Lidí s nadváhou a obezitou v populaci přibývá a kapacity lékařů jsou omezené. Častých návštěv lékaře přitom ani není třeba – kdo se pravidelně váží, tomu jde hubnutí lépe, a kdo monitoruje svůj pohyb, automaticky navyšuje počet ušlých kroků. Telemedicína, zapojení moderních technologií a selfmonitoring pacientů je proto pro obezitologii správnou cestou, která vede k lepším výsledkům léčby, spokojenějším pacientům i ušetřeným financím. Cestou telemedicíny se rád vydává i přední český obezitolog, profesor Martin Matoulek ze 3. interní kliniky LF UK a VFN Praha.
„Hmotnost lidí v České republice neustále roste. Mysleli jsme, že se tento negativní trend zastavil, ale přišel covid, připoutal nás doma a počet lidí s obezitou a nadváhou v populaci stoupl o dalších deset procent,“ varoval Martin Matoulek na konferenci Prague Prevention 2023. Dnes se v kategoriích nadváhy a obezity pohybují dvě třetiny dospělé populace. Podváhou trpí jen 2 procenta Čechů, ideální váhu má 32 procent populace, 28 procent lidí trpí nadváhou a alarmujících 28 procent obezitou. Nárůst je přitom poměrně strmý. V roce 2000 bylo lidí s nadváhou a obezitou v populaci jen 45 procent, o deset let později už 55 procent a dnes je to už 66 procent.
„V prvním jarním lockdownu jsme snížili průměrný počet ušlých kroků o 30 procent a lidé, kteří byli zvyklí sportovat, s tím kvůli zavřeným sportovištím přestali úplně. Navíc v domácích podmínkách stoupla spotřeba alkoholu a sacharidů,“ upozornil Matoulek.
V kontrastu s tím ale za posledních dvacet let nepochybně klesl počet odborníků a míst schopných poskytnout komplexní obezitologickou péči. A často se také dramaticky prodlužuje objednávací doba na obezitologických ambulancích, která bývá nezřídka i půlroční. „A to je pro pacienty pochopitelně velmi demotivující. Bohužel se dá říct, že v tuto chvíli boj s obezitou v ambulancích spíše prohráváme,“ konstatoval Matoulek.
Klíčový je sběr dat
Podle něj je tedy zásadní začít se ptát, co vůbec lze s dnešními kapacitami s obézními pacienty zvládnout při ambulantní léčbě. „Praktičtí lékaři dnes mají v průměru sedm minut na jednoho pacienta. Ptejme se, co jsme schopni za tak krátkou dobu pacientovi předat za informace, jaká data jsme od něj schopni získat a kam ho nasměrovat a doporučit. Teorie totiž často naráží na realitu. A říkat pacientovi, že má zhubnout, je zbytečná ztráta času. On to nepochybně ví a někdo mu to řekl již desetkrát před vámi,“ upozornil Matoulek, podle něhož může v boji s obezitou zásadně pomoci právě telemedicína. V ní lze využít dnes již značně sofistikovaných aplikací v mobilních telefonech pacientů, kterým navíc odpadá nutnost podstoupit některá – často nepříjemná – vyšetření. A jako bonus může zdravotnictví díky telemedicíně v budoucnu ušetřit velký objem financí.
„Pro telemedicínu v obezitologii je klíčový sběr dat. Dnes máme obrovské množství informací, které potřebujeme posbírat, uchovat a zanalyzovat, optimálně i srovnat a někde strukturovaně uložit,“ vysvětlil Matoulek. A dodal, že čím více dat bude o pacientovi nasbíráno, tím lépe. V tu chvíli lze software začít učit a zdokonalovat – a využívat data ve prospěch pacienta. „Velmi se bojím doporučování na základě jednoduchých algoritmů, u nichž jsou konkrétní doporučení na základě výšky a váhy. Jednoduché fyziologické rovnice totiž nerespektují individualitu pacienta, pohybovou aktivitu, ale třeba ani počasí – prostě nic z toho, co ovlivňuje pacientův energetický výdej a tím pádem i potřebný příjem,“ řekl Matoulek.
Na základě výsledků založených na sběru většího množství dat odborníci modifikují své postupy. Žádné digitální terapeutikum totiž samo o sobě v tuhle chvíli nenabízí univerzální léčebný postup. Ideálelem ale je, aby v budoucnu umělá inteligence překonala i tuto bariéru.
