Ministerstvo zdravotnictví navrhuje vládě úpravy nařízení o ochraně zdraví před hlukem a vibracemi, zejména v dopravě. Cílem má být jejich „racionalizace“, uvedlo ministerstvo v popisu návrhu nového nařízení, která má ve středu projednat vláda. Současná právní úprava podle něj obsahuje rigidní mechanismy, které způsobují komplikace v projektovém plánování a dalším rozvoji dopravní infrastruktury. Podle připomínek kanceláře ombudsmana se tím může snížit ochrana zdraví obyvatel před hlukem, argumenty ministerstva označila kancelář za účelové. Nesouhlasí s ním ani Svaz měst a obcí ČR.
Za paradoxní důsledek současné regulace označilo ministerstvo situaci, kdy provozovatel zdroje hluku, například komunikace, už nemůže přijmout žádná technologická ani organizační protihluková opatření, ale orgány ochrany veřejného zdraví je po něm musí nadále vyžadovat a sankcionovat ho. Média tento týden upozornila například na případ silničního tunelu v Brně-Králově poli, který kvůli nesplnění limitů není deset let zkolaudovaný.
„Současná právní úprava (…) nepočítá se situacemi, kdy provozovatel zdroje hluku prakticky vyčerpá veškerých možností k regulaci hluku s tím, že se mu hluk nepodařilo snížit na takovou úroveň, aby byl dodržen hygienický limit upravený nařízením vlády,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k novele. Navrhuje proto zvýšit limity hluku pro komunikace vybudované před rokem 2001 a u novějších zachovat limit z nyní platného nařízení vlády.
Ministerstvo zdravotnictví přitom na webu na dopady nadměrného hluku upozorňuje. Má podle něj účinky na sluchový aparát, ale ovlivňuje také kardiovaskulární systém a způsobuje poruchy spánku. „Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativně ovlivňuje odpočinek organismu a tím i jeho výkonnost,“ uvedlo ministerstvo. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) studie popisují zvýšení rizika ischemické choroby srdeční vlivem hluku ze silniční dopravy. Hluk také podle SZÚ může přispět k urychlení nebo zhoršení nemocí, které mají více příčin.
Resort zdravotnictví také publikuje takzvané hlukové mapy. Podle nich spí v nadměrném hluku v Praze 1,12 milionu lidí, v Brně 350 tisíc lidí a desetitisíce v dalších velkých městech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i českých hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 a v noci 40 decibelů. Poslední data v mapách jsou v nich z roku 2017, další mapování mělo podle webu proběhnout ve druhé polovině tohoto roku.
Účelová a nedostatečná argumentace
Zamýšlené změny v připomínkách kritizovala Kancelář veřejného ochránce práv: „Návrh představuje spíše než deklarované ‚zachování odpovídající ochrany veřejného zdraví před hlukem‘ postupnou rezignaci na povinnost alespoň se přiblížit hodnotám hluku doporučeným v dokumentech Světové zdravotnické organizace“. V některých případech se podle ní mohou zvýšit hlukové limity a snížit ochrana obyvatelstva. „Zvýšením hygienického limitu dle návrhu by byla zavedena další tolerance k hluku z dopravy, který je vysoce obtěžující a v dlouhodobém horizontu může prokazatelně ohrozit zdraví obyvatel,“ dodala kancelář. Argumentaci ministerstva označil ombudsman za „účelovou a nedostatečnou, respektive zástupnou“.
Například navrhované zvýšení hlukového limitu pro tramvaje v noci na úroveň nočního provozu železniční dopravy může podle ombudsmana vézt k odkládání rekonstrukcí a modernizací těchto tratí. Změny by se měly dotknout také seřazovacích nádraží u průmyslových areálů, například lomů, hutí nebo dolů. Pro leteckou dopravu se žádné úpravy nenavrhují.
Resort zdravotnictví návrh konzultoval s ministerstvem dopravy a v pracovní skupině byli zástupci obou ministerstev, Národní referenční laboratoře pro komunální hluk Zdravotního ústavu, Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic a Letiště Václava Havla. Ministerstvo zdravotnictví také uvedlo, že problematickým situacím, kdy se vyčerpaly všechny možnosti hluk omezit, se věnuje rovněž zatím neschválený nový stavební zákon.
Návrh tohoto zákona počítá například s možností udělit dlouhodobou a přezkoumatelnou výjimku z limitů v případě, že provozovatel vyčerpá všechny dosažitelné možnosti k omezení hluku. Platit by mohla podle návrhu například 10 let. „Přezkoumatelnou výjimkou je myšleno, že pokud by v budoucí době došlo k objevení takových technických a technologických metod a postupů, které by umožňovaly další snížení hluku, je tyto nutno zvážit a aplikovat,“ vysvětlili zástupci ministerstva.
ČTK
