Více než tři sta staveb je v ohrožení. Ministerstvo zavádí metodiku, jak zohlednit drastický nárůst cen

Ministerstvo dopravy vyhovělo zhotovitelům velkých staveb a zavádí metodiku, která umožní firmám bez inflační doložky ve smlouvě zohlednit růst cen za dopravní a vodní stavby v ceně účtované složkám státu. Týká se to staveb s cenou vyšší než šest milionů s DPH a referenční událostí je vpád Ruska na Ukrajinu. Firmy musí svými výpočty prokázat, že materiál nepořídí za cenu platnou před 24. únorem 2022 a že nemohly novou cenu předvídat. Bez kompenzací není možné dokončit 350 kontraktů. Ke zdražení vedla opatření vlád v pandemii i úbytek pracovníků kvůli válce.

Metodika bude aplikována pouze v případě smluvních kontraktů s datem po 24. únoru 2022, což je datum začátku invaze Ruska na Ukrajinu. „Po tomto datu již zhotovitelé měli předpokládat zvýšený nárůst cen a zohlednit ho do svých nabídek,“ uvádí ministerstvo dopravy v informaci poskytnuté vládě.

„Metodika bude dále aplikována pouze v případě smluvních kontraktů s nabídkovou cenou (přijatá smluvní částka) vyšší než 6 mil. Kč bez DPH. Tato hranice byla zvolena v návaznosti na hranici zakázek malého rozsahu pro stavební práce dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky s hodnotou nižší než 6 mil. Kč jsou zpravidla zakázky na malá díla, s dobou realizace v řádu několika málo týdnů,“ vysvětluje ministerstvo dopravy.

Další podmínkou poskytnutí platby je podle Metodiky ověření v každém konkrétním případě (tedy v případě konkrétní stavby a konkrétních komodit/materiálů), že došlo k takové změně situace, v jejíž důsledku nemůže zhotovitel konkrétní materiálové skupiny pořídit za cenu, za kterou byl schopen komodity pořídit před 24. únorem 2022. „Toto ověření bude probíhat na vzorku dokladů, reprezentujících 35 procent zabudovaného materiálu u každé z komodit, o jejichž kompenzaci bude zhotovitel žádat,“ informuje ministerstvo dopravy vládu. Ověření celého objemu materiálu není technicky možné, dodává ministerstvo.

Abnormální zdražení znemožňuje dokončení staveb

Ministerstvo dopravy tím vyhovělo zhotovitelům staveb dopravní a vodní infrastruktury, kteří se hromadně obrátili na Ředitelství silnic a dálnic, na Správu železnic nebo na Ředitelství vodních cest s finančními nároky, které v souvislosti s růstem cen uplatňují oproti smlouvám. Kvůli abnormálnímu nárůstu cen za materiál a produkty nebudou bez náhrady schopni stavby dokončit. Ministerstvo dopravy předkládá Metodiku k řešení cen materiálů na stavbách dopravní a vodní infrastruktury vládě jako informaci.

„Na Správu železnic se obrátili s nároky na navýšení cen zhotovitelé zhruba u 50 akcí. V případě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se jednalo o zhotovitele 22 investičních akcí, kdy zhotovitelé ve všech případech argumentovali nemožností dokončení plnění v případě, že ke kompenzaci nedojde. Obdobně se na ŘSD obrátili zhotovitelé neinvestičních akcí, tj. zejména oprav a údržby, což se týká bezmála 280 kontraktů,“ uvádí se v informaci pro vládu k Metodice.

Mohlo by vás zajímat

Civilizační choroby brzy zahltí české zdravotnictví. Musíme zlepšit cestu pacienta systémem, říkají odborníci

Podle Metodiky způsobil cenové excesy a poruchy trhu „abnormální a nepředvídatelný růst cen, ke kterému dochází od roku 2021“. Kumulativně přitom působilo pět faktorů: Opatření vlád v celosvětové pandemii Covid-19 zavedená od roku 2020, dále omezení mezinárodní lodní přepravy materiálů a zboží a významné zvýšení cen přepravy – zejména lodní. Následuje růst poptávky a růst inflace spojený s kumulací volného kapitálu a nízkou ceno peněz. A konečně, zahájení válečného konfliktu na Ukrajině s důsledkem snížené nabídky materiálů a výrobků i pracovní síly.

