Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) finalizuje se zástupci odborné společnosti a primární péče plán, jak začít systémově reagovat na skutečnost, že zhruba polovinu českých žen a pětinu mužů nad 50 let ohrožuje osteoporóza. V Česku totiž doposud jakákoli koncepce prevence, včasného záchytu a léčby nemoci chybí. Neobejde se to bez širšího zapojení lékařů primární péče a jejich užší spolupráce s osteologickými pracovišti. Pokud zaměříme prostředky na včasný záchyt a včasnou léčbu, tak to v systému nepochybně bude generovat úsporu, oproti nákladům na léčbu progredujícího onemocnění, říká v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Jak jsou daleko jednání o nové koncepci osteologie a nastavení prevence tohoto onemocnění a péče o pacienty?
Téma jsme v loňském roce začali debatovat s dotčenými odbornými společnostmi, tzn. se Společností pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP, Sdružením praktických lékařů ČR a Českou gynekologickou a porodnickou společnosti ČLS JEP. Faktem je, že ČR dlouhodobě zaostává v epidemiologických datech týkajících se osteologických onemocnění. Jde o dlouhodobě neřešený problém, u něhož ani mezi odbornými společnostmi nepanovala shoda na tom, jak se k němu postavit.
V rámci států Evropské unie jsme jedni z nejhorších, co se týče záchytu onemocnění. Přitom osteoporóza je dobře léčitelná a velmi dobře se jí dá předcházet, farmakologicky i nefarmakologicky. Je tu tedy velký prostor pro to, abychom s tím něco dělali, posunuli koncepci oboru z roku 2017 a epidemiologické údaje dostali na úroveň okolních států.
Dohodli jste se tedy již na konkrétním návrhu?
Definitivní verzi koncepce oboru ještě nemáme, jednání ale probíhají velmi dobře a dle mého směřují k úspěšnému finále. Již jsme si ujasnili parametry pro to, kam chceme směřovat, čeho chceme docílit. Některé detaily ale musíme ještě dořešit, věřím ale že je to otázka nadcházejících týdnů.
2022: 108 tisíc pacientů stálo půl miliardy korun
O jaké množství pacientů se vlastně jedná?
V roce 2022 se jen za VZP s osteoporózou léčilo 108 000 klientů. Z epidemiologických údajů ale vyplývá, že počet obyvatel ČR, kteří by mohli mít problém s osteoporózou, je něco kolem tři čtvrtě milionu. Takže je tu jednoznačně prostor pro lepší záchyt tohoto onemocnění. Zároveň VZP v tom stejném roce vydala na léčbu těchto pacientů půl miliardy, náklady tedy rozhodně nejsou zanedbatelné. Pokud bychom prostředky směřovali na včasný záchyt a včasnou léčbu, tak to v systému nepochybně bude generovat úsporu, oproti nákladům na léčbu progradujícího onemocnění.
Předpokládám, že v případě té stovky tisíc vašich klientů byla nemoc odhalena spíše v pozdní fázi.
Ano, je to tak. A to je ten problém, který chceme řešit.
Zmínil jste, že panuje shoda na základních parametrech řešení, můžete je tedy přiblížit?
Včasný záchyt se neobejde bez širšího zapojení lékařů primární péče. V tomto případě hovoříme o prakticích a gynekolozích. Shodli jsme se, že začnou k diagnostice využívat kalkulátor rizika zlomeniny FRAX (Fracture Risk Assessment Tool, u do té doby neléčených osob nad 50 let percentuálně vyjadřuje desetiletou pravděpodobnost vzniku hlavních osteoporotických zlomenin – pozn.red.). V praxi by tedy šlo o provedení anamnestického rozhovoru spojeného s tímto standardizovaným dotazníkem, který je volně k dispozici. Pokud by z něho vyšla indikace k další léčbě, bude tento pacient typicky (nemusí to být vždy) referován na pracoviště kostní denzitometrie.
Kterých pacientů se bude dotazník týkat?
V první fázi žen rok po menopauze a mužů nad 65 let. Stále ale diskutujeme o tom, že by se denzitometrické vyšetření mohlo provádět automaticky v rámci celkové prevence u všech žen nad 60 let a mužů nad 70 let. Tato debata ale ještě není uzavřená.
Denzitometr do každého okresu
Jak jsme na tom s dostupností denzitometrů? Je jich dostatek, když lze očekávat nárůst počtu pacientů odeslaných na vyšetření?
V tuto chvíli jich v systému máme 95. Odborná společnost by jich tu ráda do roku 2025 viděla 160, cílový stav v roce 2030 by měl být 200. Dohodli jsme se také na regionální dostupnosti, měly by být v každém okrese, což dnes bohužel neplatí. V tuto chvíli se nachází zejména na pracovištích radiologie, i z toho důvodu bychom je chtěli zpřístupnit také praktickým lékařům a gynekologům.
Co je pro to třeba udělat?
To je čistě smluvní záležitost. Zároveň lékař, jenž bude chtít denzitometrické vyšetření provádět, bude muset projít standardním certifikovaným kurzem, který by měl být letos zaveden.
Počítáte při úhradě vyšetření i s nějakou podmínkou minimální vytíženosti takového přístroje?
Jsem přesvědčen, že nebude třeba takovou podmínku stanovit. Cena samotného přístroje se pohybuje mezi jedním a dvěma miliony korun, lékaři tedy budou nepochybně zvažovat i možnou míru vytížení denzinometru, resp. návratnost takové investice.
Plánují se i nějaké změny v preskripci, uvolnění preskripčních omezení vůči lékařům primární péče?
Ano. Dohodli jsme se a v prosinci podali žádost na SÚKL o hloubkovou revizi bisfosfonátů jako terapie první volby, aby je mohli předepisovat i praktičtí lékaři. To považuji za velmi důležité, v současné chvíli je mohou předepisovat pouze kliničtí osteologové a gynekologové. Přitom ta léčba není zásadně nákladná.
Spustíte to rovnou celé nebo se plánují nějaké pilotní provozy?
Denzitometry jsme už pilotovali u gynekologů. Tam se to v zásadě osvědčilo. Obecně si myslím, že management tohoto onemocnění není tak složitý jako v jiných případech, zároveň je epidemiologicky významné, takže to ani pilotáž nevyžaduje. Určitě můžeme počítat s nějakou náběhovou křivkou, která bude záviset jednak na absolvování kurzu a také finančních možností těch, kteří si denzitometr budou pořizovat. Já osobně si myslím, že předpoklad 200 denzitometrů do roku 2030 je velmi optimistický.
Jaká je vlastně v současnosti nařízená časová dostupnost vyšetření na denzitometru?
Jsou to čtyři měsíce, což se nám v zásadě daří naplňovat. Teď ale musíme samozřejmě počítat s vyšším záchytem, počítáme s tím, že vyšetření bude indikováno pro větší počet klientů.
A kolik máme klinických osteologů? Budou jejich kapacity stačit?
V současnosti máme 25 pracovišť a současně 60 atestovaných klinických osteologů. To je skutečně celkem málo. Rádi bychom jejich kapacity rozšiřovali, zde ale narážíme na kapacity odbornosti samotné. Proto chceme, aby péči poskytovali i další odbornosti jako zmínění gynekologové či praktici.
Zmínil jste, že se ještě s odbornými společnostmi potřebujete domluvit na několika detailech. Jaké to jsou?
Jak jsem zmínil, řešíme věkové hranice u prevence a také ještě některé úhradové detaily.
Helena Sedláčková
