Vzniká nový akční plán pro boj se závislostmi. Politika v této oblasti se má ubírat směrem snižování rizik s nimi spojených. Cílem je regulovat návykové látky podle míry škodlivosti. Akční plán představil u kulatého stolu Zdravotnického deníku národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. O ekonomických dopadech závislostního chování diskutovali Martin Šamaj, poradce ministra financí, Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům, Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a také Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady. Shodli se na tom, že je potřeba klást důraz na prevenci a při nastavování spotřební daně zohlednit veřejnozdravotní roli méně škodlivých výrobků, které nahrazují cigarety.
Úvahy o nulové toleranci a o tom, že všichni budeme abstinovat, současná vláda podle Jindřicha Vobořila opustila. „Neříkáme, že tu budeme mít společnost bez závislostí, bez drog, bez tabáku a bez alkoholu. Říkáme, že se chceme zaměřit na snižování rizika a prevenci dopadů. Co racionálně funguje, je koncept, který označujeme anglickým výrazem harm reduction. A to nejen jako typ intervence, ale jako politika, jako směr,“ uvedl.
Směřování současné vlády podle národního protidrogového koordinátora přesně vystihuje následující věta z vládního programového prohlášení: „Při řešení problematiky závislostí budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti.“
Cílem vlády je návykové látky regulovat podle míry jejich škodlivosti. „A to se týká daňových úprav, měkkých opatření, regulace, reklamy a vlastně úplně všeho z oblasti závislostí,“ upřesnil Vobořil. A upozornil na to, že podle propočtů na základě různých studií investuje stát nejvíce do společenských nákladů vyplývajících z kouření (80 až 100 miliard korun ročně), až po něm následuje konzumace alkoholu (50 až 60 miliard korun), společenské náklady z užívání nelegálních drog a hazardu zatěžují státní kasu mnohem méně.
Zdanění dle míry rizikovosti
Vláda se chystá zavádět daně na – dosud spotřební daní nezatížené – elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky. „Nicméně určitě navrhuji, aby v případě, že budeme přistupovat k daňovým úpravám, byly spotřební daně na nikotinové sáčky nebo na zahřívaný tabák výrazně nižší než na cigarety, protože jejich zdravotní dopad je markantně menší,“ vysvětlil Vobořil.
Podle něho je důležité adekvátně nastavit míru zdanění tak, aby kuřáci, kterým se nedaří skončit s kouřením alespoň přešli na méně škodlivé alternativy.
Akční plán v těchto dnech teprve prochází připomínkovým řízením, na projednávání do vlády by měl jít až v průběhu února, přitom se ale o něm ve veřejném prostoru již hodně diskutuje. „Není úplně běžné představovat plány v téhle fázi veřejně, ale rozhodli jsme se, že chceme plán zveřejnit už před ukončením připomínkového řízení. Sešlo se na sto připomínek,“ řekl národní protidrogový koordinátor.
Nezapomínat na veřejnozdravotní účel
Vobořil upozornil i na to, že průniky mezi různými typy závislostí jsou značné. „Všechny studie říkají, že jsou velké. Kdo pije víc, tak i víc kouří, když někdo projde léčbou závislosti na heroinu, tak se nám za několik let pravděpodobněji objeví v poradně pro gamblery. A neprolínají se jen závislosti, prolíná se taky oblast duševního zdraví. Téměř polovina lidí s problémem závislosti má i jiný problém v oblasti duševního zdraví – depresemi, úzkosti, schizofrenie, úzkosti a fóbie.“
S tím, že pokud nejde o černý trh a nelegální drogy, nejsou nejefektivnějším způsobem regulace přísné postihy, ale „pošťouchnutí lidí žádoucím směrem, tedy směrem k méně rizikovému chování, a to jak cenově, tak i jinými způsoby“, souhlasí člen Národní ekonomické rady vlády a ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Ten zdůraznil především to, že zdanění závislostí hraje dvojí roli: působí fiskálním efektem a má i společenský neboli veřejnozdravotní účel, protože vedou k eliminaci a snižování nákladů souvisejících se spotřebou: „A když se bavíme o spotřebních daních, je podle mne nutné bavit se o obou těchto rolích,“ řekl Rod.
Často je podle něj akcentován pouze fiskální efekt. „Ten je totiž z pohledu politiků měřitelný ihned, z roku na rok. Vidíme, že když zvýšíme zdanění o deset procent, tak se něco stane. A když připočteme a odečteme několik faktorů, dostaneme se k jednoznačnému závěru.“
Naproti tomu veřejnozdravotní účel daně – tedy například eliminace rizikového chování a to, že tato eliminace dlouhodobě vede k nižší úmrtnosti i nemocnosti – rychle vyčíslit nejde. Politici by ideálně neměli upřednostňovat fiskální účel před účelem veřejnozdravotním, ale hlavní komplikací v praxi ovšem je, že ono vyčíslení přesahuje jeden volební cyklus. Výrazně je tak oslabena motivace politiků na takový účel hledět a marketingových oddělení politických stran komunikovat jej ve volebních programech. „Pokud zavedeme princip harm reduction do oblasti tabáku, mohou nám sice v uvozovkách utíkat nějaké potenciální daňové výnosy, ale za deset nebo dvacet let budeme mít zdravější populaci,“ uvedl Rod.