Trh trpí nedostatkem vybraných komodit

„Za jednu ze zásadních příčin cenových výkyvů vybraných komodit (především oceli, železa, výrobků z oceli a železa a asfaltových směsí) je přitom třeba považovat i nedostatek vybraných komodit na relevantním trhu, což samo o sobě vytváří další významné riziko pro realizaci staveb,“ uvádí přímo v Metodice ministerstvo dopravy.

Za klíčové komodity pro Metodiku pak ministerstvo označuje následující: „ocel – betonářská výztuž, konstrukční ocel, svodidla, ocel – kolejnice a výhybky, asfaltové směsi, betonové směsi, kamenivo drcené a těžené včetně směsí těchto kameniv (např. směs pro mechanicky zpevněné kamenivo) a hydraulická pojiva pro zlepšování zemin a podkladních vrstev,“ přičemž zdůrazňuje, že Metodiku lze uplatnit jen na nově nakoupený materiál, nikoli na materiál ušetřený. U zmíněných položek přichází podle ministerstva aplikace Metodiky v úvahu, jejich aplikace však není bezvýhradná.

Podle Metodiky je nárůst cen obvykle ve smlouvách pokryt valorizací ceny díla. „Odlišná situace však nastává v případě, kdy kompenzace ve formě valorizace ceny díla sjednaná není, respektive je sjednaná s odkladem (tedy v prvním roce po základním datu není valorizace kompenzována, nebo je určitá kompenzace cenového nárůstu uplatňována až po uplynutí původní doby pro dokončení) a zároveň dochází k excesivnímu růstu cen vstupů stavební výroby, který obezřetně jednající zhotovitel při předložení nabídky nemohl předpokládat,“ vysvětluje se v Metodice. Je-li důvodem nárůstu cen například konflikt na Ukrajině, dodává k tomu Metodika.

V rámci „přípustnosti změny závazku“ proto bude muset zhotovitel prokázat, zda u zmíněných materiálů došlo k mimořádným okolnostem, které nebylo možné v době podání cenové nabídky rozumně očekávat, předvídat nebo dovodit. A dále, zda jsou splněna ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

Srovnávací ceny k 24. únoru stanoví ÚRS

Rozhodným obdobím pak bude doba po datu 24. února 2022. „Růst cen vybraných komodit, ke kterému došlo zejména v souvislosti s obnovením stavební výroby po ukončení restriktivních opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, se sice významnou měrou podílel na cenové úrovni před zahájením konfliktu na Ukrajině, ale sám o sobě ještě nedosáhl takového významu, který by zdůvodňoval změnu uzavřených závazků ze strany jednotlivých zadavatelů,“ uvádí se v Metodice. Tím zásadním významem byla až invaze na Ukrajinu.

Vývoj cen bude v procesu kompenzací porovnáván vůči „stanovenému statistickému zdroji“. Primárně byl takovým zdrojem určen Ústav racionalizace ve stavebnictví (ÚRS) a jím stanovené ceny k 24. únoru 2022, uvádí se v Metodice, která dále obsahuje vzorce pro výpočty indexů předvídatelnosti i míry změny.

„Platba zhotoviteli pak bude ve výši 50 procent navýšení ceny konkrétní materiálové skupiny, ke kterému dojde u konkrétní materiálové skupiny v příslušném měsíci nad základní cenovou úroveň vynásobenou indexem předvídatelnosti, v případě smluvních kontraktů uzavřených dle smluvních podmínek pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem na základě červené a žluté knihy FIDIC, které neobsahují kompenzaci růstu cen v podobě valorizace v původní době pro dokončení,“ píše se v Metodice.

Irena Válová

Článek vyšel na portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do portfolia nakladatelství Media Network.