Internet lékaře nenahradí
Pacienti jsou dnes obklopeni širokým mořem informací, v nichž se podle obezitologů ale často nedokážou zorientovat. Krom výživových poradců, různých koučů nebo fitness trenérů jsou to hlavně informace, které nacházejí na internetu. „Pokud napíšou do googlu, že chtějí zhubnout a začnou klikat, stane se ta nejhorší věc. Už znají jejich IP adresu, pohlaví, věk, polohu a mnoho dalších informací z jejich mobilních zařízení. A pak to přijde – personalizovaná reklama pomocí moderních technologií a umělé inteligence, která navíc identifikuje, kde se právě pohybují a neustále jim nabízí produkty a služby. A lidé často podlehnou. Vysypou peněženku na keto diety a podobné věci, jojo efektem se vrátí na původní váhu a dostanou od lékaře vynadáno, že zase přibrali. A oni přitom vědí, že se snažili,“ řekl Matoulek.
Ten lidem radí, aby se nesnažili léčit pomocí doporučení z internetu: „Ačkoli je tam mnoho informací nepochybně užitečných, vždy se poraďte se svým lékařem, než začnete nějakou změnu. A buďte velmi opatrní ohledně různých zaručených postupů, i když vypadají mimořádně nadějně.“ Odborníci se podle něj snaží, jak mohou, aby lidi smysluplně edukovali. Vydávají knihy, e-knihy i audio knihy, publikují články v různých typech médií, používají sociální sítě, kde se snaží vytvářet diskusní prostor pro uživatele, provozují on-line kluby, přinášejí internetové vysílání. Spoustu praktických informací nabízí například i web Obesity news.
A připravují pro své pacienty aplikace. Matoulek sám se podílel na přípravě aplikace Čas pro zdraví. Ta slouží pacientům zdarma, propojuje aplikace třetích stran, zaznamenává energetický příjem, počet kroků za den, srdeční frekvenci, pacient může různé hodnoty snímat i senzory. Připojit lze tlakoměr i glukometr. „Na první pohled se to může zdát uživatelsky mimořádně náročné, ale postupně jsou lidé schopni se připojovat. Nehraje v tom roli ani věk, starším uživatelům v počátcích často pomůže rodina. A uživatelé si informace mezi sebou předávají výrazně rychleji, než kdyby je získávali jen osobně od nás,“ vysvětlil Matoulek. A dodal: „Někteří pacienti, kteří používají aplikace třeba už pět let, už dokážou třeba podle sklonu křivek predikovat, co se bude dít – a nepotřebují k tomu umělou inteligenci.“ Odborníci navíc podle dat z aplikace postupně identifikují typické pacienty a trasy, kterými se vydali jim podobní pacienti, z nichž mnozí v hubnutí uspěli.
K úspěchu vede pravidelnost
Matoulek upozorňuje na to, že klíčové je pro hubnutí především pravidelné sledování hodnot ze strany samotného pacienta. Přitom jednoznačně platí, že čím vyšší frekvence měření, tím větší šance na úspěch. „Mohu dát jeden typický příklad. Muž s 224 kily s naší pomocí zredukoval za dva roky na 145 kilo. A pak se v datech v aplikaci začala nápadně často objevovat stejná váha – těch 145 kilo. Tak jsem pánovi napsal, že by se měl zvážit, nebo přijít na kontrolu. A za 23 minut přišla přes aplikaci odpověď: ‚Děkuji za upozornění, zítra váhu zapíšu.‘ A ukázalo se, že má přes dvacet kilo navíc. Vytěsňoval to, cítil se pořád v kondici, zdálo se mu, že má váhu pod kontrolou. Byl to velmi slušný člověk s několika podřízenými v práci a prostě neměl čas zajet 40 kilometrů za svým lékařem. Dopadlo to ale dobře, sice za další dva roky přibral až na 195 kilo, ale pak jsme ho indikovali ke gastrickému bypassu a dnes je na své vůbec nejnižší váze 140 kilogramů,“ nabídl docent Matoulek příklad z praxe.
Mnozí pacienti mají radost z toho, že mohou svá data sledovat. „A díky tomu se opravdu snaží. A hlavně když začnou přibírat, mohou se zpětně podívat, jaké to bylo, když se jim dařilo. V určitém věku už těžko měníme návyky a chutě. Hledáme kompromisy,“ řekl Matoulek. A proto hraje hlavní roli pravidelnost: „Těch pár vteřin kontroly aplikace může stačit k tomu, že se pacient drží v nějakém režimu a má svou váhu pod kontrolou. V okamžiku, kdy ví, že mají situaci pod kontrolou, šetří čas i prostředky.“
Základem pro úspěšnou budoucnost oboru obezitologie je tedy podle Matoulka monitoring. „Když známe data, máme šanci se zlepšit,“ míní. Důležité podle něj je využívat moderní technologie, sociální sítě a aplikace, sjednotit informační kanály pro pacienty i odborníky i sjednotit PR kampaně odborníků. Obezitologům velmi pomáhá i zapojení zdravotnické i nezdravotnické nelékařské veřejnosti – nutričních terapeutů, psychologů, fyzioterpaeutů nebo instruktorů pohybu. „Ti zvládnou 90 procent práce v obezitologii s 90 procenty pacientů.“ uzavřel Matoulek.
Jakub Němec
