Specializační vzdělávání zdravotních sester dozná změn, které mají v dlouhodobém horizontu vést ke zkvalitnění péče o onkologické pacienty. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravilo nové nařízení, které krom jiného zavádí dosud chybějící obory vzdělávání sester a dětských sester v oblasti ošetřovatelství v onkologii a hematoonkologii. „Sestra by mohla na základě absolvování této specializace získat některé nové kompetence, čímž se posílí její role v multidisciplinárním týmu,“ slibuje si od nařízení, které je aktuálně v připomínkovém řízení, předsedkyně onkologické sekce České asociace sester (ČAS) Darja Hrabánková Navrátilová. Odborníci z praxe si od nových oborů slibují i to, že jejich absolventkám usnadní a zefektivní komunikaci s pacienty.
Onkologická a hematoonkologická centra potřebují sestry v tomto oboru dovzdělat, míní Darja Hrabánková Navrátilová, která byla spolu spolu s prezidentkou ČAS Martinou Šochmanovou iniciátorkou nových vzdělávacích programů a byla v této věci jmenována koordinátorkou expertní skupiny ministerstva zdravotnictví. „Je to obor dynamický, rychle se rozvíjející v prevenci, diagnostice i léčebných možnostech. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu je velmi významná. Pro tuto práci potřebuje trénink a odbornou erudici, která není v pregraduálním vzdělávání obsažena,“ uvedla pro Zdravotnický deník Hrabánková Navrátilová.
Ta si od nových specializačních oborů vzdělávání slibuje i to, že sestry na základě jejich absolvování zlepší své komunikační dovednosti v týmu i s pacienty – a budou i jejich lepšími „advokáty“. „Komunikace je přitom u těchto pacientů velmi obtížná,“ upozornila předsedkyně onkologické sekce ČAS.
Historii vzniku nových oborů popsala Šárka Ročková, vrchní sestra Onkologické kliniky FN Olomouc: „Nařízení vlády o zavedení specializačního vzdělávání všeobecných a dětských sester v oboru onkologie a hematoonkologie vzniklo na základě požadavku a potřeb odborníků z praxe ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. V roce 2019 proběhlo k tomuto tématu dotazníkové šetření, v němž byl současný způsob vzdělávání ve zmíněných oborech shledán za nedostatečný a odborníky z praxe byla podpořena změna.“
Zvýšení prestiže oboru pro sestry
Vznik nové specializace vítá i docentka Lucie Šrámková, přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. „Obor onkologie a hematoonkologie zaznamenal v posledním desetiletí bouřlivé změny zvláště se zavedením nových léčebných postupů cílené léčby. Koncentrace této vysoce specializované péče do onkologických center vyžaduje i adekvátní specializované vzdělání sester. Slibujeme si od toho i zvýšení prestiže oboru pro sestry,“ řekla Zdravotnickému deníku Šrámková.
Nové nařízení kvituje i vrchní sestra Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Monika Labudíková. „Inovace specializační vzdělávání byla dlouho diskutována a zavedení oboru specializačního vzdělávání všeobecných a dětských sester zaměřeného na onkologii a hematoonkologii je rozhodně žádoucí,“ sdělila Zdravotnickému deníku. A pokračovala: „Ve střednědobém horizontu si od zavedení těchto nových oborů slibujeme zlepšení edukace, odborných i komunikačních dovedností sester v oboru. Z dlouhodobého pohledu pak velký přínos především v kvalitě péče s důrazem na včasnou prevenci komplikací a nežádoucích účinků protinádorové léčby, a tím dalšího zlepšení léčebných výsledků, rozvoj kvalitní mezioborové spolupráce, což povede ve svém důsledku i ke snížení nákladů na léčbu. A rovněž zefektivnění komunikace s pacienty a rodinnými příslušníky, zlepšení kompliance pacientů v období léčby i po ní.“
Brzké zapojení stovek sester
Podle propočtů publikovaných v návrhu nařízení ministerstva zdravotnictví předpokládají onkologická a hematoonkologická centra v nových oborech potřebu dovzdělat v prvním kole přibližně 350 sester. „Jde ale o velmi hrubý odhad. Samozřejmě, že záleží na okolnostech vysílajícího pracoviště,“ komentovala toto číslo Hrabánková Navrátilová. Na klinice, kde sama zastává roli vrchní sestry, potřebují sester s novou specializací poměrně málo. „Na mém pracovišti se jedná asi o šest až osm sester. My ale nejsme pracoviště velké,“ komentovala Hrabánková Navrátilová situaci na 1. interní klinice – klinice hematologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V odhadu toho, kolik sester s novým specializačním vzděláním potřebují na motolské Klinice dětské hematologie a onkologie, je její přednostka Šrámková opatrnější: „Jejich počet je v tomto okamžiku obtížné určit, řada sester, které na naší klinice pracují mnoho let, má jiné specializace a jejich vzdělání v oboru doháníme pravidelnými semináři na konkrétní témata. Nicméně hlavně pro sestry, které mají zatím krátkou praxi v oboru, to bude výborná možnost, jak získat ucelené vzdělání.“
