Místo světýlek válečné trauma. Ruské rakety zabíjely i na Štědrý den

Světlo a teplo nejsou nyní na Ukrajině ani tak součástí vánočních svátků, jako spíš otázkou života a smrti. Během ruské invaze byla poškozena zhruba polovina ukrajinské energetické infrastruktury, což znamená, že se bez dodávek nejen elektřiny, ale mnohdy také tepla a vody se ocitají domácnosti i zdravotnická zařízení. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) budou muset své domovy opustit zhruba další dva až tři miliony Ukrajinců.  WHO také varuje před závažnými dopady výpadků energií na zdravotnický systém. Válka dál ničí psychiku dospělých i dětí.

Během ruských dělostřeleckých útoků na jihu a východě Ukrajiny na Štědrý den zahynulo nejméně osm lidí a další desítky byly zraněny. Největší počet obětí připadl na město Cherson, které bylo před měsícem osvobozeno od ruských okupantů. Zasaženy byly hustě obydlené oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útoky odsoudil a na sociálních sítích sdílel fotografie ze zasažených míst: „Sociální sítě tyto fotografie s největší pravděpodobností označí jako „citlivý obsah“. Nejedná se však o citlivý obsah. Je to skutečný život Ukrajiny a Ukrajinců,“ citoval prezidenta britský deník The Guardian. 

„Teroristický stát nadále přináší ruský mír v podobě ostřelování civilního obyvatelstva. Cherson. V sobotu, den před Božím hodem vánočním, v centrální části města. Nejedná se o vojenské objekty. Toto není válka podle definovaných pravidel. Je to teror, zabíjení kvůli zastrašování a potěšení. Svět musí vidět a pochopit, proti jakému absolutnímu zlu bojujeme,“ apeloval ukrajinský prezident. Terčem útoků se stala mimo jiné tržnice, obchodní centrum a obytné budovy, tedy místa, kde se pohybuje hodně lidí.

Útoky se odehrály pouhý den před začátkem ukrajinských Vánoc. Ty země dříve slavila obdobně jako další pravoslavné státy 6. a 7. ledna, nicméně letos ukrajinská pravoslavná církev ve snaze emancipovat se od ruské pravoslavné církve rozhodla, že vánoční svátky budou slaveny ve stejné době jako jinde v Evropě. Navíc na Ukrajině žije početná katolická i evangelická komunita, které již dříve slavily Vánoce ve stejném termínu jako se slaví v Česku. Rusko podle euronews. již dříve odmítlo, že by vánoční svátky mohly být důvodem k dočasnému příměří.

Když není světlo, není ani teplo

Závažně narušené dodávky energií ohrožují každodenní život v zemi. Jak popisuje agentura AP, během posledních měsíců války se ruské útoky soustředí na energetickou infrastrukturu v zemi s cílem omezit civilnímu obyvatelstvu dodávky energií: „I když se ukrajinská vláda snaží postupovat tak rychle, jak to jen jde, je prakticky nemožné obnovit elektřinu pro každého obyvatele země, včetně více než třímilionového Kyjeva.“ Dříve běžná bohatá světelná vánoční výzdoba se tak letošní rok nekoná. Dodávky energií jsou omezené a časté jsou plánované i neplánované výpadky.

V centru metropole na Sofijském náměstí tak letos stojí mnohem menší vánoční strom, který svítí v barvách ukrajinské vlajky. „Rozhodli jsme se, že nenecháme Rusko, aby ukradlo slavení Vánoc a Nového roku našim dětem,“ zdůvodnil rozhodnutí vztyčit tento strom kyjevský starosta Vitalij Kličko s tím, že se jedná o Strom nezlomnosti, na jehož vrcholu místo tradiční hvězdy je trojzubec jako symbol země. Název stromu odkazuje ke „stanicím nezlomnosti“, což jsou stovky míst napříč Ukrajinou, kam mohou lidé přijít, ohřát se, nabít mobilní telefon a občerstvit se.

Mohlo by vás zajímat

Pochopení pro lidi s autismem je v ČR na bodu mrazu. Někteří raději volí sebevraždu

Závažnost situace si uvědomuje i Světová zdravotnická organizace, která varuje před tím, že výpadky energií budou mít závažné dopady jak na civilní obyvatelstvo, tak na zdravotnický systém. „Zima bude hrozbou pro miliony a miliony lidí na Ukrajině. Nyní se teploty pohybují okolo nuly, ale brzy klesnou k minus dvaceti. Právě teď je blackout v celém městě Dnipro a celé oblasti. Jak může nemocnice fungovat bez elektřiny? Jak může porodnice fungovat bez inkubátorů? Jak mohou být skladovány vakcíny bez chladících boxů?,“ uvedl při listopadové návštěvě Dnipra Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. Nemocnice podle zpráv WHO musí mnohdy spoléhat jen na generátory či svítilny, a to v době, kdy teploty běžně dosahují k minus dvaceti stupňům.

