Nejčastěji skloňovaným problémem českého zdravotnictví posledních dnů jsou výpadky léků. S nimi se ve větší nebo menší míře potýká i většina Zdravotnickým deníkem oslovených tuzemských nemocnic. Zeptali jsme se jich na to, jaká léčiva jim nejvíce chybí, jak dlouhé výpadky zaznamenávají i na to, jak nepříjemné situace související s výpadky léků řeší.
Od tuzemských nemocnic jsme se dozvěděli, že už je netrápí jen výpadky antibiotik, ale problém je mnohem širší. V pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady chybí hlavně základní antibiotika jak pro dospělé, tak ve formě sirupů pro děti. „V posledních měsících jsou ve výpadku hlavně dětské léky na teplotu a bolest, ale i řada dalších injekčních preparátů používaných k léčbě hospitalizovaných pacientů,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Tereza Romanová.
Zhoršení situace v některých skupinách léčiv zaznamenala i Eva Kubelková, vedoucí lékárny Oblastní nemocnice Kolín: „Perorální antibiotika vypadla nyní ve větší míře než dříve. Výpadek phenoxymetylpenicilinu trvá již šest měsíců, předepisovala se antibiotika z ostatních skupin, a tak teď začala chybět i ta. Vypadávají léky i z jiných skupin například nízkomolekulární hepariny, některá cytostatika, altepláza. V současnosti je i nedostatek volně prodejných léků – sirupy a čípky s obsahem paracetamolu, kapky proti kašli.“
Od očních kapek přes čípky po antipyretika
Že se krom antibiotik výpadky týkají i jiných kategorií léčiv, potvrzuje i ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková. „Délka výpadků je velmi individuální, může se jedna o řády týdnů. Vždy hledáme alternativu k danému léčivu. Pokud alternativa neexistuje, komunikujeme s lékaři, kteří předepisují léčiva a žádáme o změnu léčby,“ uvedla Danihelková pro Zdravotnický deník.
V Nemocnici Nové Město na Moravě se krom výpadků antibiotik, především těch dětských, potýkají i s tím, že chybí například injekční Tiapridal, oční kapky, Endiaron, Erdomed nebo Carbosol. „Výpadky léků jsou nárazové a trvají různě dlouhou dobu. Někdy třeba i tři měsíce, jindy jen krátce. Vedoucí lékárny třikrát denně projíždí distribuci léčiv, a když něco najde, okamžitě objednává a rezervuje zboží,“ sdělila tisková mluvčí nemocnice Helena Zelená Křížová.
„Stále nejsou antibiotické sirupy. Jinak například Nurofen a ostatní podobná antipyretika (léky proti teplotě) jsou již dostupné lépe. Výpadky se týkaly i čípků pro děti, ty jsme si v nemocnici byly schopni vyrobit. Aktuálně na trhu chybí základní penicilinová řada, například Ospen. U dalších léků jsou výpadky spíš velmi krátkodobé,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Výpadky léků se dotkly i lékárny Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze. Krom antibiotik šlo například o analgetika, mukolytika nebo některé oční a nosní přípravky.
Ve Fakultní nemocnici v Motole zaznamenali výpadky celé škálu léků – problémy jsou s antipyretiky, chybí některé přípravky s kortikoidy, ušní kapky, přípravky používané při zánětu dutin, antiarytmika, cytostatika a řada dalších.
Další vývoj je těžké odhadnout
Přerušené dodávky léčivých přípravků zaznamenala i lékárna Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa. „Rozhodně se netýkají pouze antibiotik, nýbrž i antivirotik, léčiv snižujících horečku, proti bolestem, na kardiovaskulární systém a podobně,“ uvedla tisková mluvčí Andrea Beranová.
Krom problémů s dodávkami antibiotik zaznamenali ve Fakultní nemocnici Plzeň i výpadky některých očních kapek, léků na respirační potíže a různých dalších produktů. „Vzhledem k tomu, že výpadky jsou způsobeny nárůstem nemocnosti i různými problémy výrobců, je další vývoj velice těžké odhadnout,“ zmínila mluvčí plzeňské nemocnice Gabriela Levorová.
Větší problémy s výpadky léků zatím nepocítili v Nemocnici Nymburk. „Výpadky antibiotik lze nahradit, Kardegic (obsahuje lysin-acetylsalicylát, což je látka odvozená od kyseliny acetylsalicylové, která snižuje srážlivost krve – pozn. redakce) má výpadek do konce února, ale máme zásoby. Větší problémy se zatím nevyskytly,“ uvedla ředitelka nymburské nemocnice Nela Gvoždiaková.
Znepokojení nenastalo ani v Bílovecké nemocnici, kde mají léků dostatek. „Zaznamenali jsme výpadky některých léčiv a zároveň nedostatek, ale v současné době máme dostatečnou zásobu všech potřebných. Případné výpadky budeme řešit operativně s naší lékárnou. Momentální stav nedostatku některých léčiv péči o pacienty nikterak neohrožuje,“ sdělila tisková mluvčí nemocnice Magda Otáhalová.
