Odbory hlídají navyšování odměn zdravotníků. Pokud k němu v některé nemocnici nedojde, obraťte se na ministerstvo, vyzval je Válek

Platy a mzdy ve zdravotnictví, nedostatek personálu či kompetence zdravotníků – to byla některá z témat, která probírali ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a další zástupci ministerstva na pondělním setkání s členy výkonné i dozorčí rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Jak se dá očekávat, na řadě témat nenalezly strany shodu, odbory si však cení toho, že se s nimi ministr chce do budoucna setkávat častěji a problémy konzultovat. Momentálně si přitom odbory plánují posvítit na to, jak v jednotlivých nemocnicích proběhlo navyšování platů a mezd, které by podle ministerstva mělo činit čtyři až šest procent. Pokud někde k takovému nárůstu nedojde, vyzval ministr odboráře, aby se obrátili na ministerstvo, a situace v konkrétní nemocnici se bude řešit.

Pondělní jednání v sídle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR bylo naplánováno už loni na zasedání zdravotnické tripartity, přičemž okruhy byly dopředu domluveny. Schůzky se zúčasnil i náměstek Josef Pavlovic a vrchní ředitelé pro řízení sekcí Radek Policar a Helena Rögnerová. Odboráři přitom od zástupců ministerstva dostali informace o tom, jaké se připravují změny v legislativě či jak si ministr Válek představuje fungování zdravotnictví.

Jak se dalo očekávat, byly jedním z hlavních témat jednání mzdy a platy. Ministr Válek přitom uvedl, že osmiprocentní zvýšení úhrad nemocnicím dané úhradovou vyhláškou by mělo stačit na čtyř až šestiprocentní zvýšení platů. Takové doporučení také dostaly přímo řízené organizace.

Odbory ovšem poukazují na to, že inflace byla loni přes 16 procent a letos se očekává okolo deseti procent. „Jednání o platech a mzdách je velmi těžké, navíc se nezvyšovaly platové tarify a jistota pro zaměstnance je téměř nulová. Závisí to na kolektivních smlouvách, a my jsme upozornili, že i když se navýšení do kolektivních smluv na rok dá, už jsme se setkali s tím, že nám někteří zaměstnavatelé tvrdili, že v dalším roce ho vyplácet nebudou. To je paradox, protože letošní úhrada bude další rok dále navýšena,“ řekla ZD šéfka zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Ta také připomíná, že rozdíl mezi platem sestry v příspěvkové organizaci a mzdou sestry v akciové společnosti může činit i více než deset tisíc korun měsíčně. „V těchto věcech jsme se neshodli. Jsme toho názoru, že by se zaměstnanci měli stabilizovat všichni. Ti lepší by měli být odměňováni více, ale například formou mimořádných odměn. Garance základního příjmu by ale měla být dána navýšením tarifů. Proto jsme také zopakovali náš požadavek na sjednocení odměňování v nemocnicích, což se nesetkalo s kladnou odezvou,“ konstatuje odborářka.

Mohlo by vás zajímat

Do tří let se změní struktura onkologické péče a vzniknou centra prevence. Počítá s tím akční plán, který zítra projedná vláda

V řadě nemocnic, které odměňují mzdou, se ale už odborům pro letošní rok povedlo dosáhnout navýšení mzdových tarifů, a v mnoha krajích jsou uzavřené kolektivní smlouvy. Přesto však zůstává problém, že šestiprocentní navýšení u sestry, která má základní tarif 26 tisíc, je nižší než u sestry, která má tarif 35 tisíc korun. Mzdy či platy by ovšem měly růst všude, i když nárůsty se budou lišit – některé nemocnice, které trpí nedostatkem personálu, navyšují i o deset procent, zatímco jinde to mohou být pouze čtyři procenta. V dalších zařízeních se ještě jedná, přičemž se diskutuje o tom, jak velká část navýšení půjde do tarifů a jaká do odměn, eventuálně zda například zaměstnavatel navýší příspěvek na penzijní připojištění či poskytne jiný benefit. Někde zase kolektivní smlouvy začnou platit až od února či března, přičemž by zaměstnanci měli navýšení za uplynulé měsíce dostat například formou mimořádných odměn.

Navyšování odměn si každopádně nyní chtějí odbory pohlídat, a i Vlastimil Válek je vyzval, že pokud někde nedojde k zmíněnému čtyř až šestiprocentnímu navýšení, nechť se s věcí obrátí na ministerstvo, a problém se bude v konkrétní nemocnici řešit. Informace o tom, jak přesně odměňování v jednotlivých nemocnicích vypadá, budou odbory sbírat začátkem února.

