Ukrajina, boj proti rakovině, prohloubení spolupráce v oblasti vzácných onemocnění, flexibilnější dodávky vakcín proti covidu-19, boj proti dezinformacím v očkování. Ale také sdílení zdravotních dat nebo spolupráce zemí EU na globální úrovni. To vše jsou témata, která Česko řešilo v oblasti zdravotnictví během svého předsednictví v Radě Evropské unie v druhé půli loňského roku. „Jako jedni z prvních předsednictví jsme také měli příležitost jednat blíže s nově vytvořeným unijním úřadem pro zdravotní krize,“ sdělil dnes novinářům na tiskové konferenci k výsledkům českého předsednictví náměstek ministra zdravotnictví a „pan Evropa“ Jakub Dvořáček.
Několik desítek jednání pracovních skupin v Bruselu nad texty legislativních návrhů a dalších dokumentů doporučujícího charakteru, dalších pár desítek akcí pořádaných v Praze, ať již přímo ministerstvem zdravotnictví či třeba Státním ústavem pro kontrolu léčiv, odborné akce pořádané pod záštitou českého předsednictví v Praze, Brně či přímo v Bruselu. Také tak lze shrnout, co všechno se dělo v oblasti veřejného zdraví pod hlavičkou Evropské unie od července do prosince loňského roku, kdy Česká republika stála v čele Rady EU. Jde o jednu ze základních institucí Evropské unie, v rámci níž se scházejí zástupci členských států EU, od úředníků až po ministry, v tomto případě tedy ministry zdravotnictví, aby se dohodli na textech právních předpisů, doporučení, závěrů či hledali společné pozice například k situaci na Ukrajině nebo ohledně dodávek vakcín proti covidu-19.
Ze všeho, co se během českého předsednictví odehrálo, vypichuje náměstek ministra Jakub Dvořáček spolupráci, kterou se českému předsednictví podařilo nastavit s Úřadem pro připravenost a reakci na mimořádné situace (HERA). To se podle něj vyplatí do budoucna při řešení dalších zdravotních krizí, jako jsou například v současnosti plošné výpadky některých léků. Unikátní bylo podle něj především jednání s výrobci covidových vakcín v září v Praze na nejvyšší politické úrovni, tedy za účasti eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové a ministrů zdravotnictví z dvaceti zemí EU. „Dostat debatu na tuto úroveň bylo pro nás zásadní. Přineslo to posun v myšlení,“ je přesvědčený Dvořáček. Podle něj se podařilo výrobcům představit velmi komplikovanou situaci zemí EU ohledně dopředu nasmlouvaných dodávek a skladování vakcín proti covidu-19 a přesvědčit je o tom, že musí zaujmout flexibilnější přístup. „Ukázalo se, jakým způsobem můžeme o těchto tak složitých tématech diskutovat,“ vysvětluje Dvořáček.
Díky tomu se podle něj podařilo domluvit, aby výrobci dodávali vždy jen nejnovější vakcíny a vhodněji rozložili dodávky v čase, což povede ke snížení expirací vakcín. Zajistilo se i meziskladování pro chvíle, kdy skladovací kapacity států kvůli nasmlouvanému množství nestačí. „Našim cílem, na který nyní naváže švédské předsednictví, je dostat covidové vakcíny do schématu běžného pro ostatní očkovací látky. Tedy kdy se rizika, jež v této chvíli leží především na členských státech, přesunou i na výrobce, jak je tomu obvyklé,“ dodal náměstek.
V onkologii jsme měli co nabídnout
Vedle zajištění běžné předsednické agendy, která se odehrávala v Bruselu a obnášela především technické diskuse nad předloženými návrhy legislativních předpisů, se české předsednictví rozhodlo využít příležitosti, jak to bývá u předsednictví obvyklé, a zdůraznit na unijní úrovni několik vlastních témat. V tomto případě onkologii, spolupráci v oblasti vzácných onemocnění a také boj proti dezinformacím v oblasti očkování.
V případě onkologie navázali Češi na komplexní Evropský plán boje proti rakovině. „Česká onkologie má bezesporu našim partnerům v Evropě co nabídnout jako příklady dobré praxe, jak v oblasti včasného záchytu, tak organizaci onkologické péče i sběru dat,“ uvedl k tomu Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a hlavní odborný garant tématu. Česko při této příležitosti uspořádalo několik odborných akcí a téma se dostalo i na program neformálního setkání ministrů zdravotnictví v září v Praze.
Odborná konference v Brně uspořádaná v červenci ke screeningu rakoviny pak přispěla k debatě o novelizaci Doporučení Rady o screeningu rakoviny, kterou předložila Evropská komise v září a ministři zdravotnictví je pod vedením českého předsednictví projednali a v prosinci schválili. Dokument usiluje o sjednocení základních principů pro nastavení onkologických screeningových programů nejen u tří základních typů screeningů, tedy rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, ale nově u dalších tří, plic, prostaty a žaludku, což pro řadu států představuje novinku.
