Pokud se má změnit samotný smysl chápaní naší vlastní odpovědnosti za zdraví, která jiná data, když ne ta o zdraví, mají být plně veřejná? ptá se řečnicky známý český chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic a zakladatel mezioborové platformy Ministr Zdraví Tomáš Šebek v naší anketě o dostupnosti zdravotnických dat v Česku, která běží již druhý týden v návaznosti na nedávný nález Ústavního soudu. Ten by podle Šebka mohl pomoci rozfoukat „datovou mlhovinu“, jež se v českém zdravotnictví podle něj usadila. Lékař nám v anketě, s omluvou a odvoláním na své kompetence, odpověděl jen na část z pěti položených otázek.
Jak vnímáte rozhodnutí Ústavního soudu, co je podle Vás nejdůležitější sdělení celého nálezu?
Mimo jiné garantuje Listina základních práv a svobod ČR i volný přístup k informacím. Ústavní soud konstatoval, že neexistuje veřejný zájem na upírání informací, a to ani laikům, u nichž Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nesprávně spekuluje o možnosti nevhodné či neetické dezinterpretace takových informací. Bohužel soud nezrušil právní úpravu, podle níž nemá občan nadále volný přístup k informacím, ale pouze k jejich struktuře. Za mě je to ale správný směr, nicméně stále to nestačí.
Která data, když ne ta o zdraví, mají být totiž plně veřejná, pokud se má změnit samotný smysl chápaní naší vlastní odpovědnosti za zdraví? Pokud se bude stát neustále stavět do role paternalistického hegemona, a živit tak mnohá desetiletí tradiční vztah zdravotnictví a zdravotníka k pacientovi v duchu „já jsem doktor, já jsem šéf, ty jsi pacient, takže pokorně trp“, žádnou opravdovou rekonstrukci zdravotnictví neprovedeme. Lidé budou stále více nemocní, bude to stát stále více peněz, každému to bude více jedno. Je to pro stát pragmatické?
Máte zkušenosti se žádáním o informace na ÚZIS; pokud ano, jaké? Pomůže Vám nějak v této souvislosti nález ÚS?
Osobně jsem nežádal, první vlaštovku jsme vypustili za našeho Ministra Zdraví. Je veřejným tajemstvím, že kdo se o to pokoušel, data nedostal. Mediálně nejvíce patrné to bylo během kovidové pandemie, kdy na to začali poukazovat se zděšením nezdravotníci, kteří ještě neměli tu čest a chtěli státu efektivně pomoci a nabídnout své služby.
Určitě je nález Ústavního soudu krokem, který může celou datovou mlhovinu ve zdravotnictví postupně rozfoukat. Ale nelze se s ním spokojit. Rostoucí zdravé sebevědomí těch, kteří po změně dlouho volali, a ruku v ruce s aktivitami jako například návrh nařízení EU o evropském prostoru pro sdílení zdravotnických dat věřím, že tentokrát se situace změní diametrálně. Potřebujeme to pro nikoho méně důležitého, než je samotný pacient resp. zdravá česká populace.
-sed-
