Zdravotnictví tlačí personální bota. Pomoci může digitalizace, prevence i etablování ukrajinských lékařů do systému, tvrdí náměstek Pavlovic
České zdravotnictví stojí před velkým personálním problémem – v následujících letech bude více lidí potřebovat zdravotní péči a zdá se, že ubyde těch, kteří jim ji budou schopni poskytnout, varoval na konferenci Zdravotnického deníku Personální management v nemocnicích náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. A zároveň představil, jaké jsou vize ministerstva, které mají tento negativní scénář zvrátit. Pomoci mají digitalizace, debyrokratizace, reforma kompetencí, prevence, ale i rychlé etablování lékařek a lékařů z Ukrajiny do českého zdravotního systému.
„Určujícím kritériem pro personální stabilizaci zdravotnictví je demografický vývoj. Všichni dobře víme, že do dvaceti let bude potřeba daleko více péče, než kolik je jí potřeba nyní. A zároveň bude počet osob, které ji budou schopny poskytovat, mnohem nižší. Jsou to dvě neúprosné křivky, které jdou proti sobě. Takže i kdybychom měli stále stejný počet lékařů, tak množství péče, které musí být schopni poskytovat, bude v budoucnu neustále narůstat,“ varoval Pavlovic. Zároveň ale dodal: „Je ale také nutné uvědomit si, že – i vlivem modernějších prostředků – má jeden dnes lékař na jednoho pacienta více času než kdy dříve.“
Pavlovic uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo strategický plán pod hlavičkou Zdraví 2030 – a personální stabilizace je jedním z jeho bodů. Připomněl i kampaň Studuj zdrávku, která probíhala před koronavirovou pandemií a která pomohla zvýšit počet zájemců o studium na středních a vyšších odborných zdravotnických školách. „ A já pevně věřím, že jakmile se situace kolem covidu uklidní, zase na ní navážeme, protože nepotřebujete mít jen lůžka, ale potřebujete i střední, vyšší, ale i nezdravotnický personál, aby bylo možné plynule reagovat na různé situace. To bylo ostatně velmi dobře vidět právě během covidu,“ řekl Pavlovic.
Zmínil také, že Ministerstvo zdravotnictví už pět let provozuje projekt sociální pomoci a intervence, který se zaměřuje na pomoc zdravotníkům, kterým hrozí vyhoření. „Zdravotnictví není sprint, ale maraton. Potřebujeme, aby lidé, kteří do systému zdravotnictví vstupují, byli schopni dělat svou práci dlouhodobě, tedy ne nějakých pět nebo šest let, ale opravdu dlouhých dvacet nebo třicet let. Takže nesmíme dopustit, aby vyhořeli,“ vysvětlil Pavlovic. A dodal: „První fáze tohoto programu byla ukončena, nyní pokračujeme fází další.“
Digitalizace ušetří lékařům spoustu času
Jedním z pilířů, na nichž má podle Pavlovice stát zefektivnění systému českého zdravotnictví, je digitalizace. „Během covidu bylo jasně vidět, kolik informací Ministerstvo zdravotnictví nemělo on-line k dispozici. Proto vznikl Národní dispečink lůžkové péče, který nám daleko lépe ukázal, jaké jsou skutečné lůžkové, ale i personální kapacity českého zdravotnictví,“ řekl Pavlovic. A pokračoval: „Věřím, že právě digitalizace je jedním ze způsobů, jak snížit zahlcení některých lékařů byrokracií a umožnit jim, aby se skutečně byli schopni cíleně více věnovat pacientům, a méně vyplňování papírů.“
Ideální stav je podle Pavlovice takový, kdy jsou všechny reporty a statistiky generovány do nemocničních informačních systémů (NIS) a lékař nemusí sedět v noci u počítače a vyplňovat nějaké další reporty. K tomu, aby se to podařilo, je potřeba mít jednotný datový standard českého zdravotnictví. „Což je jeden z velkých úkolů, před kterým nyní stojíme – postavit jednoznačně datový standard takový, který umožní všem prvkům v rezortu se mezi sebou propojit a sdílet mezi sebou všechna data, včetně třeba výsledků vyšetření, tak aby se zabránilo třeba zbytečným duplicitním laboratorním výkonům, a snížila se tak i nákladovost systému jako celku. A to všechno musí být v souladu i s evropskou iniciativou na sdílení dat, aby když se někdo bude chtít přestěhovat třeba do Německa, mohla jít jeho data s ním,“ vysvětlil Pavlovic.
„Doufám, že bychom mohli mít datový standard hotový do roku nebo do dvou. Pak ještě bude české zdravotnictví potřebovat nějaký čas na to, aby na něj mohlo přejít. Po tomto přechodu budou moci data mnohem lépe obíhat a lékaři ušetří spoustu hodin jen tím, že přestanou vyplňovat extra reporty. A my si budeme pro jejich reporty budeme schopni sáhnout do konkrétního NISu,“ uvedl Pavlovic. A zmínil i to, že vše bude probíhat daleko rychleji: „Dnes mají data velké zpoždění, půl roku nebo i rok. Takže o tom, co se v českém zdravotnictví děje, víme s velkým zpožděním.“
S tím podle Pavlovice souvisí i debyrokratizace, která může rozvázat lékařům, ale i dalšímu zdravotnickému personálu ruce, aby se mohli více věnovat pacientům. „U praktiků nebo pediatrů se bavme o tom, jaká potvrzení opravdu musí vystavovat. Tedy přestat z lékařů dělat úředníky, zajistit, aby například nemuseli vyplňovat omluvenky do škol, které má už ze zákona dělat zákonný zástupce. A přesto to některé školy vyžadují. Takže bude třeba i edukovat zaměstnance škol, jaké formuláře mohou po kom a kdy vyžadovat,“ řekl Pavlovic.
Mohlo by vás zajímat
Ukrajinští lékaři musí umět dobře česky
Lékařům může podle Pavlovice pomoci i reforma kompetencí, kterou ministerstvo připravuje. Například to, že některé zdravotní sestry budou moci nově předepisovat léky, uvedl náměstek ministra zdravotnictví.
Počty lékařů navýší i migrace z válkou zmítané Ukrajiny. Pavlovic nastínil, jak ukrajinské lékařky a lékaře v systému českého zdravotnictví co nejrychleji etablovat: „Základem je, aby dobře znali češtinu, protože to je jazyk, ve kterém budou muset vést zdravotní dokumentaci. V tom nám velmi pomáhá UNICEF, který financuje kurzy češtiny. Věřím, že bychom do konce příštího roku mít přes 800 úspěšných lékařů-absolventů těchto kurzů češtiny, kteří budou moci vstoupit do českého zdravotnického systému a následně projít všemi dalšími náležitými profesními zkouškami tak, aby se poté mohli zapojit do péče o české pacienty.“
Pavlovic také připomněl, že systému zdravotnictví pomáhají i preventivní programy, které ministerstvo podporuje. „Díky prevenci můžeme snižovat potřebu péče. Jsme první ve spotřebě alkoholu na světě, jsme národ, který se po čtyřicítce přestává hýbat. A pokud tyto trendy částečně ovlivníme rozumnými preventivními programy u praktických lékařů, odlehčíme celému systému,“ řekl Pavlovic. A dodal, že například zákaz kouření v restauracích vedl k dlouhodobému poklesu počtu infarktů.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Konference personální řízení nemocnic se konala za laskavé podpory OKbase – SW řešení pro digitalizaci HR procesů od společnosti OKsystem a.s..
Jakub Němec