Řeč navíc byla i o výhledu do budoucna s tím, že je podle ministra zatím finanční vývoj ve zdravotnictví dobrý, a protože od roku 2024 začne fungovat automatická valorizace plateb za státní pojištěnce, mohly by úhrady růst o stejné procento jako letos. „To vidíme jako problém. Letošní meziroční růst o osm procent je podle nás nedostatečný,“ reaguje Žitníková.

Skupina pro personální stabilizaci ze zřejmě znovu zaktivizuje

Co se týče tématu nedostatku zdravotníků, představilo ministerstvo zdravotnictví na pondělní schůzi odborům analýzu, podle níž je v Česku v porovnání se statistikou OECD zdravotníků dostatek. Na tu by nyní měla navázat hlubší analýza, kterou provede ÚZIS. Problém je ovšem podle ministra Válka v rozložení, kdy máme nadbytek ambulantních specialistů. Ti by proto spolu s praktiky měli participovat na zdravotní péči ve větším rozsahu. Nemocnice by se naopak měly snažit snižovat rozsah akutní péče s upřednostňováním péče jednodenní. Jako další cestu k větší efektivitě poskytování péče vidí ministerstvo telemedicínu a vyšší kompetence zdravotníků.

„Panu ministrovi jsme oponovali s tím, že velká část zátěže spočívá na nemocnicích a není možnost, aby se praktičtí lékaři a ambulantní specialisté více zapojili do poskytování péče. Odpoledne a o víkendech tak veškerá zátěž spočívá na nemocnicích a zdravotnické záchranné službě, což je podle nás špatně. Nikdy jsme také nebyli proti zvyšování kompetencí, ale není možné ještě více zatěžovat již tak přetížené zdravotníky. Jsou zařízení, kde na směně pracuje jen jedna sestra, a s dalšími kompetencemi se zatížení ještě zvýší, takže v delším časovém může hrozit odchod vyhořelého a frustrovaného zdravotníka,“ poukazuje Dagmar Žitníková.

Odbory tak připouštějí navyšování kompetencí jedině v případě, že se vytvoří ošetřovatelský proces, v němž budou zapojeni i ošetřovatelé a sanitáři, přičemž sestra bude vykonávat hlavně odbornou práci. Už i minulým ministrům přitom odboráři navrhovali cestu, jak toho docílit. Podle nich by se měly vytvořit speciální náborové programy pro nižší zdravotnické pracovníky prostřednictvím úřadů práce, načež by zaměstnanec po čase přešel pod úhradu ze zdravotního pojištění tak, že by za každého nového pracovníka pojišťovna stanovila bonifikační kód nákladově odpovídající průměrnému výdělku ve zdravotnictví. „Zatím se to nesetkalo s kladným ohlasem. Pan ministr si to vyslechl a poprosil, ať mu návrh pošleme, že se jím bude zabývat,“ doplňuje Žitníková.

Odbory by také stály o to, aby se znovu aktivizovala pracovní skupina pro personální stabilizaci, kterou má nyní na starosti Josef Pavlovic. Na konci února či začátkem března by se proto mělo konat setkání nad podkladovými materiály ÚZIS, aby se jednalo o tom, kde je největší problém a ve kterých profesích budou potřeba stabilizační prvky. Na základě toho by pak měla skupina dál pracovat.

Další jednání za čtvrt roku

Ministerstvo dále představilo odborům plán na vytvoření klinických doporučených postupů, které by měly zabezpečit kvalitu poskytované péče. Na základě kvality by pak také mohly mít nemocnice nastavené úhrady. V diskuzi se pak řešilo, kdo a jak by měl dodržování klinických doporučených postupů kontrolovat, a je otázkou, jakým způsobem ministerstvo celou věc upraví.

Rezervovaněji se ovšem odboráři stavějí k plánu ministerstva, že by pacienti, kteří dodržují prevenci, mohli být bonifikováni a například by měli nárok na lázně či pobyty pro děti. „Prevence je strašně důležitá, ale finanční prostředky by měly jít hlavně na úhradu péče. Medicína se velmi rychle rozvíjí, máme tu například vzácná onemocnění, a peníze by se měly v první řadě směrovat tam,“ domnívá se Žitníková.

Tématem byla také reforma psychiatrické péče, situace v hygienické službě či vznik nemocničních ombudsmanů, kteří by řešili konflikty a stížnosti pacientů. „Pozitivní je, že jsme se dohodli na pravidelných setkáních a měli bychom spolu věci více konzultovat. Příští jednání by se mohlo konat zhruba za čtvrt roku,“ dodává Žitníková.

Michaela Koubová