Před negativními dopady výpadků energií varuje i UNICEF, který upozorňuje, že válka má devastující dopady na životy 7,5 milionu ukrajinských dětí. Nadále jsou ukrajinské děti zabíjeny, zraňovány a traumatizovány přítomností obrovského množství násilí ve svém okolí. Válka jim bere možnost chodit do školy a užívat si dětství. Mezi ně patří i sedmiletá Varvara a její jedenáctiletý bratr Timofej, kteří žijí se svou matkou Viktorií v Buči v Kyjevské oblasti. „Elektřina odešla. Prostě tam není. Zapne se vypne chaoticky během dne a noci,“ svěřila se dívka pracovníkům UNICEF. Domácí úkoly si obě děti dělají při svíčkách. To, že nemají světlo, znamená, že nemají v zimě ani teplo. „Nebojím se výpadkům během dne, ale večer je to jiné, protože bez světýlka nemůžu usnout. Občas se bojím projít chodbou, protože tam není světlo. Nelíbí se mi, když je elektřina odpojená, protože mi to připomíná, že válka pokračuje,“ popsala Varvara.

Válka ničí psychiku dospělých i dětí

Dopady války na psychiku dětí jsou zničují. Mezinárodní organizace Save the Children upozorňuje, že miliony ukrajinských dětí tráví Vánoce daleko od svého domova a řada z nich se ukrývá v extrémních podmínkách. Mezi ně patří i osmiletá Krystyna žijící v Buči (její pravé jméno organizace zná, ale z bezpečnostních důvodů uvádí jiné). Denně tráví pět až šest hodin ve studeném sklepě, kde se schovává před ruskými útoky. Její matka Oksana popisuje, že dívce začaly vlivem stresu šedivět vlasy: „Podívejte se na mou starší dceru, je jí teprve osm a má šedé vlasy. Neříkám ji o tom, ale když jsem jí pletla copy, plakala jsem. Je to malé dítě a už musela vidět takové věci,“ popsala s tím, že je děsivé sedět hodiny ve sklepě a uvědomovat si, že pokud raketa zasáhne dům, budou pohřbeny zaživa.

„Téměř deset měsíců děti sledují, jak jsou jejich domovy a školy pod palbou, a když utíkají před boji, jsou odtržené od svých rodin a kamarádů. Nelze podceňovat psychologické dopady prožívání války,“ popsala Sonia Khush, ředitelka ukrajinské pobočky organizace: „Každý měsíc, kdy tato válka pokračuje, přichází nové dříve nepředstavitelné násilí na dětech. Toto musí být poslední Vánoce, které ukrajinské děti prožívají pod palbou nebo daleko od domova.“

UNICEF stejně jako WHO a Lékaři bez hranic (MSF) považují dopady války na duševní zdraví obyvatel za vážné zdravotní riziko. Podle odhadů WHO zhruba každý pátý člověk, který v předchozích deseti letech zažil válku, trpí depresí, úzkostí, post-traumatickou stresovou poruchou, bipolární poruchou nebo schizofrenií, což při přepočtu na počet obyvatel Ukrajiny, znamená, že se s duševním onemocněním bude potýkat 9,6 milionů osob.

Jevhenija Koval musela odejít ze své vesnice v Chersonské oblasti. „Spali jsme na podlaze u našich přátel. Manžel se zotavoval po operaci, střelili ho do zad, ještě když jsme byli doma. Poté, co byl postřelen, zůstali jsme ještě měsíc a půl doma ve sklepě, bez léčby a léků. Neměli jsme vůbec nic,“ vzpomínala před pracovníky MSF, kteří mimo jiné poskytují nejen lékařskou, ale také psychosociální pomoc. Na začátku dubna s manželem zjistili, že jejich syn zahynul a jeho tělo leží v márnici v Kryvyj Rihu. Pohřbít ho mohli až po několika měsících: „Vzpamatováváme se, ale nemůžeme zapomenout na to, čím jsme si prošli. Teď nemáme domov, protože byl zničený. Ale chceme se vrátit a naši vesnici znovu vybudovat.“

Ludmila Hamplová