Již téměř osm měsíců si mohou pacienti vyzvedávat zdravotnické prostředky na elektronické poukazy. I když nejsou povinné, jejich počty se měsíc od měsíce zvyšují – zatímco v květnu se jich vydalo jen něco přes dva tisíce, minulý měsíc to bylo více než 36 tisíc. V tuto chvíli ovšem proces neběží kompletně elektronicky u poukazových prostředků, které musí schválit pojišťovna. Protože ještě všechny zdravotní pojišťovny nemají provázané systémy, musí lékař zadávat, že plátce poukaz schválil, a aktivuje ho tak k vyzvednutí. K plně elektronickému fungování, kdy se poukaz aktivuje automaticky ve chvíli, kdy ho pojišťovna schválí, by se snad mělo přejít v první polovině příštího roku. Problematice ePoukazů se na konferenci Zdravotnické prostředky 2022 věnoval ředitel informačních technologií SÚKL Petr Koucký.
„Po zkušenostech s elektronickým receptem bylo nasnadě zelektronizovat i poukazy. Na rozdíl od eReceptu tady ale byla poptávka jak odborné, tak zejména laické veřejnosti, k čemuž přispěl covid. Ukázalo se, že elektronická forma komunikace včetně předepisování léků a zdravotnických prostředků není špatná věc,“ uvádí Petr Koucký.
Elektronický poukaz přitom vznikl v rámci systému eRecept a byl spuštěn 1. května 2022. Vedle usnadnění pro pacienta tak máme přehled o předepisujících lékařích, co pacient čerpal v minulosti či zda má už nárok na nový prostředek. Zatím ovšem využívání ePoukazu není povinné a digitalizace listinných poukazů se neprovádí.
Pro většinu uživatelů přitom platí i v případě ePoukazu přístupové údaje k systému eRecept, takže si lékaři nemuseli nic zařizovat nově. V tomto případě ovšem ještě přibyla skupina nelékařských zdravotníků, protože některé prostředky mohou předepisovat i zdravotní sestry. Ty tak mohly buď zažádat o přístupové údaje na SÚKL, nebo využít identitu občana. Nově také mají přístup do systému výdejny zdravotnických prostředků či optiky, jejich pracovníci ovšem uvidí jen prostředek, který mají vydat, k dalším informacím se nedostanou.
Elektronický a listinný poukaz nelze kombinovat
Oproti eReceptu se přitom ePoukaz musel popasovat s tím, že v listinné podobě existovalo několik typů poukazů. Dnes funguje jeden, ale se třemi podčástmi pro foniatrické, optické či ortopedické a jiné zdravotnické prostředky. U každého typu jsou totiž specifické položky a nebylo by úplně nejvýhodnější, aby vše bylo shrnuto do jednotného poukazu. Na jednom ePoukazu je pak vždy jen jedna položka, může však zahrnovat i příslušenství.
Zároveň v elektronickém poukazu nejsou třeba žádné podpisy pacientů – dříve je stejně neměl kdo ověřit, navíc je v systému jasná stopa, kdo co vydal. K elektronickému poukazu je také možno přikládat přílohy, jako jsou kalkulace či další zprávy. ePoukaz se dále od eReceptu liší tím, že místo 15místného kódu má kód 9místný. Identifikátor si pacient může odnést v listinné podobě, mailem, SMS nebo v aplikaci. A protože je u zdravotnických prostředků možný zásilkový výdej, má systém ePoukazu rozhraní pro e-shopy, takže pokud bude mít pacient identifikátor, může si prostředek objednat na dálku.
„Na straně předepisující i vydávající je navíc třeba zdůraznit, že pokud lékař předepíše zdravotnický prostředek elektronicky, pak ho vytiskne a dá na něj podpis a razítko, tak v tu chvíli existují poukazy dva. Na to je třeba dávat pozor. Když je poukaz předepsán v listinné podobě, jde celý proces listině, a pokud je předepsán elektronicky, jde proces elektronicky – není možné to kombinovat. Pak se může stát, že si pacient vyzvedne zdravotnický prostředek dvakrát, a je problém s vyúčtováním na zdravotní pojišťovně, protože se jim tam sejdou poukazy dva. Pokud je tedy poukaz v elektronické podobě, je jediný originál elektronický, ne to, co je někde vytištěno, a výdejna si musí načíst podobu z centrálního úložiště,“ podtrhává Koucký.
