„Demografická křivka jednoznačně není příznivá, ale já pevně věřím, že počet nových sester bude stoupat. V současné době se jejich nedostatek zastavil, ale potřebujeme, aby ta křivka začala narůstat,“ řekla na druhém ročníku konference Zdravotnického deníku Personální management v nemocnicích prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Mluvila o možnostech náboru, vzdělávání a motivaci nových sester a dalšího nelékařského personálu, o tom, jak zdravotnické profese změnil covid, jaké problémy spatřuje při etablování ukrajinských pracovníků do českého zdravotnictví, i o tom, jak a proč posílit kompetence sester.
V souvislosti se snahou navýšit počty zdravotníků ocenila Martina Šochmanová stoupající počty studentů zdravotnických oborů na středních a vyšších odborných školách: „Máme 890 studentů na vysokých odborných školách a necelé čtyři tisíce studentů na středních zdravotnických školách, které jsou základním stavebním kamenem pro další působení v nelékařských zdravotnických profesích.“ Vyzdvihla i projekt Studuj zdrávku, který má motivovat žáky na školách základních. Otázkou podle ní ale je, zda budou studenti schopni do nastoupit do zdravotnického provozu a setrvat v něm.
Hlavním důvodem, proč dnes zaměstnanci ze zdravotnictví odcházejí, už přitom podle ní nejsou peníze. „Už to není primárně otázka platová, jako tomu bylo před několika lety. Platy se nestále navyšují, byly bychom rády, aby se byly ještě vyšší, ale musíme stát nohama na zemi,“ řekla Šochmanová. Větším problémem je podle ní přechod ze studia do praxe. „Nelékařští pracovníci po studiu zjistí, že nejsou tu práci schopni vykonávat, že není taková, jakou si jí představovali a že na ní nestačí. Práce nelékařského personálu představuje obrovskou psychickou i fyzickou zátěž, ti lidé musí být orientováni v legislativě a musí zvládnout velký nápor, což není jednoduché.
Covid zvládnutý na jedničku
„V jiných oborech dochází k propouštění a to by nám mělo přivést nové lidi do zdravotnictví,“ uvedla také Šochmanová. A doplnila, jaký by měl být postup: „Připravili jsme s ministerstvem zdravotnictví program pro nově přicházející sestry. V rámci kvalifikačního kurzu bychom rádi rychleji vzdělali jak ošetřovatele, tak praktické sestry. Tento program by měl být v nejbližší době na ministerstvu akreditován a měl by být spuštěn na začátku nového roku, nejdříve na Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně.“ Šochmanová je přesvědčená, že program v praxi zafunguje. „Věřím, že zaujme lidi, kteří nemohou sehnat práci, ti se rychle rekvalifikují a budou schopni pracovat ve zdravotnictví,“ dodala prezidentka České asociace sester.
Šochmanová přiznává, že měla obavy z úbytku zdravotníků i zájemců o práci ve zdravotnictví kvůli extrémní zátěži při covidu, tyto obavy se ale nenaplnily: „A nemám ani zprávy, že by někdo při velké zátěži covidem opustil svou práci. Naopak, všichni zdravotníci si zaslouží velké poděkování, protože zvládli obrovský nápor práce ve stejném počtu. Naše počty se při covidu nenavýšily, zato extrémně stoupla pracovní zátěž, ať už kvůli používání ochranných prostředků, tak i kvůli velkému objemu testování a očkování.“
Ukrajince vítáme, musí ale umět česky
Nabírání zahraničních zaměstnanců je podle Šochmanové další přirozenou cestou, jak posílit počty zdravotníků: „Je to běžný jev v celém světě. I my jsme připraveni zahraničním zájemcům o práci pomoci, ale zájem musí být na obou stranách.“ Prezidentka České asociace sester v souvislosti s etablování sester přicházejících z válkou zmítané Ukrajiny pochválila ministerstvo zdravotnictví za to, že v začátcích války na Ukrajině nesnížilo požadavky na nostrifikaci nelékařských pracovníků přicházejících z této země. „Takže sestry, které přicházejí z Ukrajiny, musí splňovat stejné požadavky jako před válečným konfliktem,“ řekla Šochmanová.
Za největší problém u některých zahraničních uchazečů o práci ve zdravotnictví považuje jazykovou bariéru: „Pokud lidi pustíme do systému, aniž by dokázali dobře komunikovat v češtině, přináší to velkou zátěž a komplikace pro stávající zaměstnance. A v kolektivech na odděleních to způsobuje problémy. Získají sice pracovníky navíc, ale vlastně se o ně musí do jisté míry starat. Přináší to zátěž, konflikty a demotivaci.“ Proto je podle Šochmanové přínosné, že musí zahraniční zájemci podstoupit zkoušku, která probíhá ve třech kolech. I to, že mají cizinci možnost přihlásit se na intenzivní kurz češtiny, která je ke zkouškám připraví.
Když válečný konflikt začal, myslela si Šochmanová, že bude příliv nelékařského zdravotnického personálu masivní, to se ale nestalo. „K obrovskému nárůstu nedošlo. Souvisí to i s tím, že když zahraničním uchazečům o práci nabízíme, aby se zapojili do práce na nižším stupni, než je například všeobecná sestra, a oni o to většinou nemají zájem. Mám zkušenosti, že je tato varianta příliš neoslovuje. Případně se stává, že takoví lidé nastoupí, ale velmi záhy svůj pracovní poměr ukončí, protože je pro ně práce příliš náročná.
Zapojit více administrátorů a posílit kompetence sester
Pomoci českému zdravotnictví může podle prezidentky České asociace sester i změna personálních struktur a přenastavení péče. „Myslím, že je na čase začlenit do systému zdravotnictví daleko více lidí z nezdravotnických profesí. Myslím, že do ambulantních provozů můžeme s klidným svědomím začlenit daleko více administrátorů a lidí, kteří nemají zdravotnické vzdělání, protože práci, která tam dnes je, úplně v pohodě zvládnou,“ uvedla Šochmanová. Běžná ambulantní péče podle ní unese i poměr jedna třetina administrátorů a dvě třetiny zdravotníků.
Podle Šochmanové přišel čas zamyslet i nad tím, jaké budou kompetence všech členů multidisciplinárního týmu: „Řadu kompetencí může dnes převzít sestra za lékaře. A řadu kompetencí může za sestru převzít ošetřovatel a následně sanitář. Na takovou změnu bychom si ale museli zvyknout. Ve zdravotnictví jedeme v systému, kdy mi všichni říkají ‚my už to tady takhle děláme dvacet let, už to nechceme měnit‘. A na jakoukoli změnu, se kterou přicházím, reagují slovy, že by to nešlo. Mnozí lékaři se zlobí a říkají, že nikdy nepřipustí změnu, aby sestry přebraly některé vyšší kompetence, ale první vlaštovka byla vypuštěna a my bychom na ni rádi navázali.“
„Chápu, že je to pro lékaře ožehavé téma, ale my nechceme, aby sestra určovala diagnózu nebo nastavovala léčbu. Já prostě to, aby sestra mohla preskribovat chronickou medikaci, považuji za smysluplné a myslím, že je to správná cesta. Stejně tak by podle mne sestra v sociálních službách mohla pacientovi, který má zjištěnou teplotu nebo horečku, podat antipyretikum. Mělo by to ale být striktně vázáno na adekvátní vzdělání, ne každá sestra vyjde ze školy, takovou kompetenci získá,“ uzavřela Martina Šochmanová.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Konference personální řízení nemocnic se konala za laskavé podpory OKbase – SW řešení pro digitalizaci HR procesů od společnosti OKsystem a.s..
