V Česku aktuálně chybí 3 000 sester a 1 000 lékařů. Vyplývá to z písemné odpovědi ministra zdravotnictví Válka na interpelaci poslance zdravotního výboru Kamala Farhana (ANO). Farhan se s písemnou odpovědí nespokojil, kritizoval resort za nedostatečnou aktivitu a téma otevřel na plénu Poslanecké sněmovny. Válek navíc připustil, že uvedl, že některá data nejsou přesná, protože ministerstvo nedisponuje dostatečným množstvím informací.
„Stávající stav sítě akutní lůžkové péče ukazuje na alarmující stav zejména u všeobecných sester, kde na pracovištích chybí až tři tisíce úvazků. U lékařů je situace velmi rozdílná v různých krajích, celkem chybí cca do tisíce úvazků. Zásadním problémem ale je i samotný stav a nevyváženost lůžkového fondu, konkrétně nedostatečný počet lůžek pro dlouhodobou a následnou péči – zde tedy lékaři zdánlivě nechybí, ale chybí přímo infrastruktura a lůžka pro daný typ péče (dle predikcí stovky úvazků),“ stojí v písemné odpovědi na interpelaci Kamala Farhana.
Podle ní zároveň narážíme na stárnutí praktiků, jichž je dnes 30 procent v důchodovém věku; u dětských praktiků je to dokonce více než 40 procent. Pokud tak nebude nalezeno řešení, hrozí v nadcházejících pěti letech významný propad kapacit dětských praktiků přinejmenším v osmi krajích.
Na druhou stranu ovšem ministr Válek při ústních interpelacích přiznal, že nyní nemáme přesná data. „Řada absolventů nejsou členové lékařské komory. My nevíme, kde jsou, jestli odcházejí do zahraničí či k farmaceutickým firmám, nevíme, jestli neodcházejí do Ústavu celostní medicíny a nedělají paramedicínské věci. Nevíme, jaké atestační obory si ti lékaři vybírají a kde se v předatestační přípravě připravují. Vlastně tedy nevíme, jestli máme nebo nemáme moc nebo málo lékařů v jednotlivých oborech,“ přiznal během interpelace na plénu Válek.
Ministerstvo přitom nyní připravuje strategické analýzy a dlouhodobější plány, jak se s problémem vypořádat. Zde je podle ministra Válka potřeba naplánovat restrukturalizaci lůžkového fondu tak, aby byla posílena následná a dlouhodobá péče, komunitní péče o nevyléčitelně nemocné a zdravotně sociální pomezí. Ke zmapování distribuce zdravotníků v regionech je zároveň připravován nový informační systém a odstartovalo také budování systému, který propojí data o zdravotních a sociálních službách.
Mohlo by vás zajímat
„Dlouhodobá strategie a predikce, včetně plánu změny struktury sítě služeb, bude představena jako plnění programu Zdraví 2030 na jaře 2023. Součástí těchto kroků je i koncepce posílení vzdělávací kapacity v ohrožených zdravotnických profesích, po vzoru úspěšného vládního programu posilujícího vzdělávání v oboru všeobecné lékařství na lékařských fakultách,“ dodává v písemné reakci na interpelaci ministr Válek.
Vyšší platy pro mladé
Kamal Farhan se ovšem s písemnou odpovědí nespokojil, a včera ve sněmovně požádal na interpelacích ministra Válka, aby strategii představil. „Ministerstvo doposud veřejně nesdělilo, jaké kroky chce činit, aby kvůli nedostatku personálních kapacit zdravotnických pracovníků neohrozilo zásadním způsobem kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Nepovažuji to za akceptovatelné sdělení, že jakousi strategii představí ministerstvo na jaře roku 2023. Ptám se tedy pana ministra po roce jeho působení, jak chce řešit akutní nedostatek 3 000 sester a 1 000 lékařů, z nichž 40 a 60 % chybí ve vámi přímo řízených nemocnicích?“ ptá se Farhan.
