Výzva českého předsednictví k přijetí evropského akčního plánu pro vzácná onemocnění, kterou Češi představili na odborné konferenci v říjnu v Praze, nakonec podpořilo 22 z 27 členských zemí Evropské unie. Zdravotnickému deníku to potvrdil jeden z hlavních odborných garantů této předsednické priority a vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění při Fakultní nemocnici Motol Milan Macek. Zatím však není jasné, jak se k výzvě postaví Evropská komise a zda plán skutečně připraví.
Když ministr zdravotnictví Vlastimil Válek hovořil v závěru zasedání ministrů zdravotnictví zemí EU v pátek 9. prosince v Bruselu o konferencích uspořádaných českým předsednictvím v Radě EU, u tématu vzácných onemocnění zmínil, že výzvu k přijetí evropského akčního plánu, která na konferenci zazněla, podpořilo aktivně již dvacet států. Jak však pro Zdravotnický deník dále upřesnil vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění při FN Motol a přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol Milan Macek, toto číslo se posléze ještě zvýšilo. „Nakonec k výzvě oficiálně přistoupilo 22 států z 27, to je skvělá zpráva,“ říká Macek.
Za velký úspěch to považuje i mezinárodní nezisková organizace EURORDIS, která sdružuje přes tisícovku pacientských organizací ze 74 zemí a zpracování evropského plánu dlouhodobě prosazuje. Ve svém komentáři upřesňuje, že státy, které výzvu podpořily, představují 81,6 procent populace EU. „To je již silné vyjádření podpory vyslané napříč Evropskou unií pro to, aby vznikla komplexní strategie pro vzácná onemocnění,“ uvádí EURORDIS. „Posiluje to stejnou výzvu Evropského parlamentu a shodu všech zúčastněných stran z komunity vzácných onemocnění. Nyní máme politický konsensus: je třeba udělat více pro zlepšení života 30 milionů lidí žijících v EU se vzácným onemocněním,“ dodává k tomu výkonný ředitel EURORDISu Yann Le Cam.
Pět kroků pro třicet milionů
Téma vzácných onemocnění bylo jednou z hlavním tematických priorit právě končícího českého předsednictví v Radě EU v oblasti zdravotnictví. Jde o oblast, kde si čeští experti vydobyli na evropské scéně svými úspěchy na poli diagnostiky a péče značný respekt. A nejen to, Česko zde tematicky přímo navázalo na své první předsednictví v první polovině roku 2009, kdy se na úrovni Rady EU podařilo – za aktivního přispění stejných českých odborníků, kteří s rezortem spolupracovali i letos – dojednat a přijmout společná doporučení o tom, co by se v oblasti vzácných onemocnění na úrovni EU mělo udělat. I tato doporučení vedla o několik let později k legislativnímu zakotvení evropských referenčních sítí sdružujících centra excelence. Ta jsou dnes klíčovou součástí péče o pacienty se vzácným onemocněním.
Jak Yann Le Cam popsal na mezinárodní odborné konferenci, která se uskutečnila v květnu v Praze, v současné době již nastal čas posunout téma vzácných onemocnění na evropské úrovni zase dál a zaujmout komplexnější přístup. Ten by měl vyústit k přijetí celoevropské strategie podobné Evropskému plánu boje proti rakovině. Obsahoval by například doporučení v oblasti včasné diagnostiky a přístupu k adekvátní léčbě až po otázky výzkumu a vývoje (účinná léčba existuje jen pro zhruba šest procent vzácných chorob), sociální péče a nelze vynechat ani využití dat. Právě ta jsou pro další pokrok ve výzkumu a vývoji léků na vzácná onemocnění naprosto nezbytná.
V této ambici ho podpořili Češi předsedající letos v druhé polovině roku Radě EU. Konkrétní výzva ke zpracování plánu se nakonec objevila na čelním místě dokumentu, který se stal hlavním výstupem zmíněné předsednické konference v říjnu Praze. Tato „Výzva k akci“ směřující k vypracování nového evropského politického rámce v oblasti vzácných onemocnění obsahuje pět konkrétních kroků, které by měly členské země EU ve spolupráci s Evropskou komisí podniknout: přijmout Evropský akční plán v oblasti vzácných onemocnění, podpořit rozvoj včasné diagnostiky, využít chystanou revizi lékové legislativy k dalšímu rozvoji systému pobídek pro farmaceutický průmysl pro výzkum a vývoj nových terapií, rozvíjet nástroje vedoucí ke zlepšení přístupu k péči a podpořit začleňování evropských referenčních sítí do národních zdravotnických a sociálních systémů.
