Rostoucí počet respiračních onemocnění mezi dětmi v Německu v kombinaci s nedostatkem léků pro snižování horečky či antibiotik aktivizoval tamní politiky. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) přispěchal s rychlou podporou pediatrů v podobě příplatků za dodatečné služby. Nejedná se ale o jediné opatření, kterým politici chtějí přetíženým dětským lékařům ulevit, píše odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach předloží Spolkovému sněmu tři opatření, jejichž cílem má být úleva v nastalé krizi pediatrické péče. Ta je vyvolána kombinací dvou faktorů, a to zvyšujícím se počtem respiračních onemocnění u dětí a nedostatkem léků, jimiž se právě u dětí snižuje horečka a pomáhá se jim od bolesti. Vedle toho v řadě lékáren chybí také antibiotika.
„U dětských lékařů bude zajištěno, že každá doplňková služba bude plně hrazena. Takové opatření bude možné zajistit s okamžitou platností,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt šéf zdravotnického rezortu Lauterbach. Dětští lékaři jsou totiž v Německu odměňováni na základě výkonů ohodnocených pevnými cenami, tedy nikoli podle skutečných výdajů, což mimo jiné nečiní pediatrii atraktivním oborem medicíny.
Větší motivace ke studiu pediatrie
Vedle toho hodlá Lauterbach představí také střednědobá opatření, která mají motivovat k tomu, aby si více studentů medicíny vybíralo pediatrii jako svou specializaci. Podle Luaterbacha je totiž pediatrie trvale podhodnocena, proto si ji volí příliš málo mediků. Šéf zdravotnického rezortu rovněž přislíbil představení časového harmonogramu, podle kterého se podmínky v pediatrii budou zlepšovat.
Z krátkodobého hlediska chce Lauterbach požádat o pomoc také samosprávu. A v neposlední řadě chce spolkový ministr zdravotnictví otevřít pediatrii také zdravotním sestrám, které doposud pracují v jiných oblastech medicíny.
Lauterbach se svým plánem našel podporu i u Zelených, jejichž odborný mluvčí pro zdravotnictví Janosch Dahmen ministrovy návrhy podporuje. Ale zároveň si dovede představit ještě další opatření, která by pomohla tu nejhorší krizi vyřešit.
Telemedicína za plnou úhradu
Pediatři by podle Dahmena měli mít možnost poskytovat zdravotní péči prostřednictvím telemedicíny, tedy videokonzultací, a to „za plnou úhradu“. Rovněž Dahmen podporuje příplatky pediatrům, a to především v regionech, kde je nedostatek pediatrické péče. A pokud to nebude stačit, měli by rodiče mít možnost využít služeb soukromých lékařů, a využití jejich služeb by mělo být hrazeno ze zákonného zdravotního pojištění, a to i bez předchozího schválení právě pojišťovnou.
Zelení navrhují také opatření, jimiž by se dal řešit nedostatek některých léků. Lékárníci by totiž mohli sami nezávisle a bez nového předpisu ošetřujícího lékaře vyrábět nedostatkové léky. To by se týkalo především sirupů proti horečce, které se používají při léčbě akutních respiračních onemocnění.
Lékárníci by mohli rovněž vydávat alternativní léčivé přípravky, aniž by museli vydávat nový recept po telefonické konzultaci s ošetřujícím lékařem. „Aktuální růst počtu případů různých respiračních onemocnění vede k extrémně vysoké zátěži zdravotnického systému, zejména v dětských nemocnicích a dětských ordinacích. Zdravotní péče je navíc v současnosti v alarmujícím rozsahu omezena,“ vysvětlil pro Deutsches Ärzteblatt Janosch Dahmen návrhy, s nimiž přicházejí Zelení.
Ulevte nám s byrokracií, apeluje šéf německých nemocnic
Respirační onemocnění ale v Německu nedrtí jen dětské pacienty. Řada těchto chorob řádí i mezi nemocničním personálem, čímž se faktická kapacita také v případě dětských klinik nebývale omezuje. „Nyní nám chybí devět až deset procent zaměstnanců, protože zhruba každý desátý je nemocný,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt ředitel Německé nemocniční společnosti (DKG) Gerald Gaβ.
To je zhruba o 30 až 40 procent horší stav, než bývá v tomto ročním období obvyklé. Řada nemocničních zaměstnanců je postižena infekčními nemocemi. Vedle koronaviru se na nich podílí také chřipka nebo RS viry, jež primárně postihují děti. Personální situace je v německých nemocnicích napjatá. „V důsledku toho jsou v řadě klinik blokována lůžka nebo se musí odhlašovat celá oddělení. Nemůžeme ošetřovat, pokud počet zaměstnanců klesne pod limity, které jsou nastaveny zákonem,“ dodal Gaβ.
Podle něho jsou obzvláště postiženy právě dětské nemocnice. „Pracuje tam primárně personál, který má speciální školení. Není tak jednoduché jej nahradit personálem z oddělení pro dospělé pacienty,“ vysvětlil šéf DKG. Jednoduché řešení podle Gaβe neexistuje. „Určitou úlevu by představovalo částečné osvobození od byrokratických povinností. Ministr zdravotnictví by v tomto měl nechat nemocnicím určitý prostor. Mělo by se zdůrazňovat, že sestry musí zdokumentovat jen to nejnutnější, co je pro léčbu pacienta důležité. Jinak se mohou soustředit na péči,“ dodal Gerald Gaβ.
-cik-