Ke kritice se přidal i poslanec Jiří Mašek (Ano), který zároveň připomněl, jaké kroky pro zlepšení situace udělala vláda Andreje Babiše. „Když dneska skončí praktický lékař, tak tři tisíce lidí mají problém se kapitovat někde jinde u někoho jiného. Lékaři nejsou. Doby, kdy se prodávaly ordinace, respektive kartotéky, už jsou dávno pryč. My jsme se pro to snažili něco udělat. Za naší vlády se skutečně o 20 procent navýšily počty studentů lékařských fakult. Zároveň s tím šlo tímto směrem sedm miliard ze státního rozpočtu. To jsou hmatatelné kroky. Akce Studuj zdrávku vrátila studentky na zdravotní školy. Zvýšení platů u sester na 1,6násobek, u lékařů na 2,7 násobek z celostátního průměru znamenalo, že ti lidé se tady stabilizovali a že u nás pracují Slováci. V rámci pětikoalice máte i Piráty, kteří měli heslo Hrrr na ně, pusťte nás na ně a podobně. Ve zdravotnictví ale výsledky po roce nevidím,“ konstatuje Mašek.
Jaké kroky tedy tedy konkrétně ministerstvo plánuje? „První krok je posílit pozici sester a lékařů na trhu práce – zatraktivnit profesi mladým sestrám a lékařům tak, aby si ji vybrali. Proto jsme udělali dva kroky, které platí od letošního roku. Ten první je, že lékaři po kmeni mohou jít o jednu platovou třídu výš, a tím pádem bude daleko atraktivnější, aby zůstávali v České republice. Za druhé jsme rozšířili platové třídy pro magistry nelékaře, aby také mohli jít od ledna letošního roku o platovou třídu výše. Posílili jsme i odměňování nezdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních, abychom posílili jejich pozici například v archivech nebo v místech, kde je centrální objednávání,“ načrtává Válek.
Díky využívání nezdravotnických pracovníků, kteří zastanou veškerou administrativu, pak mohou nedostatkoví zdravotníci, jako jsou vedle sester například i radiologičtí asistenti, vykonávat naplno pouze specializovanou činnost.
Motivovat mladé lékaře, aby se stali praktiky pro děti i dospělé, by také měla rezidenční místa. Z analýzy vzniklé ve spolupráci s lékařskými fakultami vyplynulo, že ročně má o tuto profesi zájem kolem 150 absolventů. Proto bylo pro letošek vypsáno 150 rezidentských míst pro obor všeobecné praktické lékařství, což je doposud nejvíce, a 80 míst pro obor pediatrie. Všechna tato místa jsou vyhrazena pro lékaře, kteří si zvolí tu variantu vzdělávacího programu, která je určena pro lékaře v primární péči. V obou případech byla navýšena měsíční částka dotace na 55 tisíc korun.
Podpořeni by tak měli být praktičtí lékaři pro děti a dospělé, dětští neurologové a dětští psychiatři. I proto jde letos na specializační vzdělávání mladých lékařů o 20 procent financí víc – z loňských více než 700 milionů částka narostla na letošních cca 820 milionů.
„Také jsme podle oboru zdvojnásobili až ztrojnásobili peníze pro všechny, kteří nastoupí na kmeny. Kdokoliv, kdo požádá o financování kmene zdravotnické zařízení, dostane dvoj až trojnásobek toho, co v minulém roce,“ doplňuje Válek.
Na základě jednání s děkany lékařských fakult by chtěl také ministr v březnu představit zvýšené kompetence absolventů lékařských fakult. Ty by měly spočívat minimálně v možnosti provádět očkování nebo aplikovat injekce.
Studenti budou mít praxi i v malých nemocnicích
Změn by měly doznat i některé kurzy. Ty povinné, které musí hradit zdravotnické zařízení, by měl organizovat stát, eventuálně lékařské fakulty, budou navíc online a pravděpodobně zdarma. Současně by měly být zrušeny některé povinné kurzy ve vzdělávacích programech, které dublují vzdělávání studentů lékařských fakult – typickým příkladem je kurz první pomoci.