Dvě pojišťovny se ještě nezapojily do testování systému
Pacienti se mohou stejně jako u eReceptu přihlašovat přes webovou či mobilní aplikaci prostřednictvím identity občana. Komunikace předepisujících a vydávajících funguje prostřednictvím rozšíření stávajících systému, v případě malých smluvních výdejen je ale možné využít i webovou aplikaci. Samostatné rozhraní pak mají zdravotní pojišťovny, které zde vystupují ve dvou rolích – dostávají veškeré poukazy hrazené z veřejného zdravotního pojištění a schvalují je v rámci revizní činnosti.
„Některé poukazy jsou platné hned, jak je lékař předepíše. Další ale musí nejprve schválit zdravotní pojišťovna, až teprve poté se zaktivní a pacient si je může vyzvednout. Po dohodě se zdravotními pojišťovnami jsme proces rozdělili na dvě fáze. V první jsme připravili rozhraní, ve kterém pojišťovna dostává poukaz ke schválení. Ve chvíli, kdy lékař označí, že je poukaz pro zdravotní pojišťovnu, otevře se mu rovnou část s informacemi, které dříve byly obsaženy v žádance. Dnes to ještě většina lékařů předává na pojišťovnu tak, jak byli zvyklí – datovkou, mailem či poštou. Pojišťovna to zpracuje, dá lékaři zprávu, že poukaz schválila, a lékař vyznačí schválení. V tu chvíli se poukaz zaktivní a pacientovi odejde identifikátor,“ popisuje Koucký.
Původně se mělo touto dobou začít přecházet do druhé fáze, kdy nejenže pojišťovna dostane elektronicky poukazy ke schválení, ale následně je ve svém systému schválí a díky provázanosti se rovnou ePoukaz aktivuje – odpadává tedy práce lékaře, který v tuto chvíli musí ePoukaz aktivovat. Jenže zatím obousměrně fungují systémy pouze tří pojišťoven, dvě testují a dvě se ještě nezapojily.
„Snažíme se je přimět, aby se zapojily, protože jen pokud budou všechny pojišťovny fungovat elektronicky, vytvoří se přidaná hodnota, že bude celý koloběh elektronický. Věříme, že během první poloviny příštího roku bychom mohli mít všechny pojišťovny zapojené tak, aby bylo elektronizované i schválení,“ dodává Petr Koucký.
Poukaz má platnost 30 dnů, je ho ale možné prodloužit až na rok. Podle současné legislativy přitom v sobě platnost poukazu zahrnuje i lhůtu pro schválení zdravotní pojišťovnou, proto SÚKL doporučuje, aby lékaři, kteří dávají poukaz plátci ke schválení a mají zkušenost, že to nějakou dobu trvá, raději volili delší dobu platnosti.
„Zatím se nám nepodařilo prosadit změnu, aby platnost běžela až po schválení zdravotní pojišťovnou a pacientovi se tak neubíral čas. V nějaké další novele se to snad změní,“ podotýká Koucký.
Protože ale není ePoukaz povinný, není jeho používání takovou samozřejmostí jako u eReceptu. Trendem však je, že každý měsíc se počty elektronicky předepsaných poukazů zvyšují.
„Po nějakém období by bylo dobré se dohodnout na tom, že je systém dostatečně otestován, aby se mohl stát povinným a přinesl tak všechny výhody. Systém bude moci například lékaře upozornit, že má pacient nárok na nové berle, nebo naopak, že už mu je předepsal někdo jiný. Povinnost však musí určit politické rozhodnutí,“ uzavírá Koucký.
Konference je součástí tříletého vzdělávacího kurzu České agentury pro standardizaci a konala se pod záštitou předsedy Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dodavatelem a odborným garantem kurzu je společnost Porta Medica. Mediálním partnerem akce byl Zdravotnický deník.
Michaela Koubová
