Výše odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání by se podle návrhu ministerstva zdravotnictví (MZd) měla nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Dosud se bodová hodnota stanovená pro konkrétní zdravotní potíže násobila fixní částkou, nově by mělo jít o jedno procento z průměrné mzdy v daném roce. Ve středu by měl změnu obsaženou v nařízení vlády kabinet projednat. Platit byl mělo od 1. ledna 2023.
„Zásadním důvodem novely nařízení vlády je nutnost úpravy hodnoty jednoho bodu v rámci bodového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je již od roku 2015, kdy nařízení vlády nabylo účinnosti, neměnná,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.
Problematikou se v roce 2021 zabýval i Ústavní soud, na jehož verdikt nařízení také reaguje. Vyhověl stížnosti zedníka, který utrpěl vážný úraz jako spolujezdec ve firemním autě. Náhrada vypočtená podle zákoníku práce a souvisejícího vládního nařízení byla nižší, než by mu náležela podle občanského zákoníku a navazující metodiky. Za ztížení společenského uplatnění následkem pracovního úrazu dostal 250.000 korun, revizní znalecký posudek určil výší náhrady na 712.000 korun.
V současném nařízení vlády je hodnota jednoho bodu 250 korun, nově to bude jedno procento průměrné mzdy v národním hospodářství v prvním a třetím čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Například v prvním čtvrtletí letošního roku byla průměrná mzdy 37.929 Kč, hodnota bodu by tedy byla asi 379 korun.
V příloze nařízení jsou pak stanovené bodové hodnoty různých druhů zranění a nemocí z povolání. Například úpal z horka má hodnotu 15 bodů, zlomenina holenní kosti za 80 až 120 bodů a drtivé poranění obličeje 400 až 600 bodů a různé druhy rakoviny podle závažnosti 4000 až 6000 bodů. Nově se do seznamu přidává chronické onemocnění bederní páteře.
Mohlo by vás zajímat
Stanovení hodnoty bodu fixní částkou kritizoval v připomínkách k návrhu i Nejvyšší soud. „Postavení poškozených zaměstnanců se (…) neustále zhoršuje již pouhým plynutím času, neboť pevně fixovaná hodnota bodu v důsledku obecného nárůstu cenové hladiny ztrácí reálnou hodnotu. Takto nastavený mechanismus se v inflačním prostředí, kde se ztráty na kupní síle nominálně určené částky každým rokem kumulují, stává více a více nespravedlivým,“ uvedl. Ministerstvo proto v návrhu místo jednorázového zvýšení zvolilo výpočet podle průměrné mzdy.
V první pololetí letošního roku se v práci zranilo 23.278 zaměstnanců, téměř stejně jako za stejné období v loňském roce. Na 40 pracovníků přišlo při výkonu zaměstnání o život. Nejvíce úrazů zaznamenal sektor zpracovatelského průmyslu. Vyplývá to z dat, které zveřejnil Český statistický úřad. Průměrná vymožená částka za pracovní úraz se podle statistik společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje, se letos vyšplhala na 569.000 korun.
-čtk-