Rostoucí náklady na zdravotní péči i léky jsou, zdá se, neodmyslitelným jevem. V některých případech je navýšení výdajů odůvodněné kvalitnější nebo účinnější péčí nebo efektivnější léčbou. Jenže řada léků zdražuje, aniž by se to dalo vysvětlit vyšší účinností nebo snížením projevů nežádoucích účinků. Žebříček takových předložil americký Institute for Clinical and Economic Review, a to včetně jejich výrobců.
Ceny léků, které jsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, nepřestávají být ostře sledovaným tématem. Jak v Evropě, tak ve Spojených státech. A právě americký Institute for Clinical and Economic Review (ICER) se zaměřil na to, které léky způsobily v roce 2021 největší navýšení výdajů zdravotnického systému právě v položce léků na předpis.
Experti z ICER zároveň brali v potaz, nakolik byl růst výdajů na tyto léky opodstatněn například zvýšením jejich účinnosti nebo zmenšením počtu a projevu nežádoucích účinků. Zkrátka zda bylo zdražení léků opodstatněné zvýšením jejich kvality. A výsledkem je žebříček léčivých přípravků, které „jenom” zdražily.
Vyhozených 18,5 miliardy korun?
Sedmička léků, jejichž zdražení vedlo k největšímu nárůstu výdajů z veřejného zdravotního pojištění, způsobila, že Američané na ně v loňském roce vydali navíc skoro 805 milionů dolarů (v přepočtu asi 18,5 miliardy korun). Z toho u čtyřech druhů léků došlo k navýšení výdajů o více než 100 milionů dolarů u každého z nich.
Smutným šampionem se v loňském roce stal lék Xifaxan, který na trh dodává farmaceutická společnost Bausch Health. Produkt se používá k léčbě syndromu dráždivého tračníku (IBS – Irritable Bowel Syndrome), který postihuje 10 až 25 procent populace.
Experti ICER zjistili, že Xifaxan loni meziročně zdražil o 12,14 procenta a že dodatečné výdaje na lék vzrostly o 174,7 milionu dolarů (více než 4 miliardy korun). “Po pečlivém zkoumání jsme došli k závěru, že Xifaxan vykázal zvýšení ceny bez opodstatněného klinického zdůvodnění,” uvedli analytici zmíněného institutu ve své zprávě.
Stomilionová čtveřice
Druhou příčku obsadila dvojice léků, kterou na trh dodává farmaceutická skupina Johnson & Johnson. Jde o léky Invega Sustenna a Invega Trinza. Přípravky se používají k dlouhodobému léčení schizofrenie a s ní souvisejících obtíží. Léky podle institutu ICER loni meziročně zdražily o 7,32 procenta a výdaje na ně vzrostly o 170,4 milionu dolarů (přibližně 3,9 miliardy korun). Také v tomto případě experti konstatovali, že ke zvýšení ceny i výdajů došlo, aniž by výrobce uvedených léků prokázal zvýšení jejich účinnosti nebo bezpečnosti.
Čtveřici „stomilionových” léků doplňují ještě přípravek Prolia, pomocí kterého se léčí osteoporóza, a Entyvio k léčbě ulcerózní kolitidy. Lék Prolia z dílny společnosti Amgen zdražil v loňském roce 6,11 procenta a výdaje na něj vzrostly o necelých 124 milionů dolarů (asi 2,8 miliardy korun). Entyvio na trh dodává společnost Takeda, lék zdražil o 4,5 procenta a výdaje z veřejného zdravotního pojištění vzrostly o rovných 118 milionů dolarů (2,7 miliardy korun).
Závěry ICER jsou pochybné, namítají výrobci léků
Farmaceutické společnosti však se závěry zprávy nesouhlasí. Mluvčí farmaceutické skupiny Johnson & Johnson pro portál Fiercepharma.com uvedl, že společnost sice podporuje „jakékoli analýzy, které zvyšují prospěch pro pacienty tím, že posuzují klinickou efektivnost”, avšak „ICER používá chybnou metodiku a zastupuje pouze pohled zdravotních pojišťoven, nikoli pacientů”.
Vůči závěrům se ohradila také společnost Novartis, jejíž přípravek pro léčbu anémie Promacta rovněž způsobil zvýšení výdajů z veřejného zdravotního pojištění v USA téměř o 100 milionů dolarů. „Přístup ICER k posuzování léku Promacta nesprávně oceňuje jeho přínos, a tím pádem jsou nepřesné i kalkulace, které institut předkládá,” vzkázala švýcarská farmaceutická skupina expertům přes portál Fiercepharma.com.
ICER si však za svými výsledky stojí. „Zvýšení cen léků velmi často přichází bez jakéhokoli důkazu o zvýšení účinnosti. Na trhu najdeme řadu nákladných léků, u kterých dochází rok co rok k podstatnému navýšení ceny, a to i v případě, kdy započítáme poskytované slevy,” uvedl pro portál Fiercepharma.com David Rind, šéf lékového výzkumu institutu ICER. A zdůraznil, že teprve plánovaná regulace cenových změn se na výdajích z veřejného zdravotního pojištění projeví pozitivně.
-cik-
