Němečtí lékaři apelují na vládu, aby neotálela s pomocí nemocnicím a zabránila jejich bankrotu
Několik německých lékařských profesních a odborových svazů vyzvalo spolkovou vládu, aby neotálela s finanční pomocí německým nemocnicím. Řadě z nich totiž v letošním roce hrozí insolvence, a jedině rychlá a efektivní vládní pomoc je může od finančního pádu zachránit. „Současná krize v dětských nemocnicích ukazuje, k čemu dlouhodobé podfinancování vede,“ uvedly svazy v otevřeném dopise, adresovaném ministrům zdravotnictví spolkových zemí i spolkovému ministru zdravotnictví Karlu Lauterbachovi (SPD).
Jeden z největších lékařských odborových svazů v Německu Marburger Bund a Asociace vrchních nemocničních lékařů (VLK – Verband leitender Krankenhausärztinnen und -ärzte) vyzvaly spolkové i zemská ministerstva zdravotnictví, aby uspíšily finanční pomoc německým nemocnicím a zabránily tak jejich pádu do platební neschopnosti.
Řadě klinik hrozí insolvence
„Současná krize v dětských nemocnicích ukazuje, k čemu trvalé podfinancování vede,“ píší Marburger Bund a VLK v otevřeném dopisu, na který odkázal mimo jiné odborný deník Deutsches Ärzteblatt. „Vzhledem k očekávaným úsporám v budoucnosti nesmíme nyní odmítnout naprosto nezbytnou finanční pomoc,“ dodali autoři dopisu.
Svazy dále spolkovou i zemské vlády vyzvaly, aby se nemocnice dočkaly rychlé finanční stabilizace ze strany spolkového rozpočtu, rozpočtů zemských vlád, ale i ze strany zdravotních pojišťoven. Autoři otevřeného dopisu tak narážejí na výsledky nedávného průzkumu Německé nemocniční společnosti (DKG) Nemocniční barometr, z něhož vyplynulo, že téměř 60 procent německých klinik se ke konci loňského roku ocitlo v červených číslech.
Mohlo by vás zajímat
Hlavním problémem pro finanční kondici řady nemocnic jsou rostoucí ceny energií. Na jejich kompenzaci ale spolková vláda pod vedením Olafa Schloze (SPD) vyčlenila potřebnou sumu peněz. Jenže to podle šéfa DKG Geralda Gaβe nevyřeší strukturální problém, kterému řada německých klinik musí kvůli rostoucím cenám nejen energií čelit.
Nemocniční reforma musí snížit byrokratickou zátěž
Gaβ odhaduje, že strukturální deficit v hospodaření německých nemocnic se v roce 2023 vyšplhá až na 15 miliard eur (v přepočtu přibližně 363 miliard korun). „Náklady nemocnicím rostly dvakrát rychleji než ceny za výkony, které stanovila vláda,“ upozornil šéf Německé nemocniční společnosti.
A na navrženou reformu financování německých klinik se při apelu vůči vládám odkázali rovněž autoři zmíněného otevřeného dopisu. Marburger Bund a VLK upozorňují, že nemocniční reforma musí být „konstruktivně projednána“ a provedena za účasti všech subjektů, kterých se bude týkat.
Podle Marburger Bundu a VLK je důležité, aby nemocniční reforma ve výsledku zbytečně nesvazovala personální rezervy na klinikách. „Místo toho je třeba získat personální kapacity pro zajištění péče. Byrokratická zátěž musí být nyní snížena na nezbytně nutnou a z dlouhodobého hlediska snížena zcela radikálně. Pouhé snížení papírování na polovinu by nemocnicím uvolnilo hodinový ekvivalent v objemu 32 tisíc míst na plný úvazek, a to pouze pro péči o pacienty,“ upozornili dále autoři otevřeného dopisu.
Pojišťovny jsou pro tento rok v klidu
V kontrastu s finančními potížemi (i těmi očekávanými) německých nemocnic je pak prohlášení Národní asociace zdravotních pojišťoven zahrnutých v systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband). Finanční situace systému zákonného zdravotního pojištění má být podle GKV – Spitzenverband v roce 2023 stabilní.
Předsedkyně asociace Doris Pfeifferová oznámila, že s průměrným nárůstem zdravotního pojištění o 0,2 procentního bodu se zdravotním pojišťovnám podařilo zhruba o třetinu zůstat pod horní hranicí navýšení o 0,3 procentního bodu, které vyhlásilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví.
Pfeifferová ale už v následujících letech vidí potenciální problémy. Podle ní bude vláda muset řešit dlouhodobou nerovnováhu systému, v němž prý každý rok chybí zhruba 10 miliard eur, které je nutné dofinancovávat z peněženek pojištěnců.
Zdeňka Musilová
Zdeňka Musilová