Uchopit vzácná onemocnění znamená uchopit budoucnost medicíny
Nemalého úspěchu dosáhli Češi u tématu spolupráce zemí EU v oblasti vzácných onemocnění, kde se podařilo navázat na výsledky prvního českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. „Od té doby se podařilo v Evropě postavit dům, ale nyní ho potřebujeme naplnit,“ pomohl si příměrem vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění při Fakultní nemocnici Motol Milan Macek, hlavní odborný garant tématu.
Českému předsednictví se podařilo připravit poměrně podrobný dokument popisující, co vše je třeba v této oblasti udělat, a vyzývající k přijetí souhrnného evropského akčního plánu v oblasti vzácných onemocnění. Ten nakonec vzalo za svůj a formálně podpořilo 22 zemí EU, včetně ČR. „Je potřeba zlepšit dostupnost diagnostiky, učinit ji bezpečnou, neohrozit přílišnou regulací, prohloubit spolupráci v rámci evropských referenčních sítí a integrovat je lépe do národních zdravotnických systémů, zlepšit dostupnost dat, aktualizovat legislativu,“ vypočítává Macek jen některé z úkolů, které na země EU a Evropskou komisi v této souvislosti čekají.
„Bez spolupráce na evropské úrovni si vůbec nedovedeme péči o tyto pacienty představit. I proto jsme již před dvěma lety začali ministerstvo přesvědčovat, aby vzácná onemocnění byla opět jedním z hlavních témat předsednictví,“ dodala k tomu předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anna Arellanesová. Podle ní měla Česká republika v této oblasti co nabídnout i s ohledem na nový mechanismus posuzování a hodnocení léků na vzácná onemocnění, který je i v rámci Evropy pro řadu států poměrně unikátní.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se nyní bude hledat podpora u Evropské komise i švédského předsednictví, aby byl dokument uveden v život. „Jen podpora z naší strany k tomu nestačí,“ konstatoval. Švédové, kteří od ledna převzali po Češích předsednickou štafetu, na českou prioritu naváží v červnu konferencí k personalizované medicíně a téma vzácných onemocnění se tam má objevit. „Udělali jsme i kroky vůči Evropské komisi, navštívili jsme komisařku Kyriakidesovou a o výzvě ji informovali,“ doplnil ministra Macek. Připustil ale, že s ohledem na šíři zdravotnických témat, která Evropská komise aktuálně řeší, naráží bruselští úředníci na kapacitní problémy. „Prioritizace tématu ale běží, musíme to posunout. Pokud neuchopíme vzácná onemocnění, neuchopíme budoucnost medicíny,“ je přesvědčený Macek.
Válek: Zkušenost, která obohatila
Hodně práce, i když z pohledu veřejnosti s poněkud méně viditelnými výsledky, odvedly také pracovní týmy v Bruselu, kde po celou dobu trvání předsednictví běžely diskuse o několika legislativních návrzích předložených Evropskou komisí v loňském roce. Pozornost se zaměřila především na přelomový návrh nařízení o vzniku evropského prostoru pro sdílení zdravotních dat, kde se předsednictví podařilo dohodnout a připravit kompromisní znění části předpisu, konkrétně prvních dvou kapitol, na který nyní může navázat současné švédské předsednictví. Zahájila se také technická debata o návrhu nařízení o standardech kvality a bezpečnosti látek lidského původu.
V návaznosti na konferenci k dezinformacím k očkování se podařilo připravit a v prosinci ministry schválit společné Závěry Rady k očkování, které mimo jiné vyzývají ke zřízení expertní skupiny věnující se právě dezinformacím. A eurokomisařka pro zdraví Kyriakidesová již potvrdila, že takovou skupinu skutečně svolá. V dalších Závěrech Rady zase ministři zareagovali na zprávu Evropského účetního dvora ohledně společných nákupů vakcín proti covidu-19. V dokumentu se shodují, že způsob, jak Evropská komise postupovala ohledně zajištění vakcín proti covidu-19, byl jediný možný, nicméně z problémů, které z toho vzešly, je třeba vzít si ponaučení.
Ani českému předsednictví v oblasti zdravotnictví se nevyhnuly problémy související se situací na Ukrajině. Na již zmíněném neformálním jednání ministrů v Praze se proto debatovalo i o pomoci této válkou zasažené zemi. „Dohodli jsme se na některých oblastech pomoci a spolupráce,“ řekl k tomu ministr Válek. A na závěr ještě před novináři dodal: „České předsednictví byla pro mě nesmírná čest. A také zkušenost, které mě obohatila.“
Helena Sedláčková
