Téměř miliarda lidí se léčí ve zdravotnických zařízeních bez stálých dodávek elektřiny, upozorňuje WHO
Necelé miliardě lidí se dostává ošetření a léčby ve zdravotnických zařízeních, která trpí nespolehlivými dodávkami elektřiny, nebo dokonce nemají přístup k elektřině žádný. V zemích subsaharské Afriky je zcela bez elektřiny 15 procent nemocnic, ambulancí a ordinací, kritická je i situace v jižní Asii a Latinské Americe. Na tuto alarmující skutečnost upozornily ve své společné rozsáhlé zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová banka, Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) a organizace Udržitelná energie pro všechny (SeforAll). „Přístup k elektřině ve zdravotnických zařízeních přitom může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí,“ uvedla doktorka Maria Neiraová, dočasná zástupkyně generálního ředitele WHO pro oblast zdravější populace.
Léčba nebo dokonce operační výkon ve zdravotnickém zařízení bez stálých dodávek elektřiny působí lékařům a zdravotníkům velké komplikace a pro pacienty představuje řadu rizik. Vždyť elektřina je potřebná k napájení těch nejzákladnějších zařízení – od světel přes komunikační zařízení až po chlazení nebo zařízení, která měří srdeční tep a krevní tlak. Bez spolehlivého zdroje elektřiny je navíc obtížné nebo nemožné napájet nebo sterilizovat zásadní lékařské vybavení, uchovávat vakcíny nebo provádět bezpečné porody. „Bez spolehlivé elektřiny ve všech zdravotnických zařízeních nelze dosáhnout všeobecného zdravotního pokrytí,“ uvádí zpráva nazvaná Energizing Health: Accelerating Electricity Access in Health-Care Facilities.
Ta krom mapování stávající celosvětové situace také vyčísluje investice, které by byly potřebné k dosažení spolehlivé elektrifikace ve zdravotnictví a pojmenovává klíčové akce, které by měly učinit vlády zemí, kde je problém nejzásadnější. „Investice do spolehlivé, čisté a udržitelné energie pro zdravotnická zařízení jsou klíčové nejen pro připravenost na pandemii, ale jsou také velmi potřebné k dosažení univerzálního zdravotního pokrytí a ke zvýšení odolnosti vůči dopadům klimatických změn,“ uvedla pro web WHO doktorka Neiraová.
Pomoc potřebují dvě třetiny zařízení
Situace s dodávkami elektřiny do zdravotnických zařízení je podle zprávy nejkritičtější v zemích subsaharské Afriky, kde nemá žádný přístup k elektřině 15 procent zdravotnických zařízení. V jižní Asii je to 12 procent zařízení, v latinskoamerickém a karibském regionu 8 procent. Přístup ke spolehlivým dodávkám elektřiny chybí 60 procentům zdravotnických zařízení v regionu subsaharské Afriky a 28 procentům v Latinskoamerickém a karibském regionu. „V ostatních regionech byly údaje nedostatečné k provedení průměrných odhadů,“ konstatuje zpráva. Zeměmi, jejichž situaci zpráva hodnotí nejpodrobněji, jsou Indie a Nepál a Uganda (strany 192 – 209).
Takže i když v posledních letech došlo k určitému zlepšení, minimálně 912 milionů lidí na světě podstupuje zdravotnickou péči v zařízeních bez spolehlivé dodávky elektřiny (433 miliard lidí) nebo zcela bez elektřiny (478 miliard lidí). Jen pro představu: Jde o každého 8,6tého člověka na Zemi. A lehce přes miliardu je součet obyvatel všech států Evropy a USA dohromady.
Rozdíly v přístupu budov, v nichž je poskytována zdravotnická péče, k elektřině se ale dramaticky neliší jen podle ekonomické síly jednotlivých zemí. Značné rozdíly jsou patrné i uvnitř států samotných – u zdravotnických zařízení na vesnicích, v méně obydlených a odlehlejších oblastech totiž existuje výrazně nižší pravděpodobnost, že budou mít přístup k elektřině ve srovnání s nemocnicemi a ordinacemi ve městech a hustě zabydlených oblastech.
Mohlo by vás zajímat
Podle analýzy, kterou v rámci zprávy zpracovala Světová banka, potřebuje 64 procent zdravotnických zařízení v zemích s nízkými a středními příjmy nějakou formu urgentního zásahu. Může jít buď o nové či stabilnější a spolehlivější připojení k elektrické síti, řešení udržitelné energie, nebo vlastní generátor či jiný záložní energetický zdroj. Aby přitom byl v těchto zdravotnických zařízeních zaveden alespoň minimálnímu standard elektrifikace, bylo by podle propočtů Světové banky zapotřebí investic ve výši astronomických 4,9 miliard dolarů.
Sázka na fotovoltaiku
Zpráva apeluje na to, aby elektrifikace zdravotnických zařízení začala být považována za maximální prioritu rozvoje, která vyžaduje větší podporu a investice ze strany vlád, jejich rozvojových partnerů a finančních a rozvojových organizací. „Je třeba zlepšit koordinaci mezi příslušnými zúčastněnými stranami na globální i místní úrovni. Řešení energetických potřeb zdravotnických zařízení vyžaduje lepší spolupráci mezi zdravotnickými zařízeními, sektorem energetiky a zdravotnictví. To by mělo zahrnovat ministerstva zdravotnictví a energetiky a další relevantní instituce. A mělo by k tomu dojít na všech úrovních – od strategie a plánování přes praktické politiky a rozpočtování až po nakupování a realizace. Musí přitom existovat silná spolupráce mezi veřejnými, soukromými a nevládními institucemi,“ zní jeden ze stěžejních závěrů zprávy.
Jako řešení doporučují odborníci decentralizovaná řešení udržitelné energie založená například na solárních fotovoltaických systémech. „Dnes existuje nespočet energetických řešení pro elektrifikaci zdravotnických zařízení, která ještě před několika lety nebyla dostupná nebo byla výrazně dražší. Například decentralizovaná udržitelná energetická řešení založená na solární fotovoltaice jsou nejen nákladově efektivní a čistá, ale také je lze rychle nasadit bez nutnosti čekat na přívod centrální sítě. Nemáme žádnou omluvu pro zpoždění. Řešení jsou dostupná a rychle aplikovatelná. Dopad na záchranu životů a zlepšení zdraví zranitelného obyvatelstva by byly obrovské,“ uvádí zpráva.
Ta se věnuje také zrychlujícím se negativním důsledkům klimatických změn a konstatuje, že i ty mají často mají na elektrifikaci zdravotnických zařízení negativní dopad. Zpráva proto konstatuje, že jednou z priorit by mělo být i budování systémů zdravotní péče odolných vůči klimatu, tedy takových zařízení a služeb, „které mohou odolávat výzvám souvisejících s klimatickými změnami, tedy například s extrémním počasím, a zároveň zlepšovat udržitelnost životního prostředí“.
Jakub Němec
Jakub Němec
