Polovina roku 2023 je termín, do kterého by Spolkové ministerstvo zdravotnictví mělo předložit návrh zákona o digitalizaci německého zdravotnictví. Na středeční konferenci k digitalizaci tento závazek oznámil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD), píše odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Karl Lauterbach zdůraznil, že digitalizace zdravotnického systému je těžištěm jeho práce jako šéfa resortu zdravotnictví, a to spolu s reformou nemocniční struktury. Ministr uvedl, že díky výměně názorů se svými lékařskými kolegy ze Spojených států a pozorování tamní situace v oblasti digitalizace přesně ví, jak dalece Německo zaostává.
Spolkový ministr zdravotnictví nešetřil na adresu digitalizace německého zdravotnictví kritikou. „Žádná země na světě by nespoléhala na naše data,“ řekl Karl Lauterbach na konferenci spolku Bitkom, který se zabývá digitalizační agendou. Konference se tentokrát věnovala právě digitalizaci zdravotnictví.
Lauterbach: Digitalizaci nelze uspěchat na úkor ochrany dat
Lauterbach na porovnání zkušeností se sběrem a využití dat během koronavirové pandemie v USA, Izraeli a Německu demonstroval, jak Německo ztratilo v digitalizaci zdravotnictví krok s ostatními. Německá data podle něho nejsou dostatečně ověřená, nejsou reprezentativní a mají řadu nedostatků jako například chybějící údaje o komorbiditách.
Naproti tomu státy jako USA nebo Izrael dokázaly data využít mnohem efektivněji, což se projevovalo například při výzkumu vedlejších účinků a interakcí vakcín proti koronaviru. Obě země disponovaly digitalizovaným prostředím pro shromažďování a využívání zdravotnických dat.
Německo se v zásadě zmohlo pouze na vyvinutí aplikace, která měla varovat občany před rizikem nákazy. Na druhé straně díky pandemii se několik digitalizačních prvků začalo ve zdravotnickém systému prosazovat spontánně na základě poptávky například po telemedicíně nebo očkovacích certifikátech.
Podle Lauterbacha je zásadní mít pro digitalizaci celkovou strategii. „Je to velmi potřebné,“ řekl s tím, že Spolkové ministerstvo zdravotnictví v nadcházejícím roce učiní v tomto směru důležitá rozhodnutí. Klíčovou otázkou se však stane ochrana dat. „O tomto tématu budeme muset diskutovat otevřeněji. Stále existuje mnoho věcí, které jsou v ochraně dat pacientů nedořešených, a i proto v digitalizaci zaostáváme,“ dodal Lauterbach. Podle něho však nelze digitalizaci uspěchat právě na úkor ochrany pacientských dat.
Je to vina všech
Že digitalizace zdravotnictví v Německu neprobíhá hladce, je vina všech, kteří se na zdravotnictví nějak podílejí. „Včetně lékařů,“ řekl prezident Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt. Před lety se totiž vůči digitalizaci mnoho lékařů negativně vymezovalo a zastávalo skeptický postoj k zavádění digitalizačních prvků. A to zejména kvůli obavám ze sběru a uchovávání dat. „Existovala vážná obava, že by mohla být narušena důvěrnost lékařských informací,“ dodal Reinhardt.
Jenže za poslední roky se postoj lékařů k digitalizaci změnil. Mnoho digitálních řešení si už cestu ke každodenní lékařské praxi našlo. „Přesto je míra digitalizace, kterou si lze technicky i teoreticky představit, ještě velmi vzdálená,“ řekl také šéf Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt.
Změnu postoje lékařů i pacientů k digitalizaci potvrzuje čerstvý průzkum spolku Bitkom. Vyplývá z něho, že asi čtvrtina pacientů ve věku 16 až 29 let již hovořila s lékařem on-line, v případě pravidelných uživatelů internetu v rámci všech věkových skupin činí tento podíl 17 procent.
43 procent pacientů uvedlo, že videokonzultaci s lékařem ještě nikdy nevyužilo, ale že si to dokáže představit v budoucnu. Více než třetina (36 procent) dotázaných je skeptická a uvedla, že by videokonzultace nevyužila.
-cik-