„Posledním krokem je, že bychom chtěli, aby část povinné praxe, která je součástí kmene, byla probírána již na lékařských fakultách. To je velmi silná reforma, ale chtěli bychom, aby se v posledním ročníku lékařských fakult dostali absolventi do většího množství zdravotnických zařízení, než je tomu v současné době. Měl by se tedy zvýšit počet zařízení, která spolupracují s lékařskými fakultami, a tato zařízení měla mít možnost studenty nalákat a vysvětlit jim, že je práce u nich atraktivní. Objel jsem řadu zařízení, a máme malé nemocnice, které jsou extrémně kvalitní. Třeba Nemocnice Nymburk je nemocnicí, kde bych velmi rád pracoval na rentgenu. Takových nemocnic je celá řada – Nemocnice Boskovice, Nemocnice Blansko a mohl bych pokračovat. Proto jsme cílili peníze i do těchto nemocnic,“ přibližuje Vlastimil Válek.
Ministr Válek chce ovšem také lépe pracovat s cizinci, kteří mají zájem zůstat v České republice. V rámci aprobačních zkoušek by měly být zveřejněny testové otázky, aby se ti, kdo mají zájem, mohli náležitě připravit. Zároveň by příprava cizinců měla být zafinancována.
Co se pak týče nelékařských zdravotníků, začalo už loni ministerstvo plánovat podobný program, jako se tomu stalo před pěti lety u lékařů. „Tady je to ale daleko složitější, protože budeme muset vybrat profese, kterých se to bude týkat, nebo jestli to bude jenom všeobecná sestra. Samozřejmě budeme muset debatovat o tom, jak propojit profesi praktická sestra s profesí všeobecná sestra.
Souhrnem, z dlouhodobého horizontu chce ministerstvo posílit množství studentů na nelékařských zdravotních oborech a změnit některé kompetence v personální vyhlášce po diskusi s odbory a komorami s tím, že by bylo možné posílit pravomoci praktických sester, zejména by se ale více zapojili nezdravotničtí pracovníci. Vedle toho mají být systematicky směřovány peníze na placená rezidenční místa tam, kde chybějí lékaři. S děkany lékařských fakult by také měla být dohoda na tom, aby zmizelo vše, co se dubluje v pregraduální a postgraduální výuce. Během letošního roku má navíc začít fungovat systém sbírající informace o tom, kam studenti nastupují, jaké obory si vybírají a proč. I v návaznosti na to by se měly zjednodušit žádosti o akreditace a jejich schvalování.
Podle opozice ovšem stále tu zůstávají nevyužité mezery. „Mluvilo se tady o nedostatku nelékařského personálu, kde velkou roli hrají kraje, které dávají náborové příspěvky. Co mě velmi trápí v rámci Karlovarského kraje, je, že nemá fakultní nemocnici, a říká se, že nemá ani veřejnou vysokou školu. Ale on ji má – má Západočeskou univerzitu a má krásnou budovu v Chebu. Chtěla bych vás vyzvat, abyste se tam přijel podívat, protože je kompletně vybavená, včetně auly. A představte si, že Západočeská univerzita má Fakultu zdravotních studií. Do Plzně se hlásí 450 zájemců a můžou vzít nebo vezmou jich pouze 60. A já se ptám děkana, proč neotevře ročníky v Chebu? Pokouším se o tom mnoho let. A pan děkan prostě bohužel nechce. V tom byste mohl být trochu více aktivní, protože právě tyto kraje trápí největší nedostatek lékařů a zdravotních sester, a měli bychom udělat vše pro to, abychom tam zdravotní sestry a lékaře měli,“ navrhuje Jana Mračková Vildumetzová.
Podle Kamala Farhana by navíc bylo na místě, aby byla co nejdříve předložena veřejnosti srozumitelná strategie. „V tuto chvíli jsme skákali z jednoho místa na druhé. Strategie by měla být představena co nejdříve,“ dodává Farhan.
Poslanec Patrik Nacher vedle toho požádal ministra zdravotnictví Válka o vyváženost v debatách. „Mám pocit, my tady jdeme od extrému do extrému mezi úterkem a čtvrtkem. Když se vás v úterý zeptáme na věci aktuální, jako je nedostatek léků, tak tady na to nikdo neodpovídá. Teď dvě písemné interpelace zaberou dvě hodiny,“ podotkl Nacher.
-mk-
