Finanční situace německých nemocnic se nelepší. V právě končícím roce se bude v červených číslech nacházet skoro šest z deseti tamních klinik. „Vlna insolvencí, která byla předpovídána před několika měsíci, se nyní už začíná valit,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt generální ředitel Německé nemocniční společnosti Gerald Gaβ.
Politici podle Geralda Gaβe propásli okamžik, kdy mohli nemocnicím efektivně pomoci a rozjetou vlnu insolvencí zastavit. Gaβ odkazuje na nemocniční barometr Německého nemocničního institutu (DKI – Deutsches Krankenhausinstitut), podle kterého se 59 německých klinik ke konci roku 2022 ocitlo v červených číslech.
Výrazně se rovněž sníží podíl nemocnic, které budou v uplynulém roce hospodařit se ziskem. Zatímco loni to bylo 44 procent klinik, letos to má být jen asi 20 procent. Vyrovnaný rozpočet očekává rovněž asi každá pátá klinika.
Zhoršení finanční situace očekává většina nemocnic
Jako problematické ale Gaβ vidí, že roste podíl nemocnic, které v nadcházejícím roce očekávají zhoršení situace. Horšího vývoje v roce 2023 se obává 56 procent klinik, naopak zlepšení očekává jen 17 procent z nich. Více než čtvrtina nemocnic pak předpokládá, že finanční kondice bude v roce 2023 přibližně stejná jako letos. „Zhoršení péče bude v příštím roce viditelné v mnoha regionech,“ řekl odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt Gerald Gaβ.
Hlavním problémem pro finanční kondici řady nemocnic jsou rostoucí ceny energií. Na jejich kompenzaci ale spolková vláda pod vedením Olafa Schloze (SPD) vyčlenila potřebnou sumu peněz. Jenže to podle Geralda Gaβe nevyřeší strukturální problém, kterému řada německých klinik musí kvůli rostoucím cenám nejen energií čelit.
Gaβ odhaduje, že strukturální deficit v hospodaření německých nemocnic se v roce 2023 vyšplhá až na 15 miliard eur (v přepočtu přibližně 363 miliard korun). „Náklady nemocnicím rostly dvakrát rychleji než ceny za výkony, které stanovila vláda,“ upozornil šéf Německé nemocniční společnosti.
Chybí peníze na investice, nemocnice chátrají
„Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach z SPD moc dobře ví, že toto zvýšení nákladů nelze promítnout do cen, které nemocnice mohou účtovat zdravotním pojišťovnám,“ dodal Gaβ. Ekonomický tlak tak nemocnice bude dál těžce doléhat. „Avizovaná přednost medicíny před ekonomikou zůstává prázdným slibem,“ řekl Gaβ v narážce na Lauterbachem představnou reformu financování německých nemocnic.
Za nevyřešené šéf Německé nemocniční společnosti považuje také financování nemocničních investic. Podle DKG totiž spolkové země desítky let neplní svou zákonnou povinnost financovat skutečné investiční náklady nemocnic.
Podle aktuálního nemocničního barometru celkový objem investic v roce 2021 činil 6,8 miliardy eur (asi 165 miliard korun). Ale jen 47 procent nemocnice získaly z veřejných rozpočtů, zbytek si musely obstarat samy. Podle Německé nemocniční společnosti se tak dělo většinou prostřednictvím zadlužení, jelikož klinikám vlastní prostředky na investice nestačily.
Stupňují se personální problémy
V letech 2019 až 2021 pouze 15 procent německých nemocnic trvale generovalo dostatečné zisky pro potřebné investice. „To vede k rostoucímu zaostávání investic do budov a technické infrastruktury nemocnic. Hodnota pozemků, budov a zařízení v účetnictví nemocnic tak neustále klesá, zatímco úroveň dluhu roste,“ upozornil Gerald Gaβ.
Ředitel DKG za znepokojivou označil také personální situaci v nemocnicích, tradičně zejména v ošetřovatelské péči. To rovněž vyplývá z nemocničního barometru. V polovině letošního roku mělo téměř 90 procent nemocnic problémy s obsazením míst pro zdravotní sestry či bratry na všeobecných odděleních. V intenzivní péči pak tyto problémy vykazovaly asi tři čtvrtiny klinik.
-red-
