Česká republika je dnes jednou z mála zemí Evropské unie, která nemá systém soukromého zdravotního pojištění. O tom, zda by se vyplatilo jeho zavedení, se dlouho příliš nemluvilo, v poslední době se ale stále častěji ozývají hlasy upozorňující na to, že by taková změna mohla dodat tuzemskému zdravotnictví potřebný pozitivní impulz. Jde ovšem o oblast velmi komplexní a složitou, která dosud nebyla v tuzemsku souhrnně zmapována. Ve své knize nazvané jednoduše Soukromé zdravotní pojištění se o to pokusil lékař Ján Dudra, který dlouhodobě působí na významných manažerských postech v českých i slovenských nemocnicích. Jeho kniha je čtivá, přehledně na různých příkladech mapuje silné i slabé stránky systémů soukromého zdravotního pojištění, které také zasazuje do historického kontextu.
Proč považuje diskusi o soukromém zdravotním pojištění za zásadní, naznačuje autor těmito slovy v úvodu knihy: „V tomto nenápadném, na první pohled nevýznamném prvku zdravotnického systému se odráží něco nesmírně důležitého. Celospolečenské přijetí soukromého zdravotního pojištění je symbolem zásadní změny ve vnímání role, fungování a restrukturalizace samotné podstaty zdravotního systému všemi zúčastněnými stranami. Jde o snahu vtáhnout do hry o přežití zdravotního systému jako takového jeho nejdůležitější aktéry – občany státu, všechny potenciální klienty tohoto systému.“
Podle Dudry může zavedení soukromého zdravotního pojištění přinést do systému značnou komplexnost a řadu výhod, upozorňuje však na to, že v podstatě nelze vytvořit systém všeobecného zdravotního pojištění, který by se opíral především o dobrovolné příspěvky – nezbytnou podmínkou univerzálnosti je proto podle něj dotovat systém ve prospěch skupin s nižšími příjmy a chudých.
Koexistence veřejného a soukromého pojištění
V prvních kapitolách své publikace se Ján Dudra zabývá historií veřejného i soukromého zdravotního pojištění v Evropě a USA. Zmiňuje počátky pojišťovnictví ve starověku i středověku, podrobněji se věnuje rozdílům mezi dvěma základními směry, jimiž jsou Bismarkův a Beveridgeův model, které segment zdravotního pojištění v Evropě formovaly na konci 19. a ve 20. století a které stály u zrodu národních zdravotních systémů, jak je známe dnes. Podle autora může být ideálem sbližování obou systémů, čímž jsou minimalizované jejich zásadní nevýhody.
Kniha se podrobně věnuje i různorodému poválečnému vývoji soukromého zdravotního pojištění v různých evropských zemích. A upozorňuje na to, že země bývalého socialistického bloku včetně Československa dostaly příležitost budovat kvalitní a moderní zdravotnické systémy až po roce 1989. Autor popisuje historický vývoj systémů zdravotního pojištění na příkladech devíti evropských zemí (všechny patří do bývalého západního bloku) a USA.
Autor si všímá zejména možné funkční koexistence veřejných systémů pojištění s pojištěním soukromým. „Zajímavou skutečností při vývoji veřejných systémů v mnoha zemích byl odpor silných lobby proti zavedení všeobecného zdravotního pojištění. Nejčastějším argumentem bylo, že by se mělo omezit na nejchudší část populace,“ uvádí autor. A o něco dále dodává že „s výjimkou Německa a Spojených států se soukromým pojišťovnám obecně nepodařilo zabránit zavedení plně univerzálního systému.“
Mnoho příkladů ze světa
V dalších částech publikace se čtenáři mohou seznámit s kvalifikací systémů zdravotního pojištění. Autor vysvětluje, jak se zdravotní pojištění liší od jiných způsobů zdravotní péče, představuje základní typologii zdravotního pojištění i to, jak lze jeho jednotlivé modely kombinovat. Kniha čtenáře seznamuje s různými možnostmi financování, zabývá se vztahy mezi jednotlivými pojistiteli nebo rozebírá právní předpisy ovlivňující dotace v pojistném systému.
Dopodrobna jsou zmapovány funkce soukromého zdravotního pojištění v různých zemích OECD. Krom základního soukromého zdravotního pojištění je představeno a na konkrétních příkladech vysvětleno i fungování modelu substitučního, komplementárního a suplementárního. Autor se zabývá i popisem společensko-politických aspektů soukromého zdravotního pojištění. „Relativně vysoké administrativní náklady spojené se soukromým zdravotním pojištěním jsou v několika zemích zdrojem obav. To platí zejména v zemích, které podporují soukromé zdravotní pojištění tím, že umožňují soukromým pojišťovnám nabízet dávky financované z veřejných zdrojů. V takových případech soukromé pojišťovny často neposkytly požadovanou kvalitu odpovídající vloženým prostředkům,“ zní jedno z varování v knize.
Dudra v publikaci také podrobně popisuje, jak v dnešní době fungují soukromé trhy zdravotního pojištění v různých zemích světa, zmiňuje přitom pozitiva i negativa tohoto fungování. Zvláštní pozornost přitom věnuje interakci soukromých trhů zdravotního pojištění s pojištěním veřejným. Dopodrobna jsou rozebrány mechanismy fungování trhu v sedmi evropských zemích (Dánsko, Francie, Nizozemsko, Německo, Velká Británie, Švýcarsko a Itálie), v Kanadě, Japonsku, Austrálii a Izraeli.
Odrazový můstek k přemýšlení a diskusi
V závěrečných kapitolách knihy se autor věnuje demografickým a ekonomickým faktorům ovlivňujícím možnost implementace soukromého zdravotního pojištění v České republice. Upozorňuje, že základním krokem k případné implementaci by musela být analýza ekonomického stavu tuzemského obyvatelstva a posouzení možností a vůle populace – nebo její části – dlouhodobě se účastnit soukromého zdravotního pojištění. „Jako nejvhodnější se v současné době jeví model komplementárního soukromého zdravotního pojištění, ať už ve formě úhrady doplatků, nebo úhrady spoluúčasti či úhrady konkrétních služeb. Zavedení tohoto typu soukromého zdravotního pojištění v České republice je asi možné, byť by jeho zavedení bylo pravděpodobně poměrně obtížné, a to především z politických důvodů,“ zní jeden z Dudrových závěrů.
Zvídavému čtenáři, který touží po porozumění tomuto specifického segmentu trhu, lze knihu doporučit. Publikace může sloužit jako odrazový můstek k přemýšlení a diskusi o tom, zda je na zavedení soukromého zdravotního pojištění připraveno tuzemské zdravotnictví a jaké výhody nebo nevýhody by takový revoluční krok mohl přinést.
-jkn-
