v průběhu pandemie změnil životní styl lidí, a to především v oblasti fyzické aktivity,“ řekla Hočevarová-Gromová. Podle studie SI-PANDA došlo kvůli pandemii u Slovinců obecně k příklonu k nezdravějšímu životnímu stylu – lehce stoupl počet lidí s vyšší spotřebou alkoholu a cigaret a konzumentů méně zdravých jídel, k opravdu dramatickému posunu došlo ale jen u fyzické aktivity. V prosinci 2020 a lednu 2021 téměř polovina respondentů opakovaně uvedla, že se hýbou méně než před začátkem pandemie. „Ještě zajímavější bylo zjištění, že jde o problém, který je nejfrekventovanější u nejmladších respondentů – tedy u lidí mezi 18 a 29 lety,“ doplnila Hočevarová-Gromová.
Průzkum také ukázal, že čím jsou obyvatelé starší, tím jsou psychicky odolnější a lépe se vyrovnávají s pandemií bez většího zhoršení duševního zdraví. V průběhu pandemie došlo k nejvýraznějšímu zhoršení duševního zdraví opět u nejmladší zkoumané věkové kategorie 18 až 29 let, v níž u sebe nějaké psychické problémy registrovala téměř polovina lidí (u věkové kategorie 65 až 74 let to pro srovnání byla jen zhruba čtvrtina lidí). „Dnes je tento aspekt známý, ale pro nás byl v průběhu pandemie, kdy jsme vyhodnocovali výsledky, něčím novým. Zajímavá byla i dvě výrazná zlepšení – k prvnímu došlo v souvislosti s vánočními svátky, k druhému poté, co se na jaře 2021 znovu otevřely kvůli covidu uzavřené fakulty,“ upozornila Hočevarová-Gromová.
Únava způsobená přemírou informací
Slovinský průzkum SI-PANDA také potvrdil v populaci silnou přítomnost takzvané pandemické únavy, tedy stavu, který je očekávanou a přirozenou lidskou reakcí na dlouhotrvající veřejně a mediálně akcentovanou zdravotní krizi, která výrazně ovlivňuje každodenní život. „Přes 60 procent respondentů uvádělo vysokou míru únavy z diskusí o covidu, necelých 40 procent lidí bylo dokonce naštvaných, když slyšeli nějakou zmínku o této nemoci,“ uvedla Hočevarová-Gromová. A upozornila na hlavní nebezpečí plynoucí z pandemické únavy: „Postupem času se kompenzační mechanismy lidí pro krizové řízení unaví, a tak tito lidé postrádají motivaci dodržovat doporučené sebeochranné chování. Následně pak ohrožují účinnost opatření přijatých k zamezení šíření infekce mezi populaci.“ Ztráta vůle bojovat s virem se projevila u každého pátého Slovince, a opět byla nejvíce přítomná u nejmladších respondentů ve věku od 18 do 29 let.
Průzkum se zabýval i dlouhým covidem. Odhalil, že s nějakými problémy se ještě tři měsíce po prodělání covidu potýká přes 60 procent respondentů. Mezi nejčastější problémy patří únava, nedostatek energie, bolest svalů a kloubů a bolesti hlavy. Z výsledků vyplynulo i to, že větší zátěž chronickými onemocněními lze očekávat i z důvodu snížené dostupnosti zdravotnického systému – při zastavení preventivních programů – v době pandemie.
Doktorka Hočevarová-Gromová shrnula poučení z průzkumu lidského chování během pandemie covidu následovně: „Zjistili jsme, že pandemie nebo nemoc samotná více postihla seniory, ale důsledky opatření k jejímu potlačení se projevují a budou projevovat zejména u mladších lidí. Zvláštní pozornost budeme proto muset věnovat mladším věkovým skupinám s důrazem na duševní zdraví a zlepšení životního stylu. A vzhledem k značnému podílu lidí s dlouhým covidem je důležité i dlouhodobé sledování zdravotního stavu po prodělané nemoci, aby se v budoucnu předešlo ještě horším negativním následkům.“
Zhoršení duševního zdraví v Čechách i na Slovensku
Na konferenci Population Health in the Face of Crisis vystoupil se svým příspěvkem i vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Ten mluvil o tom, jaké způsobila pandemie covidu změny v chování uživatelů návykových látek a jaké měla a má vliv na duševní zdraví české a slovenské populace.
Česká data a zkušenosti odborníků ukazují, že lidé, kteří hodně pili, pijí ještě víc, naopak méně intenzivní uživatelé alkoholu v pití polevili. U kuřáků je situace odlišná – méně kouří ti intenzivní i ti spíše sváteční. U obou typů závislostí výrazně stoupl zájem o odvykací léčbu, který bylo pro adiktology někdy obtížné uspokojit. Zhoršení po covidu zaznamenali odborníci v oblasti duševních poruch, čísla jsou varovná, nemocný je už každý třetí dospělý.
Slovenští psychiatři uvedli, že covidovou situaci můžeme hodnotit jako traumatizující zkušenost, jaké přicházejí například při přírodních katastrofách. Objektivně se zvyšuje strach a napětí i u lidí, kteří nemají žádné psychické onemocnění, neboť se o sebe obávají a jsou stresováni z omezení, která traumatická zkušenost přináší. Silnou negativní roli hraje i vysoká míra nejistoty a informační stres.
Jakub Němec
Foto: Vratislavská lékařská univerzita