„Evropská unie je v oblasti vzácných onemocnění klíčovým aktérem a hraje ústřední roli při vytváření prostředí, které stimuluje spolupráci a koordinaci mezi členskými státy,“ uvedl k tomu ministr Válek na prosincovém jednání ministrů.
Chybí strategický rámec pro již probíhající aktivity
„Konference českého předsednictví upozornily na problémy, na nichž pracujeme a poskytly nám mnoho podkladů pro řadu oblastí v našem portfoliu,“ zareagovala stručně na vystoupení ministra Válka eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová (vedle vzácných onemocnění uspořádali Češi konference také k problematice onkologie a očkování – pozn.red.). Zatím tedy není jasné, jak se k iniciativě postaví hlavní adresát výzvy – Evropská komise, k níž úkol sepsat takovou evropskou strategii směřuje především.
O iniciativě je přitom komisařka velmi dobře informována, a to i díky svému setkání s Yannem Le Camem a jeho spolupracovníky, včetně profesora Macka, které se uskutečnilo o tři dny dříve a kde jí byl obsah výzvy a podpora ze strany zemí EU i odborné a pacientské komunity představena. Komisařka to nicméně na svém twitterovém účtu posléze prezentovala především jako setkání k připravované revizi lékové legislativy.
„S komisařkou Kyriakidesovou jsme vedli konstruktivní dialog o evropském akčním plánu pro vzácná onemocnění i o lékové legislativě před zasedáním Rady ministrů,“ sdělila Zdravotnickému deníku na dotaz ohledně reakce komisařky na tomto setkání Jenny Steele, vedoucí komunikace EURORDISu. Věří nicméně, že se komisařce podařilo předat klíčové sdělení, a to, že evropský akční plán „by stanovil společné a měřitelné cíle, poskytl holistický a celoživotní pohled a překlenul nedostatky vyplývající z různorodé legislativy, která se dotýká dat, výzkumu, léčby, zdravotní a sociální péče, a také z různých národních a unijních iniciativ.“
„Upozornili jsme komisařku, že akční plán by byl hnací silou Evropské zdravotní unie a směřoval by k cílům (finančních programů) EU4Health a Horizont Evropa,“ dodává Jenny Steele s tím, že mnoho prvků plánu je již zavedeno, nicméně chybí strategický rámec se sdílenými cíli. „Potřebujeme ekosystém, který zajistí, aby toto úsilí neprobíhalo ve vzduchoprázdnu, abychom zajistili sdílení odborných znalostí a optimalizaci inovací s cílem dosáhnout nejlepších výsledků pro pacienty z dlouhodobého hlediska,“ uzavírá.
Pracujeme na tom, aby se výzvě dostalo sluchu
„Chci, aby tento plán spatřil světlo světa co nejdříve,“ prohlásil ministr Válek v nedávném rozhovoru pro EURORDIS. Yann Le Cam by byl podle svých slov rád, aby se tak stalo do konce roku 2023. V pracovním programu Evropské komise pro příští rok nicméně o vzniku evropského plánu není ani zmínka. Vzácná onemocnění jako svoji prioritu nezmiňuje ve svém programu ani nadcházející švédské předsednictví, které bude stát v čele Rady EU od 1. ledna.
„Švédské předsednictví plánuje uspořádat konferenci k onkologii a další konferenci, jejíž jednu část věnuje také vzácným onemocněním. Naváží tak na práci v rámci předsednictví tria (Francie, ČR, Švédsko – pozn.red.),“ sdělila na dotaz Zdravotnického deníku, zda Švédové budou na Čechy v této iniciativě navazovat, tisková mluvčí pro české předsednictví MZČR Eliška Machová.
Podle Milana Macka bude Evropské komisi i švédskému předsednictví předán finální soubor dokumentů s výstupy českého předsednictví, včetně obsahu výzvy a informace o rozsahu podpory jak ze strany zemí EU, tak odborné i pacientské komunity. „Stále na tom pracujeme, aby se výzvě dostalo sluchu,“ zdůraznil.
Podle něj se během českého předsednictví, a také v době před ním, odvedl velký kus dobré práce, zorganizovaly se dvě úspěšné mezinárodní odborné akce (technické setkání ke screeningu novorozenců v červenci v Brně a pak zmíněná konference v říjnu v Praze), které zanechaly pozitivní dojem. „Jsme tedy trochu zklamaní tím, že se výzvě k akci a její podpoře ze strany členských států nedostalo většího důrazu během jednání Rady ministrů v prosinci. Spolupráce s ministerstvem zdravotnictví a také Českou asociací pro vzácná onemocnění během předsednictví si ale vážíme. Doufáme, že výzva bude mít efekt a evropský plán nakonec vznikne,“ uzavírá Macek.
Helena Sedláčková