Pozitivní motivace zmíněným „pošťuchováním“ vede podle Roda k tomu, že lidé zůstávají v oficiální ekonomice daňového domicilu a nenakupují v zahraničí. A také mají dostatek informací o produktech, takže nakupují racionálněji. „Ve výsledku to vede k tomu, že se chovají méně rizikově. Prevence a regulace navíc odrazují nové uživatele, tedy především děti a mladistvé,“ řekl Rod. Ten proto vítá snahu promítnout do sazeb spotřební daně rizikovost produktu.
I pojišťovny mají své cykly
Národní protidrogový koordinátor potvrdil, že akční plán obsahuje i spolupráci s pojišťovnami, například v rámci prevence závislostního chování jeho zdravotních dopadů. Jeho přístup k této problematice přitom u kulatého stolu Zdravotnického deníku ocenil náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov: „Jsem rád, že pan národní koordinátor Vobořil vnímá prevenci v podstatě jako vědní disciplínu, protože mi mnohdy přijde, že takové vnímání není ve veřejném diskursu obvyklé.“ A jako příklad takového nepochopení uvedl to, že mu nedávno byl za preventivní aktivitu vydáván nápad přispívat na lyžařské výcviky, což mohlo státní rozpočet stát půl miliardy ročně. „Ani na politické úrovni mnohdy povědomí o pojmech z oblasti prevence nekoresponduje s realitou,“ míní Duškov.
Dle Duškova je směřování závislostní politiky cestou harm reduction racionální. “Často jsem se o tom bavil s docentem Mravčíkem (Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti – pozn. red.), který říkal, že považuje až za hřích nepromovat méně škodlivou variantu, pokud víme, že má pacient jen minimální šanci zbavit se svého zlozvyku úplně.“
Duškov zmínil, že přesáhnutí volebního cyklu není u harm reduction přístupu limitem jen v politice: „Své cykly mají i zdravotní pojišťovny. Takže je obtížné vysvětlit, že se například výsledky komunikační kampaně, která má vést k prevenci, dostaví za pět let,“ upozornil.
Vítaný rozumný kompromis
S nastavením efektivního zdanění neřestí souhlasí i člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Vnímám to jako rozumný kompromis mezi dopadem na fiskál a dopadem na celospolečenské náklady. Potenciální riziko ale vnímám v tom, že si nejsem jistý výsledkem politické shody. Ve vládní koalici je pět stran a každá sleduje různé cíle,“ poznamenal Musil.
Vobořil ale potvrdil, že v základním pojetí panuje mezi stranami konsenzus, což je garantováno i programovým prohlášením vlády. „Směřujeme k dohodě, ač to není vždy lehké,“ dodal.
Petr Musil pozitivně vnímá i fakt, že se v nejbližší době zřejmě nedočkáme ad hoc zvýšení daní z neřestí. „Když si člověk vzpomene na pár let staré články o tom, jak se zvyšovaly spotřební daně a jak to ‚překvapivě‘ nevedlo k vyšším výnosům, vítám posun a změnu kurzu,“ řekl Musil.
Tuzemské daně ovlivní i evropská směrnice
Veškeré programy, které přinášejí měřitelné parametry ve prospěch pacientů, podporuje i Ministerstvo financí, ubezpečil u kulatého stolu Zdravotnického deníku ostatní diskutující poradce ministra financí Martin Šamaj. Kroky ministerstva financí bude podle něj ovlivňovat také připravovaná směrnice Evropské komise zaměřená na tabákové výrobky a daně. „Evropská komise upozorňuje na vznešenou vizi, že tu má být do roku 2040 generace v podstatě bez tabáku. V průměru kouří zhruba 25 procent Evropanů a cílem má být přiblížit se v rámci mladé generace někam k pěti procentům.“
„To ale prostě není realistické,“ reagoval Vobořil. „Takto rozsáhlá změna je právě možná jen ve Švédsku, protože tamní politici silně podpořili alternativní výrobky,“ dodal.
„Směrnice Evropské komise má ale jeden zásadní dílčí cíl – sbližování daňových sazeb a spotřebních daní v rámci Evropské unie,“ řekl Šamaj. To by podle něj mělo zabránit tomu, že například Češi jezdí pro levnější cigarety za hranice do Polska. „Na základě směrnice by na úrovni členských zemí Evropské unie měla vzniknout sjednocená metodika, jak začít sbližovat daňové sazby. Takže se spotřební daně u cigaret nesjednotí jednorázovým aktem, ale půjde o postupné kroky, které budou mít dopad hlavně v rámci geografické politiky. V České republice bychom tedy měli zohledňovat sazby okolních států,“ vysvětlil Šamaj. Materiál Ministerstva financí ke spotřební dani na tabák je v současné době probírán na koaliční úrovni a v následujících dnech by měl být, dle Šamaje, zveřejněn.
„Ze svého pohledu poradce, který se věnuje veřejnému zdraví, jsem podpořil daňovou diferenciaci tabákových výrobků podle míry jejich škodlivosti,” zdůraznil Šamaj v závěru.
Jakub Němec