Výpadky někdy trvají i déle než rok
Výpadky léčiv zaznamenávají nemocnice v různé délce, od několika dnů až po několik měsíců. „Ale někdy dokonce více než rok,“ uvedla Petra Veselá, tisková mluvčí Nemocnice Znojmo. A přidala i konkrétní případ: „Například lék Diclofenac AL retard 100 mg, který se používá při léčbě bolestí a zánětů pohybového aparátu, není na trhu od přelomu let 2020 a 2021, obnovení dodávek možná nastane v prvním čtvrtletí roku letošního, dle informací na webových stránkách SÚKL. Ale i kratší výpadky jsou velmi nepříjemné – pokud třeba v době infekčních onemocnění vypadnou antibiotika, oční kapky jako se stalo letos, nebo když v době pylových alergiií vypadnou spreje na uvolnění nosu. Bohužel doba covidu značně ovlivnila celý trh od účinných a pomocných látek po obalový materiál a výpadky jsou stále častější.“
„Výpadky trvají od tří měsíců výše. V minulosti trval výpadek Unasyn amp. (antibiotikum – kombinace ampicilinu a sulbaktamu – pozn. redakce) déle než rok,“ dodala poznatek z praxe Eva Kubelková z lékárny kolínské nemocnice.
„Některé výpadky léků mohou trvat i více než rok, jindy se lék během let třeba na chvíli objeví a pak zase zmizí. To často nebývá hodnoceno jako výpadek, ale problémy pacientům i nám to pochopitelně dělá také,“ popsal vedoucí nemocniční lékárny Fakultní nemocnice v Motole Petr Horák.
Pomáhá výroba v nemocničních lékárnách
Při výpadcích léků využívají mnohé nemocnice výrobní kapacity svých nemocničních lékáren. Upozorňují ale na to, že to má své limity. „Některé vybrané přípravky jsme v omezených počtech schopni nahradit léčivy připravovanými v naší lékárně, s ohledem na naše kapacitní možnosti je to však velmi komplikované řešení, navíc limitované i výpadky některých surovin, ze kterých lze přípravu v lékárně realizovat. V posledních týdnech se situace zhoršuje také v kontextu toho, že k nám přicházejí pacienti z řady jiných lékáren, ve kterých již mnoho léčiv není dostupných vůbec,“ uvedl náměstek ředitele pro farmacii ÚVN v Praze Michal Kočí. A doplnil: „Konkrétní situace se snažíme řešit přímo v lékárně s pacientem, ale nezřídka nezbývá než pacienta odeslat zpět k lékaři, což vnímáme jako pro pacienta enormně nepříjemné a zároveň jako další zátěž zdravotního systému.“
Nemocniční lékárna vypomáhá i v další pražské nemocnici, na Vinohradech. „Naše lékárna je schopna nahradit léčivé přípravky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu v čípcích a suspenzi, eventuálně v kapslích. Obecně jsou těžko nahraditelná léčiva, která nemají generickou variantu, respektive léčivý přípravek dodává do České republiky pouze jediný dodavatel,“ uvedla mluvčí Romanová.
Využít výroby v lékárně se snaží i ve Fakultní nemocnici Brno. „Tam, kde máme dostupné suroviny jsme schopni vyrobit to, co je třeba,“ uvedla tisková mluvčí Plachá.
Při výpadku paracetamolu a ibuprofenu připravovali ve znojemské nemocnici ve více sílach čípky pro dětské oddělení a urgentní příjem. Na prodej pacienti čípky ve Znojmě nechtěli z důvodu vyšší ceny a kratší exspirace.
Jednoduchý recept bohužel neexistuje
„Pokud je to možné, snaží se lékárna Fakultní nemocnice Plzeň nahradit léčiva vlastní výrobou, jinak jsou nedostatkové léky při terapii nahrazovány co nejpodobnějšími přípravky. Výpadky řešíme náhradou za lék s podobným účinkem a vedeme intenzivní jednání s dodavateli i výrobci,“ uvedla mluvčí plzeňské nemocnice Gabriela Levorová.
Na tom, že zapojení výroby v nemocniční lékárně nestačí, se shodují i zástupci dalších nemocnic. „Snažíme se držet přiměřené zásoby těch opravdu klíčových léčiv – kde je to možné, přípravky ve výpadku nahrazujeme jiným přípravkem nebo přípravou v lékárně. Ta má ale pochopitelně své kapacitní limity a musí také být dostupné suroviny. Tam, kde je to relevantní, omezujeme použití některých přípravků jen na indikace – kde přípravek je nenahraditelný, nebo z něj pacienti mají nejvyšší benefit. U řady přípravků se snažíme i o nějaká řešení v rámci spolupráce odborné společnosti a státních orgánů. Jedná se tedy o celý soubor opatření, jednoduchý recept bohužel neexistuje,“ uvedl Petr Horák z nemocniční lékárny ve FN v Motole.
„Výpadky léků řešíme různými způsoby, od objednání stejného přípravku od jiného výrobce, je-li dostupný, až po výměnu přípravku za jiný, který má rovněž kladnou odezvu na léčbu onemocnění a je dostupný – k tomu ale samozřejmě přistupujeme až po dohodě s lékařem,“ sdělila za Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa její mluvčí Beranová.
Ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel upozornil na to, že možnosti nemocnic jsou limitované: „Nástroje k řešení nastalé situace nemáme. My se pouze můžeme snažit využívat omezené zdroje maximálně racionálně. Některé léky vyrábíme v omezeném množství zejména pro veřejnou část lékárny – především pro dětské pacienty.“
Jakub Němec
