Páteční jednání ministrů zdravotnictví v Bruselu. Foto: Evropská unie

Země EU by měly zvážit rozšíření screeningových programů i na rakovinu prostaty, plic a případně i žaludku, shodli se ministři zdravotnictví

Ministři zdravotnictví zemí EU se shodují na tom, že do národních screeningových programů by bylo vhodné vedle rakoviny prsu, kolorekta a děložního čípku začlenit i testování na rakovinu prostaty, plic a za určitých okolností i žaludku. Návrh novelizovaných Doporučení Rady o screeningu rakoviny přijali v pátek pod vedením českého předsednictví na svém společném zasedání v Bruselu.

Svůj návrh novely dvacet let starých Doporučení Rady EU o screeningu rakoviny představila eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová na konci září. Rakovina je hned po kardiovaskulárních onemocněních druhou hlavní příčinou úmrtí v evropských státech. V roce 2020 si tuto diagnózu vyslechlo 2,7 milionu lidí a dalších 1,3 milionu jí podlehlo. Podle odhadů se počet případů rakoviny bez dalších účinných opatření zvýší do roku 2035 o čtvrtinu, a nádorová onemocnění se tak stanou hlavní příčinnou úmrtí v EU.

Důraz na včasnou detekci je také jedním ze základních pilířů Evropského plánu boje proti rakovině z března 2021. Ten si klade mimo jiné za cíl, aby 90 procentům obyvatel EU, kteří vyhoví podmínkám pro screening rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, byl do roku 2025 tento screening nabídnut.

„Rakovina je strašlivá hrozba, ale v boji proti ní nesmíme ztrácet naději. Účinným nástrojem pro poskytování nejlepší dostupné léčby mohou být právě screeningové programy, které dokáží odhalit nádorová onemocnění v časném stádiu, kdy pacienti ještě nevykazují žádné příznaky,“ uvedl v této souvislosti ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který pátečnímu jednání ministrů předsedal.

Vzhledem k tomu, že předchozí doporučení z roku 2003 se omezilo na nádorová onemocnění prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, ministři zdravotnictví zemí EU se dohodli na tom, že rozšíří jejich záběr. V dokumentu tak navrhují doplnění organizovaných programů screeningu nádorových onemocnění o detekci rakoviny plic (především u vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků), prostaty (na základě testování prostatického specifického antigenu (PSA) v kombinaci s vyšetřením magnetickou rezonancí (MRI) jako následným testem) a v zemích s nejvyšší mírou výskytu nádorových onemocnění žaludku a úmrtností na ně o testování na Helicobacter pylori, bakterii, jež může způsobit rakovinu žaludku.

U doposud doporučovaných tří typů plošných screeningů Doporučení navrhují zavádět jejich cílenější a méně invazivní podobu. Pokud jde o rakoviny prsu, doporučuje se screening pomocí mamografie u žen ve věku 50 až 69 let, přičemž se navrhuje posunutí věkové hranice na 45, resp. 74 let. Screening rakoviny děložního čípku by měl probíhat testováním na lidský papillomavirus (HPV), a to u žen ve věku 30 až 65 let v intervalu pěti nebo více let. Upřednostňovanou screeningovou zkouškou rakoviny tlustého střeva a konečníku má být ještě před odesláním ke kolonoskopii kvantitativní fekální imunochemický test (FIT), namísto screeningu stanovení okultního krvácení ve stolici, a to u osob ve věku 50 až 74 let.

Onkologie a zvýšení dostupnosti péče pro onkologické pacienty napříč EU bylo jednou z hlavních priorit českého předsednictví v Radě EU (více například zde nebo zde), které tím navázalo na zmíněný celoevropský plán. Vedle sjednocení postupů včasné detekce rakoviny a schémat screeningu (screeningových protokolů) dojde podle ministra Válka časem i na vznik nepodkročitelných standardů péče.

-sed-