Ombudsman apeluje na ministerstvo vnitra, aby vyjasnilo vydávání zbrojních průkazů, pokud trvá na složení teoretické zkoušky v češtině bez tlumočníka. Na veřejného ochránce práv se obrátila Němka, která má průkaz z Německa, žije v ČR, ale nemluví česky. Prokázat znalost češtiny u zbrojního průkazu má za diskriminační. Český zbrojní průkaz je doklad národní povahy a platí jen na území. Ombudsman šetřením diskriminaci neshledal.
Občanka Německa žije v České republice čtyři roky a podle svých slov zbrojní průkaz má už z Německa. Zkoušku ale chtěla složit rovněž v České republice. To se kvůli podmínce vypracovat teoretickou část v češtině bez pomoci tlumočníka ukázalo jako nemožné.
„Stěžovatelka je občankou Německa s přechodným pobytem v České republice a nehovoří česky. Chtěla by si požádat o vydání zbrojního průkazu, k čemuž je podle zákona třeba prokázat odbornou způsobilost vykonáním zkoušky, která se skládá z teoretické části prováděné formou písemného testu a z praktické části,“ objasňuje fakta ombudsman.
Otázky v jiném jazyce i tlumočníka zapovídá zákon
Zatímco pro praxi není čeština nutná, teoretický test musí uchazeč o zbrojní průkaz zvládnout v češtině. Praktickou zkoušku lze vykonat v cizím jazyce, „pokud jím s uchazečem komunikuje přímo zkušební komisař“. Teoretický test je ale třeba vypracovat v češtině a bez tlumočníka. „Tento požadavek podle stěžovatelky drtivé většině cizinců znemožňuje zkoušku složit a je diskriminační. Stěžovatelka se proto domáhá toho, aby mohla zkoušku absolvovat s tlumočníkem nebo s překladem otázek v písemném testu,“ popisuje situaci veřejný ochránce práv.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Irena Válová
