Telemedicína, tedy zdravotnické aktivity, služby a systémy provozované na dálku prostřednictvím technologií, to není jen budoucnost tuzemského zdravotnictví. V České republice již delší dobu řada kvalitních telemedicínských projektů funguje, dosud ale nejsou sjednoceny do širšího organizačního rámce. Telemedicíně ale především chybí definování úhradových mechanismů. Pod patronací ministerstva zdravotnictví se sice již od léta 2021 schází pracovní skupina pro telemedicínu, skutečným průlomem ale může být až nastartování projektu Podpora projektů pro inovační technologie ve zdravotnictví – telemedicína v rámci Národního plánu obnovy. Jeho strategie a cíle představil jeden z průkopníků tuzemské telemedicíny, profesor Miloš Táborský z Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc.

Definování úhradových mechanismů je pro masivnější rozmach telemedicíny naprosto klíčovou otázkou, je ale navázáno na zákonnou úpravu telemedicíny, na kterou se teprve čeká. „A proto ještě o žádných konkrétních úhradových mechanismech nebylo jednáno. Na pracovní skupině byly řešeny úhrady pouze v obecné rovině s tím, že telemedicínské postupy by měly vždy projít posuzováním na úrovni zdravotních pojišťoven, odborných společností, případně dalších zainteresovaných stakeholderů, potenciálně spolu s nějakým pilotním projektem financovaným případně zčásti i zdravotními pojišťovnami. Finální návrhy zdravotních služeb pak budou schvalovány již standardně – přes Seznam zdravotních výkonů, komisi pro kategorizaci zdravotnických prostředků na poukaz a podobně,“ popsal Zdravotnickému deníku dosavadní fungování pracovní skupiny pro telemedicínu mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Dvacetičlenná pracovní skupina, jejímž cílem má být „poskytnout návrhy a stanoviska k návrhům právního, organizačního a metodického ošetření oblasti telemedicíny pro oblast využití ve zdravotnictví v ČR a v mezinárodním kontextu“ se zatím sešla pětkrát, naposledy 15. prosince 2022. Dlouhodobě se podílela na přípravě projektu Podpora projektů pro inovační technologie ve zdravotnictví – telemedicína v rámci Národního plánu obnovy, který je v současné chvíli před podáním žádosti o finanční podporu.

Program otevřený všem aktivním spolupracovníkům

Zásadním členem skupiny pro telemedicínu a spoluautorem výše zmíněného projektu je profesor Miloš Táborský z Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc, které je kompetenčním centrem ministerstva zdravotnictví pro telemedicínu. Ten ve středu na konferenci Prague Prevention 2023 anoncoval účast České kardiologické společnosti a České diabetologické společnosti na tomto programu. „Ministerstvo zdravotnictví má v širším kontextu za cíl vytvořit reformu pro digitální medicínu. Záměrem reformy je vytvořit důvěryhodný a transparentní rámec pro poskytování zdravotních služeb na dálku s využitím ICT. Otvíráme proto program pro všechny aktivní spolupracovníky,“ řekl Táborský. Spolupracovat by v rámci programu měly fakultní nemocnice, odborné společnosti i konkrétní ambulance a další subjekty.

Projekt by měl postupně konkretizovat, co budou jednotlivé obory považovat za rozumné pro hrazení. „Takže diabetologové si například řeknou: Nebude to jen diabetes prvního typu, ale i diabetes typu druhého za těchto a těchto konkrétních podmínek. Tím se jasně definuje, který pacient za jakých podmínek má dostat certifikovaný zdravotnický prostředek, který bude hrazen. A bude také vytvořen systém úhrady – nejen pro technologie, ale i pro týmy, protože nic nefunguje bez týmové spolupráce lidí, kteří se budou o systém starat,“ vysvětlil Táborský. Výsledkem by měl být úhradový kód bodového hodnocení a hodnocení ZÚM (zvlášť účtovaného materiálu – pozn. red.).

Inspirace v Německu

VZP a Svaz pojišťoven se dohodly na tom, že v první linii budou hrazeny segmenty péče, které mají významný celospolečenský dopad. Mělo by jít o diabetes, kardiovaskulární komplikace, kardiovaskulární prevenci, srdeční selhání, obezitologii, nosokomiální infekce a také psychiatrii. „Protože distanční psychiatrická péče je i v rámci reformy psychiatrické péče velmi akcentovaná,“ doplnil Táborský. Součástí projektu je i propojení s ÚZIS: e-Lab a také definice univerzální integrované platformy. „Technologií existuje řada a my musíme dbát na to, aby byly napojitelné na nějakou integrační platformu,“ vysvětlil Táborský. První úhrady by se měly v rámci pilotních projektů rozjet od 1. ledna 2026.

Základním modelem v oblasti kardiologie bude pro telemedicínu srdeční selhání, odborníci se inspirovali u našich sousedů. V Německu se totiž podařilo, dosáhnout dohody na úhradě telemonitoringu pokročilého srdečního selhání. „Takže v Německu má na monitoraci tohoto onemocnění nárok 280 tisíc Němců. A věřím, že podobného podílu polulace s tímto nárokem bychom měli dosáhnout a dosáhneme i v České republice,“ věří Táborský.

Mohlo by vás zajímat

Změnit naše myšlení

Nad rámec toho je připravená i aplikace, která je originální pro kardiologii a která umožní integraci dat z aplikace do ambulantních i nemocničních programů. Vlastníkem dat v aplikaci bude pacient, který bude rozhodovat o tom, s jakými lékaři bude která data sdílet. V aplikaci budou uložena data základních laboratorních vyšetření, EKG, fyzikálních vyšetření echokardiografie a dalších dat „Možnosti aplikace budou široké a já jsem rád, že v Brně budeme mít možnost poprvé tuto aplikaci ukázat v praxi a dát ji zdarma k dispozici všem kardiologům v České republice,“ řekl Táborský.

Ten také zmínil, že pro rozvoj telemedicíny bude hrát velký význam vzdělávání. Proto vznikla digitální medicína jako povinný obor na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a také byla publikována skripta pro mediky.

Podle Táborského je pro úspěch telemedicíny v nejbližší době klíčové tlačit na realizaci změny legislativy, aktivně se účastnit výše popsaného otevřeného projektu, definovat úhrady, zapojit pacientské organizace a pacienty, aby se zapojili do digitálních programů, a také aktivovat média. „Ze všeho nejdůležitější ale bude změnit naše myšlení, protože ať dnes chceme, nebo nechceme, telemedicína bude vždy nedílnou součástí naší každodenní klinické praxe,“ uzavřel Táborský.

Jakub Němec