„Naší ambicí je nabídnout toto vzdělání primárně všem sestrám bez specializace, nicméně nejen jim. A to samozřejmě s ohledem na personální zajištění náročného standardního provozu kliniky. Vzhledem k výše uvedenému mohou souběžně studovat tři sestry z našeho pracoviště, z dlouhodobého pohledu plánujeme takto vzdělat 35 až 40 procent našich sester,“ představila Monika Labudíková plány Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Zvládnout náročnou komunikaci
Vstoupí-li nařízení, která je nyní v připomínkovém řízení, v platnost (mělo by se tak stát 1. července 2023), přibude ke stávajícím oborům specializačního vzdělávání u všeobecných sester specializace Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii a u dětských sester specializace Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii. Krom toho vznikne i nový obor specializačního vzdělávání v oblasti péče o pacienty s chronickými, tedy nehojícími se ránami. Ministerstvo uvádí, že při definování nových oborů specializačního vzdělávání zohledňovalo zkušenosti z praxe i podněty odborné veřejnosti z řad poskytovatelů zdravotních služeb a odborných společností.
„Specializační vzdělávání se zaměřuje především na onkologickou prevenci, na diagnostiku a léčbu, na bezpečnou péči a bezpečnost pracovního prostředí při práci s cytostatiky, na podpůrnou péči během onkologické léčby i po ní a na podpůrnou péči u pokročilé choroby na konci pacientova života,“ vyjmenovala Darja Hrabánková Navrátilová, na co bude studium sester v těchto oborech zaměřeno. A dodala: „Jak jsem již zmínila, zásadní oblastí bude také komunikace s onkologickým pacientem a komunikace v multiprofesním týmu.“
Svá očekávání od nových vzdělávacích oborů popsala Zdravotnickému deníku i Monika Labudíková: „Sestra specialistka v onkologii a hematoonkologii musí porozumět principům protinádorové léčby, jejím účinkům, a to včetně účinků nežádoucích. Musí ovládat zásady prevence a zvládání komplikací léčby, v hematoonkologii pak zejména komplikací infekčních po intenzivní léčbě – včetně transplantací kmenových buněk – či specifických nežádoucích reakcí při moderní cílené, biologické či buněčné léčbě. Důležité je také osvojení si praktických dovedností péče o pacienty v podmínkách reverzní izolace, péče o pacienty s těžkými infekcemi, aseptické ošetřování všech typů intravenózních vstupů, nebo teoretické i praktické zvládnutí podávání transfuzních přípravků a krevních derivátů. Sestra musí zvládnout efektivní a empatickou komunikaci s pacienty i jejich blízkými pomocí vhodných psychologických přístupů, a to i v případech, kde aktivní protinádorová péče je již neúčelná a další péče o pacienta je již dominantně paliativní.“
Podobný pohled z praxe přidává i Lucie Šrámková. „Vzdělávání takto specializovaných sester by se mělo zaměřovat hlavně na ošetřovatelské postupy u pacientů léčených chemoterapií, radioterapií a novými cílenými léky včetně například buněčné terapie. Důležitá je oblast zvládání komplikací náročné onkologické léčby a ošetřování celého spektra žilních vstupů. V neposlední řadě je to empatická komunikace s onkologicky nemocným pacientem včetně základů paliativní péče.“
Podpůrným argumentem pro rozšíření oborů specializačního vzdělání jsou podle ministerstva i nedávné legislativní změny, které již dnes umožňují, aby kromě lékaře předepisoval na poukaz zdravotnické prostředky také zdravotnický pracovník, který má podle zákona specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost. „Sestra na základě nového specializačního vzdělávání získá specializovanou způsobilost, která je už zakotvena v novelizované vyhlášce 158/2022. Mnohé úkony tak bude moci vykonávat i bez odborného dohledu a indikace lékaře,“ vysvětlila Hrabánková Navrátilová. Z mnohých takových kompetencí lze jmenovat například to, že sestra bude moci hodnotit stav kůže, dutiny ústní a chrupu v souvislosti s plánovanou nebo prováděnou onkologickou léčbou, hodnotit nutriční stav pacienta a navrhovat řešení, ošetřovat nechtěný únik cytostatika mimo cévy, vyhotovovat ve spolupráci s pacientem a jeho blízkými ošetřovatelský plán paliativní péče nebo vykonávat zdravotně výchovnou činnost v oblasti onkologické prevence.
Jakub Němec
